COCONUT CAPPUCCINO MUFFINS...

Pokud patříte mezi muffin nadšence tak, jako já, určitě vás po ránu příjemně naladí a probudí kombinace chuti a vůně kávy a kokosu. Prostě perfektní recept na dlouhou nedělní snídani.

Coconut Cappuccino Muffins:

„Coconut“ posyp:
1/4 hrnku hl. mouky
1/4 hrnku cukru krupice
1/4 hrnku kokosových lupínků
2 lžíce roztátého másla

„Cappuccino“ těsto:
2 hrnky hl. mouky
3/4 hrnku cukru krupice
2 1/2 lžičky jedlé sody
1/2 lžičky skořice
1/2 lžičky soli
1 hrnek mléka
2 lžíce instantní kávy (kapučína)
1/2 hrnku másla
1 vejce

Náplň:
1 pomazánkové máslo bez příchuti
1/4 hrnku cukru krupice
1 vejce
1 vanilkový cukr

Postup:
V misce smíchejte mouku, cukr, jedlou sodu, skořici a sůl. V jiné misce pak mléko a kávu, až se rozpustí a pak přidejte máslo a vejce. Vlijte do suchých přísad.
Naplňte formu na muffiny do poloviny a připravte si náplň, kterou vpravte do těsta pomocí plnícího sáčku, až se těsto zvedne do dvou třetin formy nebo navršte náplň a zatlačte ji lžičkou do těsta.
Zasypte kokosovým posypem. Pečte zhruba 25 minut při 170 stupních za vyšší spodní teploty, aby se kokos na povrchu nepřipékal. (Případně formu zakryjte alobalem).

ZOUFALÉ ČEKATELKY DĚLAJÍ ZOUFALÉ ČINY ANEB DEN S VYVOLÁVAČI...

Před několika dny jsem se i já zařadila mezi ženy, které od proběhlého termínu porodu netrpělivě a zároveň se vzrůstající obavou očekávají den, kdy už „to“ konečně přijde. Moje podvědomí naprosto převzalo kontrolu a sleduje každé nic neznamenající zabolení. Stejně tak může i za to, že si po přečtení „zaručených“ tipů pro přirozené vyvolání porodu, nad každou použitou metodou vyvolávám i placebo efekt.

Pokud bych se měla naprosto zodpovědně řídit většinou doporučených rad z internetu, můj typický potermínový den by vypadal asi takto:
K snídani bych si nakrájela ananas a mango a posypala je skořicí. K tomuto, na enzym bromelin bohatému pokrmu, bych popíjela maliníkový čaj a čichala přitom vůni linoucí se ze zapálené aromalampy. Ještě dopoledne bych několikrát vyšla pár desítek schodů, venku se alespoň půl hodiny houpala na houpačce, popřípadě se procházela skákavým stylem jednou nohou po silnici, druhou po obrubníku (na tuto metodu existuje na webu i zajímavá video instruktáž).

Po takto vyčerpávající fyzické aktivitě, kterou je v 9. měsíci už i vstávání z postele, bych si dala horkou lázeň ve vaně, kterou nemáme, namasírovala bych si bradavky a akupresurně tlačila na bod mezi palcem a ukazováčkem. Vyvarovala bych se plavání, které působí naopak antigravitačně.
Po indickém pálivém obědě se sklenkou červeného bych se jela autem projet po hrbolatém tankodromu za neustálé myšlenkové vizualizace porodu.
Před večeří sestávající opět z dvojice čili-kari bych pochovala několik dětí, které svým pláčem prý také mohou napomoci spuštění stahů.
K večernímu filmu, u kterého bych si hystericky a dojatě alespoň půl hodiny poplakala pro změnu já, vypiji ricinový nápoj (ricinový olej, deci džusu a hlt kořalky), sním několik homeopatických tablet a fouknu párkrát do balonku, abych povzbudila břišní lis.
Sexem před spaním bych ještě vyplavila nezbytné prostaglandiny, abych se na druhý den mohla probudit a začít „vyvolávat“ znovu, protože ono určitě!!! něco zabere:)

NĚKOLIK PODZIMNÍCH TIPŮ PRO RADOST...

Kupte si dýni a dlabejte...
Z dýňového pyré vytvořte voňavý koláč...
Palte svíčky...
Projděte se (a prohrabte se) spadaným listím...
Popište si hrnky pro podzimní horkou čokoládu...
Nazdobte si krabičku na čaj…
Kupte si barevné holínky…
Provoňte si domov skořicí…
Zhlédněte svůj oblíbený film…

UŽ NIKDY NEBUDE NIC STEJNÉ…

…a mě s tímhle uvědoměním napadá, co všechno by se dalo ještě zvládnout, než bude naše dítko hlasivkami testovat, co jako rodiče vydržíme. Mám na to posledních pár dní a už teď vím, že:

Nestihnu rychlokurz španělštiny
Nestihnu nakoupit dostatek vánočních dárků
Nestihnu přečíst dostatek odborných knih o mateřství
Nestihnu zhlédnout všechny filmy od Woodyho Allena
Nestihnu vidět tolik míst
Nestihnu naspat do zásoby

Co ale přesvědčivě stíhám, je dlouhé polehávání, četba, 8 porcí jídla denně, testování nových receptů, pravidelné sledování pořadu Sama doma (u kterého pravidelně usínám) a v očekávání se stávám přeborníkem…

V PODZIMNÍCH BARVÁCH...

Letošní podzim 2012 je jiný... brouzdáme se listím a spadanými kaštany ve třech...