Né, že by se mi truhly nelíbily, ale vzhledem k počínající plnosti našeho made-from-bazar-things domu, jsem se neodvažovala doma předhodit, že jsem na blešácích už pár skvostů zahlédla...jenže tahle truhla si Petra doslova našla, takže nejen, že nic nenamítal, ale zařídil naložení ještě před tím, než se mě zeptal!
Takže bylo nebylo, Petr šel, jako vždycky, po stejné trase na polední meníčko a u kontejnerů stará truhla...chyba byla, že nevolal a nenakládal hned, ale počkal a zavolal s plným žaludkem po cestě zpátky do práce, že je u popelnic truhla a jestli jí má vzít, že je hezká...a já samozřejmě, že ano...a on, že už nic, že už ho někdo předběhl...a já, že je to škoda, že musí příště nejdřív truhlu, pak oběd....o pár hodin později píše na skype, že má truhlu...a já to je super, asi se někomu zas tak nelíbila a odvezl jí zpátky ke kontyšům...a on že ne, že je to úplně jiná truhla...a já že???...a on že to nadhodil lítostivě v práci...a kolega že má jednu doma po dědovi a chtějí se jí půl roku zbavit, že jako jediná přežila v patře povodně...a já no supeeeerrrr...a on že pro ni hned jeli, naložili...a já že mu za ni něco upeču, což musím honem rychle udělat...a tak stojí v mezipatře, čeká až se ji někdo dotkne, umyje ji, vyvětrá ji, přelakuje ji....každou cestu do patra se kochám...a teď řešíme, kam s ní, že? Je to poctivý a extra velký kus nábytku a já bych potřebovala asi dva domy!!!
