Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

4HOME – {KUCHYŇ PODRUHÉ}...

neděle 5. října 2014


I když to tak zpočátku vůbec nevypadalo, kuchyň začíná nabírat svou podobu...určitě ale ne tu finální. Chybí totiž obklad za linku, který jsme jeli tak trochu reklamovat, protože cihlové Klinker pásky poslali barevně nenakombinované do barevného spektra, které jsme chtěli. Prý se jedná o fasádní obklad domů, který se používá v tak velkém množství, že se neřeší, jestli v balíčku po 18 kusech je ten a ten odstín...jenže když to někdo (jako my) chce použít na malou plochu a objedná si jen 6 balíků, tak je v pasti...

Takže si plochu asi dodekoruju nějakou variantou omyvatelné samolepící fólie, než přijdu na něco hodně chytlavého „na stálo“.

Původní pracovní plán zvládnout všechno za pět dní se prodloužil na celý týden a ten další jsme pořád v horním patře, protože dole je pořád co dodělávat a uklízet. Taťka si dovezl asi celý svůj arzenál nářadí, divili jsme se, že tu po odjezdu zapomněl jen metr a pracovní deníček.


Překopávala se voda, elektrika, původní delší pultík mezi kuchyní a jídelnou se zkrátil a přezdil tak, aby se do něj daly zabudovat skříňky. Oproti tomu zeď, která ohraničovala schody na druhé straně se přizdila tak, aby se schovala spíž a lednička.



Představu o své budoucí kuchyni jsem v sobě nosila určitě hodně dlouho. Věděla jsem, že chci světlou jako z francouzských interiérů...fakt, že na dvířkách jsou navíc plaňky je jen bonus k mé vizi. Výběr „staro-lékárenských“ úchytek byl taky jednoznačný, stejně tak černé kropenaté pracovní desky z lamina, protože moc dobře vím, že cokoli z masivu bych při své neopatrnosti podřela...z obdobného důvodu mě taky trochu zamrzelo, že jsem se zřekla (a to prosím dobrovolně) bílého masivního keramického dřezu, který bych taky dozajista cinkla skleničkou a způsobila mu nevratné oprýsknutí (což by ale zas na druhou stranu mojí kuchyňské „vintage“ představě neuškodilo). Každopádně čeká na mě vysněný granitový dvojdřez a následné (a rychlé!) zbavení se plastového odkapávače, který z duše nenávidím...K maximálnímu využití prostoru pomohly nejen skříňky až po strop, ale i pracovní deska pod oknem.


Trouba a varná deska je krémová a s pozlacenými vypínači vypadá, jak ze starých dob. Nebyli jsme si jistí, jestli chceme černou nebo světlou variantu, a tak jsme objednali světlou troubu (která líp zapadne mezi světlá kuchyňská dvířka) a černou varnou desku (která se zase víc hodí do černé pracovní desky). Pak nám ale jedna moc milá paní poradila, že by do kombinace nešla a že se nemáme bát jednobarevné varianty a já jsem jí vděčná za nestranný třetí názor, který definitivně pomohl k rozhodnutí.


Momentálně Petr taky přivrtává zbylé úchytky, chybějící dvířka, které taky vyrovnává díky našim křivým zdem, chybí i přidělání zásuvek pod pracovní desku pod oknem a zářivek pod horní skříňky...

Nemůžu se dočkat na svoji závěrečnou „dekorační“ tečku a až pro všechny věci najdu to správné místo po tom, co je stokrát přemístím...

Díky patří taťkovi a Petrovi za týdenní práci, lopocení se v prachu a špíně, za precizní řezání, vrtání a přibíjení a několik výjezdů do Hornbachu, Bauhausu a Ikey (...i když konkrétně taťka prohlásil, že by v těchto obchodech mohl být celé dny a ani tak by se dostatečně nenabažil všeho nářadí:)

3 komentáře:

  1. Není nad to, když je chlap šikovný :-) navíc kuchyně s oknem, v bílé barvě, nádhera :)

    OdpovědětVymazat
  2. Chválím ho kudy chodím:) Kuchyně je přesně taková, jakou jsem si vysnila. Krásný den:)

    OdpovědětVymazat
  3. Veru, krása, krása, krása ..... už teď to vypadá nádherně !!!!! Marki

    OdpovědětVymazat