Menu
BULHARSKÝ KYNUTÝ CHLÉB...
neděle 26. března 2017
Tenhle sladký chléb, který jsem si zařadila spíš do sekce vánoček a briošek, jsme s holkama s chutí snídaly několik dní. Já dávám přednost máslu nebo burákovému spolu s medem, holky zase silné vrstvě marmelády...tentokrát roztíraly babiččinu domácí z arónie a jablek...
Kynuté můžu vždycky a všude a vypadá to, že se ho asi nikdy nepřejím...
Bulharský kynutý chléb
Těsto:
500 g hladké mouky
200 ml vlažného mléka
70 g rozpuštěného másla
2 vejce
2 lžíce cukru krupice
1 vanilkový cukr
2 lžíce olivového oleje
půl lžíce šťávy z citronu
1 čajová lžička soli
trochu hladké mouky na zaprášení těsta před kynutím a na vál máslo na vymazání formy
Na kvásek:
3/4 kostky čerstvého droždí
lžička cukru krupice
3 lžíce mléka
Na potření rozváleného těsta:
50 g rozpuštěného másla
3-4 lžíce medu
Na potření, než dáte do trouby:
1 žloutek
2 lžíce mléka
Postup:
Do misky rozdrobte droždí, cukr a vlažné mléko a nechte vzejít kvásek. Dále prosejte mouku, sůl, vajíčka, cukr krupici, vanilkový cukr, mléko, olej, máslo, šťávu z citronu a hotový kvásek.
Těsto nechte hnětat 20 minut. Pak ho zaprašte hladkou moukou, přikryjte utěrkou a nechte kynout zhruba 1,5 hodiny. Troubu předehřejte na 170 °C. Rozpuštěné máslo smíchejte s medem.
Po nakynutí rozdělte těsto na dvě stejné části, každou pak na další 4 části. Vznikne tak 8 menších bochánků těsta, každý bochánek rozválte a potřete máslem s medem. Poté položte jednu placku na druhou, aby vrstva medu na horní placce zůstala nahoře. Tím vzniknou 4 dvojvrstvé placky, které srolujte do ruliček. Těm nejprve ukrojte konce a zbytek ruliček nařežte na malé trojúhelníčky, které vyskládejte po obvodu formy, kterou jste vymazali máslem. A nakonec střed formy vyložte odkrojenými konci ruliček. Vše potřete žloutky s mlékem a prvních 20 minut pečte na 170 °C. Poté přikryjte alobalem a nechte dopéct na 165 °C dalších 10 minut.
Těsto:
500 g hladké mouky
200 ml vlažného mléka
70 g rozpuštěného másla
2 vejce
2 lžíce cukru krupice
1 vanilkový cukr
2 lžíce olivového oleje
půl lžíce šťávy z citronu
1 čajová lžička soli
trochu hladké mouky na zaprášení těsta před kynutím a na vál máslo na vymazání formy
Na kvásek:
3/4 kostky čerstvého droždí
lžička cukru krupice
3 lžíce mléka
Na potření rozváleného těsta:
50 g rozpuštěného másla
3-4 lžíce medu
Na potření, než dáte do trouby:
1 žloutek
2 lžíce mléka
Postup:
Do misky rozdrobte droždí, cukr a vlažné mléko a nechte vzejít kvásek. Dále prosejte mouku, sůl, vajíčka, cukr krupici, vanilkový cukr, mléko, olej, máslo, šťávu z citronu a hotový kvásek.
Těsto nechte hnětat 20 minut. Pak ho zaprašte hladkou moukou, přikryjte utěrkou a nechte kynout zhruba 1,5 hodiny. Troubu předehřejte na 170 °C. Rozpuštěné máslo smíchejte s medem.
Po nakynutí rozdělte těsto na dvě stejné části, každou pak na další 4 části. Vznikne tak 8 menších bochánků těsta, každý bochánek rozválte a potřete máslem s medem. Poté položte jednu placku na druhou, aby vrstva medu na horní placce zůstala nahoře. Tím vzniknou 4 dvojvrstvé placky, které srolujte do ruliček. Těm nejprve ukrojte konce a zbytek ruliček nařežte na malé trojúhelníčky, které vyskládejte po obvodu formy, kterou jste vymazali máslem. A nakonec střed formy vyložte odkrojenými konci ruliček. Vše potřete žloutky s mlékem a prvních 20 minut pečte na 170 °C. Poté přikryjte alobalem a nechte dopéct na 165 °C dalších 10 minut.
VÍC NEŽ TISÍC SLOV {83}...
čtvrtek 23. března 2017
Babička přivezla holkám (a mně) knížku Dům myšek...
chtěla bych u Sama nebo Julie bydlet...
...nebo kdekoli v retro myším domě...
Prohlížení bavilo nás všechny a jsem si jistá, že jsme ještě zdaleka „neprolezly“ všechny kouty...
KULTURNÍME SE {PROTILETECKÝ KRYT}...
pondělí 20. března 2017
Tenhle kryt už není utajovaný a má kromě pondělí otevřeno každý den pro osoby, kterým nevadí klaustrofobické pocity, strašidelné nahrávky z všudypřítomných rádií a zatuchlý vzduch...a tak jsme sem vzali děti...Měli vstup zadarmo, Petr byl vybaven darovanou poukázkou ze slevomatu, takže jsem si exkurzi zaplatila na místě jen já...Lucka se bála, že ji tam chceme nechat a Bára se z toho stísněného pocitu vydýchala až v největší místnosti s piánem, kde uspořádala za tanečního doprovodu Lucky, koncert...a hned se lidem ty vystavené válečné komiksy četly líp!
Mě osobně hodně nadchla zajímavá fotogenická retro okénka a bezchybný mléčný bar...objednávku zmrzlin do broušených babičkovských pohárků s hliníkovými lžičkami jsem objednávala telefonicky...mají tu sifon i vitacit...taky pařížák, klasické chlebíčky, ruské vejce, termix, Milu a konservu Luncheon meatu...že bych sem někdy skočila na oběd?
KULTURNÍME SE {DINOSAUŘI NA ŘETĚZU}...
pátek 17. března 2017
Přijeli jsme hned na otvíračku a stejně před technickým muzeem čekali ve velké frontě...neprodávali tu banány, ale lístky na robotické dinosaury. Lucka, která je zvyklá všude předbíhat, protože je extra hbitá, se po otvíračce rvala do schodů a netrpělivě vyhlížela „saury“, jak jim říká...Bára se trochu bála a dá se říct, že jsme všichni většinu času zírali směrem nahoru...
Expozice je ve dvou patrech, v tom horním jsou dva kinosály, kde se promítají prehistorické dokumenty. Protože si holky nebyly ochotné nasadit 3D brýle, naše pokoukání nemělo dlouhé trvání, a tak jsme proběhli zbytek výstavy. Nejvíc nás zaujala technická interaktivní herna se zásadou dotýkat se-zkoušet-pozorovat-poznávat, což vzali naše holky (a Petr) směle za své...
TAK ZASE ZA ROK {LUCKA 2}...
úterý 14. března 2017
...a už je zase „za rok“. Loni mi L. pózovat nechtěla, letos si ochotně vzala čelenku a rámeček s fotkou do ruky, tradičně si zastrčila seprané miminko pod šaty, které momentálně nosí všude, kam se hneme, a vystavila se mému fotoaparátu...jsem zvědavá, co si na hrudník přitiskne příští rok...
4HOME – {SKŘÍNĚ ZA ODVOZ}...
neděle 12. března 2017
Hodně dlouho jsem přemýšlela, kam uložím všechny ty knížky z krabic, jejichž nedůstojné uložení už mě neomlouvalo víc a víc. Pak jsem na bazaru našla dvě stejné, sto let staré, skříně za odvoz z blízkého Adamova. Krásně zdobené, tentokrát bez červotočů, bez nutnosti je brousit, impregnovat, lakovat...prostě dovézt a použít (skoro).
Mladí majitelé prý potřebují víc místa na skříně z Ikey, kam se toho víc vejde...to zcela (ne)chápu...taky máme doma showroomy z Ikey, ale neměla bych sílu se vzdát něčeho tak krásného, navíc prý po babičce...
Petr je s majitelem nadvakrát naložil na střechu auta, stejně jako tenkrát skříň od rodičů, a zapotil se pak znovu při vynášení skříní do třetího patra. Na pomoc jsem svolala manžela od kamarádky. Zrovna se se synem chystali na cyklovýlet, tak dojel rovnou i v helmě a preventivně se tak bránil úrazu hlavy...
Petr skříně zpevnil a nechal nařezat police z masivu, které natřel teakovým nátěrem a celkově uspořádal vnitřek skříní jinak, než tomu původně bylo. Jedna skříň se závratnou rychlostí zaplňuje knižními poklady a v té druhé mám veškeré potřeby na svoje tvoření v širokém spektru od razítek po stuhy, krabičky, všlijaké věci k dekorování a spoustu materiálu, který prostě čeká, až mě to a ono „chytne“...
PRINCEZNOVSKÝ DORT...
čtvrtek 9. března 2017
Letos jsem se nějak podivně vyhla pečení narozeninového dortu pro Lucku. Jahodový jí vyrobila mamka a překrásný princeznovský dvacetiletá sestřenice. Přemlovám ji, ať se vrhne na cukrářskou dráhu, protože má neskutečný cit pro detail. Lucka s Bárou se vrhly na marcipán a já se nemohla dojíst vláčného piškotu s krémem z mascarpone, malin a borůvek...seděla jsem u zdroje a tak si krájela přídavky, dokud jsem neměla pocit, že už bych mohla po další dávce cukru zrůžovět...
Martina ve mně probudila nostalgickou vzpomínku na můj dort k šestým narozeninám s retro panenkou uprostřed a bílými volánkovými šaty z máslového krému...už je to 27 a něco let...
Z BAZARU {ŠUPLE Z TISKÁRNY}...
pondělí 6. března 2017
Už nevím, jak jsem na internetovém bazaru objevila tohle obrovské šuple, ale uchvátilo mě na první pohled. Bude mít místo v našem obýváku, plánovaně nad televizí...vůbec netuším, jestli v něm zůstanou roztomilé matrjošky, které se zdají předurčeny ke sběru stejně jako glóbusy, ale tuším, že bude zapotřebí lehké obroušení tmavší barvy, která tu až moc vyniká...
Šuple sloužilo v tiskárně na písmena a na bočních stranách jednotlivých políček jsou tužkou i nadepsána...tyhle poklady mě nikdy neomrzí...
VÍC NEŽ TISÍC SLOV {82}...
pátek 3. března 2017
V druhém týdnu naší chřipkové schvácenosti jsem přemýšlela, jak by se dala tahle chorobná izolace zúročit...
Napadlo mě vytáhnout holkám sadu pláten, co čekala na tu pravou chvíli snad víc než rok (ne, že bychom nemarodili jindy, teď jsem ale opravdu lezla z té karantény po zdech)
Holky tahle tvořivá novinka zabavila skoro na dvě hodinky...
Je fakt, že mě taky...
Obíhala jsem, hlavně Lucku, s vlhčenými hadříky a snažila se zabránit otisku jejích dlaní na nábytku, gauči, případně zdech...
Obrázky visí ve třetím patře, kde vytvářím policovou obrazovou všehochuť...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)