Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

ŽIVOT V MŽIKU {1}...

sobota 30. listopadu 2013

Musím se přiznat, že nápad fotit Báru každý měsíc (pokud možno „na stojáka“) u naší francouzské komody byl Petrův. Vzhledem k tomu, že se mi tenhle kus nábytku nikdy NIKDY! neokouká, a zřejmě s námi zůstane déle než samotná Bára, která si jednou koupí svou vlastní, můžeme ji využívat k focení (tu komodu pochopitelně) minimálně do Bářiny dospělosti.

Jsem docela na měkko, když vidím tohle fotkové prolínání zas a znovu a pořád dokola...


NAROZENINOVÝ DÝŇOVÝ DORT...

čtvrtek 28. listopadu 2013

Další dort jsem pekla na narozeninovou oslavu ve studiu NamOMent. Chtěla jsem hlavně něco míň kokosového, kde je skořice, co nám naposledy připomene podzim a co si můžou dát děti. Když jsem našla tenhle dort, rozmrazila jsem dýňové pyré, které jsem si uchovala od poslední dýňově pečící mánie, a přesladký výsledek snad všem chutnal.



Dýňový dort

Těsto:
1,5 hrnku másla
2 hrnky hnědého cukru
2 hrnky cukru krupice
6 vajec
2 hrnky dýňového pyré
1 hrnek podmáslí (nebo kefíru)
2 lžičky vanilkového extraktu
4 hrnky hladké mouky
4 lžičky kypřícího prášku
2 lžičky pečící sody
3 lžičky skořice
1 lžička muškátového oříšku


Náplň:
300g krémového sýru
150g másla
0,5 hrnku dýňového pyré
1 lžíce pomerančové šťávy
1 lžička pomerančové kůry
0,5 lžičky vanilkového extraktu
4 hrnky cukr moučky


Na potření vnějšku dortu:
250 g krémového sýru
150g másla
0,5 lžičky vanilkového extraktu
4 hrnky cukr moučky


Postup:
Smíchejte máslo s cukry, přidejte postupně vejce a prošlehejte. V druhé míse smíchejte dýňové pyré, podmáslí a vanilku. Ve třetí pak mouku, kypřící prášek, sodu, skořici a muškátový oříšek. Do máslové směsy přidávejte na střídačku suchou směs a směs s dýňovým pyré a promíchejte. Těsto rozdělte do dvou stejných pečících forem a pečte na 180 stupňů asi 35 -40 minut, nebo dokud není špejle suchá po vytažení.

Přísady na náplň dortu a na potření jeho vnějšku zvlášť smíchejte. Vychladlé dortové korpusy ještě na třikrát (nebo na dvakrát) rozdělte, každou placku, včetně horní, potírejte náplní a nakonec celý dort potřete poslední směsí. Dozdobte podle své fantazie.

Já jsem použila malá plátková srdíčka.



Bára si svoji oslavu zřejmě moc neuvědomovala, 4 zuby si zrovna řekly, že se protlačí VEN na její slavnostní DEN, proplakala nejen předávání krásných dárků, ale jakýkoli můj pokus zanechat ji samostatně si hrát na podložce...takže jsem jednou rukou držela jí a druhou střídavě jedla dort a upíjela šampaňské. V nestřežených momentech se mi podařilo jednou dolít holkám a něco málo vyfotit. I tak jsem ráda, že jsme se i s dětmi sešly pohromadě.

Jako malou pozornost pro příchozí jsem vykouzlila balíčky zdravých mrkvovo-ovesných muffinů „na doma“ s plastovými prasátky na hraní, protože prasátek a muffinů není nikdy dost, že? A oslav narozenin taky ne, že? Už teď se těším na tu další a pevně věřím, že bude Bára za rok už zcela „ozubená“:)

Klikněte na miniatury pro zvětšení

NAROZENINOVÝ RAFFAELLO DORT...

úterý 26. listopadu 2013


Obvykle bývá narozeninový dort jeden, ale když mám oprávněnou výmluvu na to, upéct jich víc, nedokážu se ubránit. Víc je totiž oslav, takže jeden rozhodně nestačí!

Raffaello dort jsem našla na tomhle webu a zalíbil se mi z obrázku i názvu. Nejsem moc dortový typ, což jsem si záhy potvrdila. Nicméně i když vypadá ZCELA! jinak než původní Sky High Raffaello Cake, je dělaný s láskou.

Začala jsem péct už v týdnu, aby byl na sobotu krásně uleželý a jeho výroba mi zabrala nakonec pár hodin, spoustu vajec, nekonečné šlehání bílků, dvě zdrclá těsta, jedno nezdrclé, ale zase tmavší, jednu vykloktanou metlu, spoustu dilemat, jestli hrudkatý krém vyhodit nebo zachránit. Zachráncem se stal Petr, který má asi o 1000 % víc trpělivosti než já a který málem zavařil mixér, když máslo v krému doslova stloukl:) Krém byl pak ale královsky hladký, lesklý, hebký...no prostě na 1s*.

Báře jsem vyrobila o hodně menší variantu, ale i tak si myslím, že jsme dost pozvedli její hladinku inzulinu. Tvářila se teda nic moc na to, že k snídani nemá obvyklé pyré z ovoce a piškotů, ale pak se do toho nečekaně spořádaně pustila. Tak spořádaně, že jsme ji ani nemuseli převlíkat zmatlanou od krému!



Raffaello dort

Těsto:
5 bílků
0,5 hrnku plnotučného mléka
1 lžíce kokosového (rumového) sirupu
2,5 hrnku hladké mouky
1 hrnek mletých mandlí
2 hrnky cukru krupice
2 lžičky prášku do pečiva
0,5 lžičky soli
1 hrnek másla
1,5 hrnku kokosového mléka


Náplň:
250g krémového sýru
120g másla
1 hrnek strouhaného kokosu
2 hrnky cukr moučky


Na potření vnějšku dortu:
4 bílky
30g cukru krupice
110ml vody
třetina hrnku cukru moučky
1 máslo
1 lžička kokosového (rumového) sirupu


Poleva:
100g bílé čokolády
3 lžíce sladkého kondenzovaného mléka


Postup:
Těsto:
Smíchejte suché ingredience na těsto. Přidejte máslo, kokosové mléko a promíchejte. Přidejte našlehané bílky s mlékem a kokosových sirupem. Těsto rozdělte do dvou pečících forem a pečte na 180 stupňů asi 35 minut, nebo dokud není špejle suchá po vytažení.

Komu se zdrcne jako mě, pomožte si klasickým piškotovým těstem, ať máte dort potřebně vysoký (125 g hladké mouky, 1½ lžičky kypřicího prášku do pečiva, ¼ lžičky soli, 150 g + 50 g krupicového cukru, 5 vajec-žloutky a bílky zvlášť, 80 ml mléka,1 lžička vanilkového extraktu)

Náplň:
Smíchejte máslo, krémový sýr a cukr, dokud není vše dobře spojené. Přidejte kokos.

Na povrch:
Zahřejte vodu a rozpuste v ní cukr krupici. Našlehejte bílky, a když jsou hotové, přelijte je cukrovým sirupem a dlouze šlehejte. Přidejte máslo, moučkový cukr a nepřestávejte šlehat. Krém se začne srážet a tvoří se hrudky – přidejte trpělivost a nevypínejte šlehač, dokud není krém krásně hladký.

Těsta rozřízněte případně ještě na tenčí části, ty pomažte kokosovou náplní včetně vrchní poslední placky. Vnější část dortu pokryjte dalším z krémů, spodní část obalte strouhaným kokosem a vrchní polijte bílou čokoládou smíchanou se salkem.

Dejte ztuhnout a proležet do chladu. Kdo by měl po konzumaci stále chuť na kokos, může přikusovat Raffaello koule, na které najdete recept tady a které jsem k tomu tak nějak z rozletu taky vyrobila.


THINK PINK...

pondělí 25. listopadu 2013

K růžové barvě jsem nikdy zvlášť netíhla. Všechno se změnilo až po příchodu Báry, která s růžovou doslova vyrůstá. Když ji nemá na sobě, minimálně se ten den dorůžova vyspí. Někdo mi zřejmě před rokem nasadil růžové brýle, takže není divu, když jsem před pár měsíci v Lidlu koupila růžovo-bílé povlečení s Eiffelovkou. Podstatná byla pro mě hlavně TA! Eiffelovka, ale pak jsem zjistila, že s růžovou náramně ladí. Petr zas tak nadšený nebyl. Jednak, protože nemá rád nové neseprané, kousavé, naškrobené atd:) věci, a jednak pro tu růžovou...každopádně, povlečení jsem mu „před-schmoustala“ vlastními silami a přesvědčila ho, že v takové barvě budeme dorůžova vyspaní vždycky.

Není vlastně ani divu, že Báry narozeniny se bez růžové nemohly obejít. V levných knihách jsem našla karetní hru s krásně nafocenými prasátky a z druhé strany kartiček stojí věta “ Pretty in pink...Why it´s good to be a girl!“. Že by kvůli růžové? :)

Když jsem si inspirována ujasnila, že Báře vykouzlím prasátkový dort, přikoupila jsem ještě růžové plastové čuníky pro štěstí, aby jich NÁHODOU nebylo málo, a tady je výsledek.

My (a jak je vidět i čuníci z obrázků) ti Báro přejeme:
Hodně lásky
Hodně kamarádů
Hodně odpočinku
Hodně pohodových chvil
Hodně budoucích sportovních výkonů
Hodně dobrot vždycky, když na ně dostaneš chuť
Hodně pořádku. Všude!
Hodně šikovnosti. Na všechno!


1 ROK V+P+B...

neděle 24. listopadu 2013


Uteklo to jako voda...ne rychleji!!!

B. si je stále jistější ve stoji bez opory. Když ji ale někdo chce vzít za ruce, aby chodila, zarytě se brání a jde do sedu. Když ale někdo při tomhle pokusu řekne „ťap ťap ťap“, může se samou radostí uchodit.

Umí napodobovat první zvuky zvířat. Nejradši má lva a rybu...když bečím, jako ovce, jsem ta nejvtipnější máma...

Ukazuje v knížce na auta, psy, indiána, opici a lva s následnou interpretací zvuku:)

Miluje knížky a časopisy a je schopná obojím listovat stránku po stránce. Neskutečně ji baví youtube a bez písniček se pomalu nenají...na povel „tanyny“ se vlní v bocích do všech stran.

Po několika týdnech, kdy na ní znakuju mi zdařile znakuje zpátky. Většinou si vystačí se znakem „JEŠTĚ“, který používá univerzálně na všechno....někdy naznačuje čepici, pití a svítí, nebo se aspoň domníváme.

B. povylezly zuby, takže se dokáže legračně zakřenit, k roku jich má 4 a kousek...a dorostly vlasy, které se jí kroutí tak, že závidím už teď.

Dle doktorky za sebou máme rotaviry. Všichni. B. se kromě toho, že vylučuje všemi směry, zdá asi nejzdravější.

Co se týká spaní...uhm...stále doufáme...jedeme radši dál...

Báry verze pusy znamená, že se na nás doslova přitiskne, otevře pusu dokořán a přisaje se na naši tvář...a někdy kousne! Každopádně vždycky jsme oslintaní!

12. měsíc je ve znamení panenek. Tu největší svléká a natrhla jí ruku. Našla si ale další - malou, kterou nepustí z ruky u žádné svojí činnosti...když začal Petr zašívat „velkou“ (ano, Petr, protože já jsem neměla sílu vytáhnout jehlu z plastové ruky), Bára si vzpomněla, že existuje a chtěla ji zpět. Okamžitě. Pláč výrazně zrychlil Petrův šicí akt a v rámci zachování klidu jsme si nakonec vypomohli i izolepou. Od té doby na „malou“ není čas a „velká“ je stále bez šatiček.

Když vidím tyhle měsíční fotky u sebe, pořád to nechápu!!!

PŘED-NAROZENINOVÉ PŘÁNÍ...

čtvrtek 21. listopadu 2013


Milá Báro,

Bude ti rok...Co? Jak? Kdy...se to stalo?

Změnila si nám život (y). Na svět se ti tenkrát moc nechtělo a někdy si vyčítám, že jsem ti nenechala pár dní navíc na to, rozmyslet si, že na světě je daleko líp než v neprostorném břiše. I když jsem si chvílemi myslela, že v něm snad navěky zůstaneš, nakonec mi po tvé přítomnosti zbyla jen malá jizva.

Pořád si říkám, jak to uteklo a co se dá za pouhý rok naučit. Kdybych to zvládala tak rychle, jako ty, byla bych pravděpodobně ředitelka vesmíru, cirkusová akrobatka a technik roku.

Stačil ti jen rok na to, aby ses rozkoukala, naučila se chytat jednou rukou tu druhou, trefila si palec u nohy do pusy, zacílila na hračku, překulila se, posadila se, začala se plazit, lézt, stát a pouštět se rukama opory...jen tak málo měsíců, aby si začala vydávat zvuky, tancovat do rytmu, jíst, prohlížet si knížky a listovat časopisy stránku po stránce, nahánět zvířata a hladit je...vnímat ostatní děti, znakovat mi několik oblíbených slov jako „ještě“ nebo „svítí“...

Začátky byly těžké. Hodně jsem brečela. Hodně se o tebe bála. Hodně jsem ztrácela trpělivost...bylo toho zkrátka HODNĚ a najednou... a ty se nikdy nevzdáváš. V ničem. Víš, že pro tebe uděláme cokoli. Skoro. A když protestujeme, ty protestuješ ještě víc a stejně nás často nakonec přesvědčíš.

Jsi velká osobnost. Sice malá velká, ale jsi.

Dlužíme ti poděkování za to, že jsi naším rodičovským „experimentem“ do neznáma, a že jsi nás naučila, co je to být mámou a tátou. Rosteme společně a budujeme si svá vlastní pravidla každý den.

Narozeniny teď dostaly úplně nový rozměr. Není to jen den, kdy ses nám narodila, ale den, kdy jsme se stali rodiči. Den, kdy se všechno změnilo. Náš nejlepší den.

Všechno nejlepší.

Máma a táta ♥♥♥


U Kopřivnické babičky a dědy se už slavilo...

JAK JSEM PROKÁVOVALA MATEŘSKOU{ ERA CAFE}...

pondělí 18. listopadu 2013

Eru máme hned za rohem a trvalo neskutečně dlouho, než jsme sem zašli na odpolední kávu. Tentokrát i s Petrem, který kávě ani zákuskům, na rozdíl ode mě, neholduje, a tak si dal pivo. Bára holduje všemu a nejvíc modře natřeným schodům do patra, po kterých by mohla lézt nahoru a dolů donekonečna.


Kavárna Era je funkcionalistická stavba, která byla postavena v letech 1928-1929 a navrhl ji architekt Josef Kranz. Dominantou interiéru je schodiště ve tvaru šroubovice, spojující dvě patra kavárny. Téměř celé přízemí zabíral restaurační provoz, v prvním patře byla kavárna s kulečníkovou hernou a terasou. Ve druhém patře se nacházel byt majitele doplněný střešní terasou.

Kavárna byla v roce 1959 znárodněna a poté provozována jako pivnice. V 70. letech 20. století byla zanedbaná budova převedena do správy Vysoké školy zemědělské. V roce 1977 byla zařazena do seznamu kulturních památek, avšak chátrala dále a následujícího roku přestala sloužit svému účelu. V roce 1991 byla budova v restituci vrácena potomkům původního majitele, avšak došlo k jejímu dalšímu poškození necitlivými úpravami.

Na sklonku roku 2008 by schválen projekt občanského sdružení Studio 19, které s majitelem domu uzavřelo smlouvu o dlouhodobém užívání památky. A z evropských fondů bylo na projekt vyčleněno přes sedm milionů korun. S pomocí dotace Studio 19 zajistilo rekonstrukci kavárny a od jara 2011 obnovilo kavárenský provoz.



Už od vstupu na nás dýchla prvorepubliková atmosféra, a když dva baristé pustili do éteru jazzovou hudbu, byla iluze dokonalá. Líbí se mi vzdušnost kavárny, pohodlné černé židle s podpěrkami, tabule na stěnách, letní zahrádka a terasa v patře. Z domácích zákusků jsem si nakonec dala badyánový řez, který zvítězil nad borůvkovým, a k němu mi udělalo radost latté se srdíčkem v mléčné pěně.

Dětský koutek by se sem vlastně ani nehodil, i když retro hračky mají své kouzlo a určitě by kavárně neubraly nic z její atmosféry.

Era je příliš blízko, abychom se sem znovu nepodívali.


TAK JDE ČAS {22}...

pátek 15. listopadu 2013


Hádejte, jakou barvu má Báry první motorka
Je prý vědecky dokázáno, že neexistuje jistější způsob, jak se stat lepším člověkem než: !!!Stát se lepším buranem!!! Tak hlásá divadlo pro normální lidi
Cimbálová skupina Veronica
Názorná ukázka ručního moštování v Otevřené zahradě...
…a cesta světla po cestě…
…a já ji našla…
Jak nejlépe zabalit Báru
Soví ráj v jednom papírnictví
A ty budeš můj nový kamarád!

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {16}...

úterý 12. listopadu 2013

Podvečer ve Vícemilském domku...
je říjen...slunce zapadá a listí je krásně zbarvené...
Bára s dědou poprvé slaví narozeniny...
je jí tu fajn, protože se to tu hemží zvířaty...
a z francouzského okna má výhled do údolí...
...a na strejdu...

PLACIČKY OD MOJÍ BABIČKY...

neděle 10. listopadu 2013

Babička nikdy nevařila moc zdravě. Samé zelo, knedlo, králík...pekáče na buchty promašťovala silnou vrstvou (nebo spíše hladinkou) oleje, smažila na sádle a s dědou byli schopni posnídat i bůček. Její vynikající bramborový salát se rozhodně nenastavoval jogurtem, ale poctivou majonézou a řízky se skoro nevešly na talíř. Při každém obědě nám chtěla domastit už omaštěné brambory a člověk nemohl odporovat, protože by babička mohla nechtěně zmastit i nás, kdyby jí rendlík s omastkem vypadl z třesoucí se ruky. Pravidelně jsme pak uléhali na kanape, aby nám všem slehlo a mohli jsme pozřít další její vynikající chod v podobě buchet, koláčů a všelijakých řezů.

Není pak k podivu, že jsem byla při jedné návštěvě překvapená, že babička využila při pečení ovesné vločky! a vykouzlila českou variantu „cookies“.

Její recept je nesmrtelný a používám ho o Vánocích, kdy velikost placiček zmenšuju tak akorát do ruky (a do pusy). Taky se bez nich neobejde žádné naše cestování, kdy napeču celou krabici a mám energeticky vystaráno na většinu snídaní a vysokohorské túry. A strašně ráda placičky daruju někomu podobně mlsnému, jako jsem já. Třeba v plechových dózách, ve kterých vypadají úplně nejlíp.

Recept mám už několik let na zažloutlém papíru (trošku umaštěném), protože ho hodně používám, a myslím, že je potřeba se o něj podělit a uchovat na vlnách internetu. Já peču vždycky rovnou z dvojité dávky, protože...protože proto:)

Babi, jestli to v nebi čteš, věř, že na tebe myslím pokaždé, když je peču nebo jím. Chybíš mi.



Placičky od mojí babičky

Těsto:
250g ovesných vloček
1 hera
2 vejce
150g cukru krupice
300 g hladké mouky
2 lžíce medu
1 prášek do pečiva
1 lžička skořice
podle chuti pak rozinky, sušené ovoce, ořechy, kokos, mák, slunečnicová a dýňová semínka (já mám nejradši kombinaci rozinek, oříšků a slunečnicových semínek)


Postup:
Smíchejte dohromady vejce, cukr a med a prošlehejte. Sypké přísady promíchejte zvlášť a pak spojte s herou a vaječnou směsí. Přidejte ořechy, semínka, sušené ovoce, prostě, co dům dá a prsty spojte všechno dohromady. Tvarujte placičky na plech vyložený pečícím papírem a pečte zhruba 20 minut při 180 stupních.

VŠEMI SMYSLY (I NE-SMYSLY) {8}...

pátek 8. listopadu 2013


Všemi smysly se snažím vnímat letošní podzim, jenže, než jsem si vůbec uvědomila, že je..uhm...po prázdninách, tak pomalu sněží!
Na pinterestu jsem našla krásnou závěsnou dekoraci nad postelí „Why I FALL for you...“, což si volně překládám „Proč jsem do tebe blázen...“ a papírové listy, na které se dají milovanému psát vzkazy. Hodilo by se to pro vyznání lásky na Valentýna, jenže v názvu je krásně dvojsmyslně FALL, neboli podzim, takže jsem nečekala na únor a udělala místo na naší knihovně (místo místa nad postelí, kde není ten pravý „výstavní“ prostor) a podzim si tak budu připomínat minimálně do konce listopadu. 1. prosince totiž každoročně zdobím vánoční stromeček a všechno kolem dostává zeleno-červenou barvu, ke které se podzimní duha vážně nehodí...


Poslední dobou…
jsem se dívala: na padající listí, vánoční čokoládové Mikuláše v regálech obchoďáků, na zajímavou bylinkovou show na Čt1 Herbář a pořad Deník Dity P. Při obojím mám okamžitou chuť vlastnit stejně krásnou kuchyň se stylovými doplňky a něco fajn si uvařit a...a pak to všechno sníst
…………………………………………………
jsem ochutnala:  vynikající škvarkovou pomazánku na Boskovickém zapíjení narození holčičky Běly...naposledy jsem ji jedla před xx lety u babičky
…………………………………………………
poslouchám: pořád dokola ty nejpotrhlejší písně na youtube kdykoli Bára jí...poněvadž bez toho se nenají...sama sobě pouštím třeba jazzovou Billie Holiday, což mi krásně dotváří podzimní atmosféru
…………………………………………………
mi chybí: dvě ruce navíc, trpělivost a nemovitost na moje „zabydlovací“ nápady
…………………………………………………
čtu: už druhý díl trilogie od spisovatelky E.L. James Padesát odstínů...šedi, temnoty, svobody...jsem tedy momentálně v „temnotě“ ....pokud si chcete přečíst oddechovku se sexuálním nádechem...vlastně vzdechem na každé straně, mohu jen doporučit:) Stejně jako Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové
…………………………………………………
nemám ráda: vítr, studeno, tmu, mlhy, rýmy a nastydnutí...změnu času v kombinaci s jedenáctiměsíční Bárou....třídenní neschopnost pohybu, spánku, jezení a vycházení díky viru v našich trávicích soustavách...shlédli jsme spoustu filmů, vyprali spoustu pozvr...ého ložního prádla, Bářiných pyžámek atd, po delší době si uvařili silný kuřecí vývar (vařil Petr, protože na toho vir skočil o den později) a kolektivně jsme udržovali dostatek rohlíků a piškotů v domácnosti...
…………………………………………………
mám ráda: návštěvy a výlety pryč z našeho stereotypu-noční vstávání-kojení-vaření-krmení-uspávání-hraní-procházení-koupání...když i pouhou jednu věc udělá někdy někdo jiný, je to pro nás největší svátek
a taky dětské centrum NamOMent, kam se chodíme s Bárou protahovat na jógu/pilates
…………………………………………………

11.MĚSÍC V+P+B...

středa 6. listopadu 2013

Největší změnou v tomhle měsíci je asi to, že se Bára rychleji všechno učí. Párkrát jsme ji ukázali, jak se leze dolů z postele a B. to s přehledem opakuje....Zpívám nějakou melodii a po chvíli slyším, jak zkouší pusou mumlat do rytmu...začnu se všelijak kroutit na písničku a vidím B., jak mě upřeně pozoruje a pohybuje se nekoordinovaně dopředu dozadu...

Staví se bez držení a je schopná dřepovat, dokud je potřeba...

Objevila další šuplíky a všechno, co je nadosah vesele vytahuje...nejradši rozebírá čajové pytlíky ze sáčků...vyhazuje svoje oblečení z poličky...načapala jsem ji s vytaženou čokoládou a upatlanou hnědou pusou a „zakouslou“ mandarinkou ještě ve slupce...

Poprvé sedí v nákupním košíku konzumujíc rohlík, pozorujíc a neřvajíc:)

Naučila se pouštět autíčka, opatrně obracet listy v knížce nebo časopisu...dovede pohladit kočku tak, že ji nevyrve tisíc chlupů...zlepšuje se jí jemná motorika...umí dávat věci do krabičky...krmí lahvičkou panenku...

Neustále vydává nějaké zvuky...

Pokud něco chce nebo něco sama dává, používá univerzální výraz „dej dej“...

Několikrát se nám daří produkce na nočníku...čůrá, jen dosedne:)

Hodně věcí si omotavá kolem krku...mašle, pásky, dětskou pružinu na hraní, dokonce i mojí podprsenku, kterou mi akčně zcizila!

Rozumí povelu „nenene“, na chvíli ztuhne a následně si často dělá, co chce...

V plavání se tenhle měsíc poprvé potápíme pod vodu...nebrečí, jen lapá instinktivně po dechu...v lekcích je sveřepá a nejradši by si dělala, co chce ona sama...nesnáší plavání po zádech...

Ráda si prohlíží knížky a čeká, že budu dělat zvuky (nejčastěji zvířat)...

Spaní je stále několikrát za noc přerušované...někdy párkrát, jindy i desetkrát...nad ránem si žádá přenesení do naší velké postele, kde s námi ochotně dospává nedospané hodiny (spíše minuty, abych to upřesnila)...

Dávky jídla se nepatrně zvýšily, ale Bára při snídani, obědu a večeři vyžaduje sledování písniček na youtube...její nejoblíbenější song je bohužel už několik týdnů Gangnam Style od korejského zpěváka Psy...začínáme na něj mít s Petrem kopřivku! ale co bychom pro její konzumaci (a pro náš klid) neudělali, že?!

Jo a nemůžu uvěřit tomu, že za měsíc! to bude rok!!, co jsme tu na světě spolu...

DRAHÝ PODZIME...

pátek 1. listopadu 2013


Nemůžeš se zdržet o trochu víc?

Zastavit vítr, který sfoukává ty krásně barevné listy?

Zastavit teplotu nad bodem mrazu?

Zastavit tak rychlé západy slunce?

Zajistit, aby byly dýně pořád k dostání? (zdaleka jsem ještě nevyužila jejich potenciál...a svůj taky ne!)

Nemůžeš prostě setrvat chvíli v klidu a jen tak...BÝT??

Krásně se mi v tom listí chodí na procházky a mám chuť si po delší době obléknout něco žlutého a oranžového a nenosit ještě chvíli čepici a rukavice.
Na podzim je mi prostě fajn a dostávám spoustu kreativních nápadů a elánu psát. Když jsem narazila na soutěž Česko hledá spisovatelky, ani jsem moc neváhala a 4 příspěvky poslala. Fejeton je na stránkách v soutěžních textech už zveřejněný, a pokud se vám bude líbit, předem díky za hlasy:)

Na pozvání Pavly z Drobečků jsem zašla s Bárou na Podzimní zahradní slavnost do Otevřené zahrady, kde jsme kolektivně ochutnaly spoustu dýňových dobrot jako lívance, ovesnou dýňovou kaši nebo dýňové brownies. Jablečné štrůdly a konopný mošt na mě bohužel nezbyly, ale to nebylo podstatné, protože jsem si chodila pro přídavky lívanců k Pavle.

Dlabalo se nejen jídlo, ale i dýně a o ty nejkrásnější se hlasovalo pomocí červených fazolí.

Krásný podzim všem a jezte dýně, dokud jsou!:)