Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

TAK JDE ČAS {57}...

středa 16. května 2018


Z ledu rovnou na kolečka...

Bobová dráha v Mariánském údolí...

A další hřišťový adrenalin...

Skluz nebo šplh po zabradlí...teď nevim...

V domku je nuda, ale na něm je to jiná káva...

Vždyť to říkám...a do toho provádí hody hody doprovody...

Začala nám zmrzlinová sezóna...

Bára ji má celoročně...

A tenhle by ji měl nejradši už taky...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {94}...

neděle 13. května 2018


Návštěva z Vícemil...

Byla krátká, ale osvěžující...

Neviděli jsme se pomalu od Vánoc, takže bylo na čase zůstat na místě a jen si užít to krátké společné odpoledne...

Dědu bolela kyčel...máme to v rodině...mě bolí už teď a co bude za dalších třicet let vědět nechci...

Lucka se ho snažila pořádně promasírovat...se svými 12 kily a jógovými prostocviky to bylo akorát...

Davida fascinovaly borovicové šišky, co mu Lucka házela na deku a děda mu je z výšky pouštěl dolů...

Bára přes plot konverzovala se stejně starou sousedkou...

My konverzovali o tom, jak zabránit padání omítky ve sklepení...

Pak se rozstříhalo pohádkové pexeso a holky hltaly s dědou každou kartičku...

...prostě důležitá pohodová neděle...




VÍC NEŽ TISÍC SLOV {93}...

čtvrtek 10. května 2018


Jeli jsme za Brno na medvědí česnek...

A abychom si to udělali dobrodružnější, zaparkovali jsme mimo internetem popsané stanoviště a vydali se ho hledat do lesů po vlastní ose...

Hodinu jsme rentgenovali porost a okusovali všechny listy, které byly česneku podobné, až jsem z toho zoufalství zavolala přítelkyni na telefonu...

Než jsme se ztracení vymotali a já pochopila JASNÝ návod, kam na něj, volala jsem ještě dvakrát...

Petr nechápal složitou holčičí konverzaci o zcela jednoduché věci kudy cesta za plodinou...David se z toho probudil...Bára se začala co minutu ptát, kdy už tam budem...Lucku začaly bolet nožičky....a já jsem si říkala, že jestli odjedem bez česneku, tak už se mnou na výlet nikdo nikdy nikam nepojede...

...a za lávkou jsme ho vítězně našli, nasbírali celou igelitku a pak si v nejbližší restauraci dali za odměnu zmrzlinu a kofolu...

 doma jsem ochutnávala nejrůznější varianty vyrobeného pesta a když jsem ho zkonzumovala až moc, otevřela jsem si pro jistotu láhev vína, abych tu bouři v žaludku uklidnila...

druhý den jsem uvařila polívku, quiche a v mrazáku mám pesto na půl roku...i když...

TAK JDE ČAS {56}...

sobota 5. května 2018


Nějak nám to roste...

Tenhle taky...

Tahle skoro vůbec...

Máme rádi staré časy...

Budulínek vypadá fakt vystresovaně...

Takhle rodinka ani tak ne...

Neví někdo, jak vyperu mlíčí z pampelišek??

Vyrážíme do divadla...

Káva u kamarádky z Dity P...

LUCISMY {6}...

středa 2. května 2018


♥ Lucka mi češe vlasy vleže na zádech a když si myslím, že je dílo dokonáno, zvedám se: „Néééé mamííí ještě nejsi dodělaná!“

♥ „Mami, já budu mít miminko...“ „A kdy Luci?“ „Zapůlnoci...“

♥  „Holky my vás asi někam zavřeme...“ „No a tati Barušku zavžeme do sklepa, zavžeme ji dveže, zhasneme ji a bude tam plakat...“ „No Luci ale tebe taky!“ „O-ou...“

♥ „Mami, nezakážej mi tu!“

♥ vsuvka z tátismů: „Holky, budeme si hrát, až vypraskáte celou tuhle bublinkovou fólii!“ pozn. tiché pozorovatelky - Fólie má tak dva metry na metr...

♥ „Vylili měěěěěě, kdybych nekojila tak se taky vylejuuuu...“ (Laktační psychóza)

♥ „Dědo, já sem se nalodila...“ Děda: „Já jsem se Luci taky narodil...to možná žili ještě dinosauři....“ „No dědo, já sem tě viděla, jak ses nalodil...“

♥ Lucka sbírá (mrzačí) mravence do malé plechové krabičky...„Já sem ty mlavence pochytala do peklíčka a zavžela je tu...aby tu bylo čisto víš...aby sme tu mohli chodit...za Davídkem...a už mám všechny...“ „A co s nima provedeš Luci?“ „Asi si je uvažím...s kašou...a pojím si je jako meluňky...uvažím je do peklíčka...“

♥ Pořádně jsem si kýchla a Lucka na to: "Když si někdo pldne tak se musí říct paldon"

♥ Lucka při cestě autem: „Mami a je to daleko, blízko nebo prostředně?“