Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

DAVID {1 ROK}...

sobota 15. září 2018


77 cm a 10,5kg...

10 dnů před prvními narozeninami 28.8. začínáš chodit, zatím jsou to nesmělé kroky, ale jsou tam:)

8 dnů před narozeninami tě taky odstavuju a učím tě za mohutného křiku znovu spát celou noc, budíčky kolem páté ranní probíhají tak, že vstaneme, v polospánku ohřeju mléko a po tom, co ho vypiješ, jsem já v komatu a ty jsi vzhůru a připraven si hrát...

Vzpouzíš se při přebalování na lopatkách, takže měníme plenu ve stoje a já zabraňuju pádům do stran...

Poprvé vylézáš na kuchyňskou linku po schůdcích a na parapet, vylezeš skluzavku po skluzavce, pokud máš bosé nohy...

Skáčeš z lavičky do sedacího vaku, protestuješ, když ti zabraňuju lézt na židle...lezeš na stoly, skluzavky sjíždíš po hlavě, miluješ psy, kterým říkáš pe...

Oblíbená zábava je listování leporelem a vytrhování stránek z leporela...

Snažíš se říkat poslední slabiky slov, tak jako to dělala Lucka...

Znakuješ mi ještě, hotovo, pít...

Vlásky se ti vzadu kroutí...že by třetí kudrnáč??

Po měsíci jsi přestal kousat....

Začínáš jezdit autama po koberci a lezeš za nimi po kolenou...

Umíš se pořádně vztekat, ležíš při tom rozpláclý na zemi a usedavě pláčeš nebo vřeštíš...

Máš rád společnost dětí, když jsme venku a můžeš pozorovat věci okolo sebe...

Spíš jednou nebo dvakrát denně, usínáš většinou kolem 20té hodiny...

Jíš úplně všechno, snažím se jen míň solit a jsi jediné z našich dětí, co nepotřebovalo dudlík a pije umělé mléko...

Když se na tebe dívám, připomínáš mi Lucku i Báru zároveň...

Uteklo to závratně, až mě to dojímá...

Bára a Lucka ve stejném období...

DAVID {11.MĚSÍC}...

středa 5. září 2018


Prohání tě střevní chřipka, která trvá 10 dnů, než se trávení upraví...

Taky chytáš virózu od Lucky a po měsíci, kdy spíš celou noc, se opět začínáš budit...

Přestávám kojit před spaním, pokud se nevzbudíš v noci, ráno ve čtyři v pět jsi připraven...

Přes den spíš stále dvakrát a často docela krátce...

Slézáš a vylézáš schody, postele, gauč, vydržíš stát na místě déle bez spadnutí vpřed nebo vzad, začínáš vylézat bosýma nohama skluzavku, rýpeš se v písku, pokračujeme ve vodním brození na koupalištích, motoriku doplňuješ zvuky jako „bá“ (bác) „tááák“ (ujištění, že tak je to správně), psovi říkáš „phe“ stejně jako Bára, když byla v tomhle věku...Lucka dělá, že si rovnocený partner a háže tě na gauči na lopatky...ty se tomu buď směješ nebo mě voláš na záchranu...

7 zubů venku

S holkama doma jsi víc v klidu než bez nich, to umíš být dost důrazný, neodbytný, vzteky si leháš na zem, bojuješ o hračku, vzpouzíš se kolikrát jen, když tě chci posadit do kočárku...

Nemáš rád, když od dveří někdo odchází a i když mu uděláš pápá a zavřeme za sebou dveře, po chvíli začneš usedavě břečet...často pláčeš i po probuzení a trvá to až moc dlouho...

Neustále vyluzuješ nějaké zvuky...

Dost tě baví psi a kočky...a ještě víc tvoje ségry...


Bára a Lucka ve stejném období...


NA PŘEHRADĚ...

neděle 26. srpna 2018


Vyrážíme sem jednou za čas...

Většinou na Kozí horku...

Mají tu vychlazené pivo a nanuky, stín v korunách stromů a loděnici, kde si holky poprvé vyzkoušely, co je to vzít pádlo do ruky...

A my jsme jim s Davidem mávali jak o život...

Je tu zákaz koupání...zase sinice...

...ale nohy si v té spoustě vody smočit prostě musely...

...a napíchnout na klacík kus leklé ryby taky musely, ale to zrovna nemusely...

Zakončovaly jsme výlet krátkou jízdou parníkem do Přístaviště, kde jsme dokrmily už tak přerostlé kapry suchým rohlíkem...

...a potají si z plotu u restaurace utrhly přesladké hrozny...

Burčáková sezóna je za dveřmi (za plotem):)

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {96}...

pátek 17. srpna 2018


Srpnová návštěva Vícemil...

Venku výjimečně tropy...ale snesitelné...takové šumavské... s jemným vánkem v zádech...

...keříky rybízu jsou obsypané a z plné misky, co holky nadšeně nasbíraly, doma vytvářím koláč...

Děda zkouší lézt s Davidem po čtyřech a závidí mu jeho pohyblivé a nebolavé kyčle...to já ostatně taky...

Děti jsou nadšené ze psa Elišky, kotěte Lojzy a osvěžení v neckách...

Já jsem nadšená z podvečerního západu slunce a volného výhledu do krajiny...

A ten ořech z babiččiny zahrádky, který letos ve velkém plodí, mi čím dál víc připomíná moje prázdniny, houpací síť, košík čerstvě nasbíraných jahod a babičku...

TAK JDE ČAS {59}...

pondělí 13. srpna 2018


David jako princezna...

...a emancipovaná Lucka jako autoopravářka...

A proč nejsou někdy mimo provoz i děti?!

Duble selfie...

Židenická uspávačka...

První fesťák...

První koupák...

Homemade klobouk a lamy na plavkách...

Malá mořská víla...