Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

1.MĚSÍC V+P+B

sobota 29. prosince 2012

Nepamatuju si, že bych někdy v životě tolikrát brečela a smála se jako první měsíc s naší Bárou a až teď si uvědomuju, že jde provozovat obojí najednou a přes slzy se usmívat. První měsíc byl prostě ten nejvíc stresující, nejvíc emocionální, nejvíc vyčerpávající, nejvíc neuvěřitelný a nejvíc nádherný zároveň…

První týdny jsou ve znamení hormonální horské dráhy, nevyspání, snídaní na etapy (vlastně i obědy a večeře, svačiny zatím hladově přeskakuju), mazlení, nestíhání (čeho vlastně?) a neustálého pozorování a obdivu našeho nového člena rodiny.

Narození změnilo všechno. Sebedůležitost proměnilo v nedůležitost, čas proměnilo ve vzácné vlastnictví, životu dalo obrovský rozměr a důvod…

 Někdy říkám Barče „hobitku“, protože si téměř u každého kojení roluje ucho do úzké roličky, až jí zčervená. Někdy ji říkáme „rebarborko“, hlavně když zlobí. Nejčastěji „Baru“.
Někdy zapomene sát a koulí očima na všechny strany.
Při usínání často pochrochtává, oddychuje a že je připravená na krmení, mi oznamuje rozespalým a po chvíli zuřivým cumláním své ruky.
Spotřeba plenek je zatím vysoká, protože Bára se rozhodla pro pravidelné a četné vyprazdňování a často nás na přebalovacím pultu vytrestá tím, že začne čůrat, kakat a blinkat v jeden okamžik. Obličejemi, které u toho dělá, nás nutí se smát.
Zdá se, že si užívá rychlomytí v umyvadle.
Zdá se, že si naopak neužívá předčasného uložení do své kolíbky.
Zdá se, že vydrží pět hodin v kuse spát, ale stejný čas i bdít! Bára ještě netuší, jak může být spánek fajn a nemám jí to jak sdělit. Jestli mám být tedy vzhůru s člověkem, který na mě křičí „nakrm mě hned teď“, jsem šťastná, že jsi to ty Baru.
Její pohyby jsou nekoordinované a občas se svou rukou, o jejíž existenci nemá zatím potuchy, trefí do hlavy.
Zažila spoustu „poprvé“. První Vánoce, první koupání, první procházku, první lékařskou prohlídku, první jízdu autem…


Známe se s Bárou pár dní, pořád nemůžeme uvěřit, že je opravdu naše a už si nedovedeme život bez ní ani představit…no, vlastně noci možná ano…

Vědci prý dokáží rozlišit až 36 druhů novorozeneckého pláče od neklidného přes úzkostný k hladovému a vzteklému. My zatím rozeznáváme hladový, kdy se Báře dělají z nepřetržitého naznačování varhánky na ocumlané ruce, bolavý, kdy chce svojí břichobolest doslova ukopat a neklidný, kdy vlastně nevíme, co je špatně a hrajeme si na Sherlocka Holmese…


CO BY BÁRA NAPSALA JEŽÍŠKOVI…

úterý 18. prosince 2012


Milý Ježíšku,
jmenuju se Bára a jsem na světě nová. Je mi teprve několik týdnů, tak ti raději píšu, aby si na mě nezapomněl.
Přeju si, aby moje maminka svátečně zabrzdila, přestala péct a víc si se mnou povídala (nebo mě aspoň houpala). I když musím uznat, že to v našem příbytku krásně voní vanilkou.
Přeju si, abychom měli vánoční stromek po celý rok. Baví mě pozorovat jeho žlutá světýlka z taťkova náručí.
Přeju si být stále vzhůru a nejvíc večer. Naši se mě snaží nenápadně ukládat do mé kolíbky, ale já jsem je už prokoukla a vždycky se hlasitě ozývám na protest.
Ježíšku, hračky mi zatím nedávej. Neumím je držet, natož si s nimi hrát. Přeju si být brzy velká, abych mohla příští rok rozbalovat.
Jo, a abych nezapomněla, můžeš zařídit, aby takhle sněžilo po celý rok?
Tvoje Bára

„KOULÍ“ VÁNOCE...

sobota 15. prosince 2012

Letošní pečící strategie je zbrklá, rychlá a ještě rychlejší. Bára moje sladké nasazení místy přerušuje hladovým pláčem, a tak není divu, že několik kousků ořechových hvězdiček přijde k úhoně žárem. Možná, že právě riziko popáleného cukroví mě nutí upatlat několik druhů nepečených koulí. A proč si vlastně nedopřát změnu, když je letošní závěr roku na změny opravdu bohatý?




Fíkové koule:
Těsto:
250 g marcipánu
80 g moučkového cukru
2 lžíce rumu (klidně víc podle chuti)
sušené fíky (nebo meruňky, datle…)
pomerančová marmeláda
strouhanka na obalení

Postup:
Marcipán promíchejte s prosátým cukrem a rumem. Omyté a osušené fíky nakrájejte na čtvrtky. Každou čtvrtku obalte marcipánovou hmotou a vytvarujte kouli. Koule obalte v rozehřáté hladké pomerančové marmeládě a pak ve strouhance. Narovnejte do papírových košíčků.



Tatrankové koule:
Těsto:
500 g rozemletých tatranek
80 g cukru krupice
2 lžíce rumu (klidně víc podle nálady)
posekané ořechy a přebytky (či rozemleté zbytky) z předešlého pečení
čokoládu na obalení

Postup:
Vše smíchejte dohromady a tvarujte hmotu do koulí, které obalte v rozehřáté hořké (bílé, mléčné, oříškové, neoříškové, prostě jakékoli…) čokoládě. Narovnejte do papírových košíčků. Pozor, jak ochutnáte jednu, je zde velké riziko, že do Štědrého dne nevydrží!



Rafaelo koule:
Těsto:
1 plechovka hustého kondenzovaného mléka
strouhaný kokos
1 vanilkový cukr
loupané mandle

Postup:
První tři ingredience smíchejte dohromady a s mandlí uprostřed tvarujte hmotu do koulí, které obalte v kokosu a narovnejte do papírových košíčků.



Brusinkové koule:
Těsto:
280 g mletých piškotů
280 g moučkového cukru
250 g másla
45 g kakaa
3 lžíce rumu (klidně víc rumem se nic nezkazí)
sušené brusinky
strouhaný kokos na obalení

Postup:
Hmotou, získanou z prvních pěti ingrediencí, obalte sušenou brusinku a oválejte ve strouhaném kokosu. Opět narovnejte do papírových košíčků. Jejich spotřeba je, jak jste si zajisté všimli, vysoká:)

 

JAK JSME SE OBA NARODILI V JEDNU CHVÍLI…

sobota 1. prosince 2012

Naše Bára si hodně dlouho rozmýšlela, kdy se na ten svět vlastně vyklube. Celých 10 potermínových dní jsem si říkala: “Nemůže ve mně zůstat navěky, že nemůže?!“ Poslední noc před naplánovaným vyvoláváním, stanoveným na 23.11., mi aspoň nepravidelnými stahy naznačuje, že už je možná vážně čas, nadobro zavrhuje stát se štírem a volí střelce.

Z celého dne se mi asi už vždycky vybaví oranžovo-žlutá barva porodního pokoje, okamžitý nástup kontrakcí, slova zaučující se medičky, která nabyla dojmu, že po podaném epiduralu jsem na porod podivně v klidu!!!, neustále tepající monitor, tváře doktorů, bolest a chuť usnout aspoň na týden a nekontrolovatelný třes celého těla, který trvá ještě několik hodin po císařském řezu, kterým to všechno končí po tom, co se Bára rozhodla nedorotovat.

Ještě pět hodin po uložení na JIP mám oči dokořán a k spánku nepomáhají ani hodinové kontroly tlaku, tahu, teploty a bůh ví, jakých dalších fyzikálních veličin. Při třetí kapačce sestřička trefně poznamenává, že tahle mi nahradí steak a já si vyžádávám prášek na spaní.

Báru mi přikládají celou noc a vždycky se musím skoro štípnout, že se mi ten drobek nezdá.
Jestli je porodní jeden velký stres, poporodní ještě větší. Člověk je pooperačně vyšťavený jako citrus a na jediné dva záchodky pro celé oddělení se vleče s vlastním toaletním papírem, aby na nich strávil svou bolestivou neohrabaností další nekonečné minuty. Když pak druhý den dostáváme své dítko do 24-hodinové péče, modlíme se, aby svým křikem v naší nepřítomnosti nezbořilo porodnici.

Poporodní pokoj vypadá jako kojící ústředna s neustálým nedostatkem mléka, děti mají pořád hlad, maminkám stydnou obědy a večeře a díky gradujícímu pláči a nervům na pochodu tlačíme strašidelně vrzající postýlky na novorozenecké oddělení, aby nám poskytli injekční stříkačku Nutrilonu na dokrm těch „paviánů“. Klid nemá žádná z nás, protože jako na potvoru se děti budí střídavě a u přebalováku se „dveře netrhnou“. Do toho chodí neustálá revize doktorů, sester a mediků, kteří nás trošku potřebují na „zácvik“.

Školení na koupání našich ratolestí se účastníme hromadně a bohužel pouze pasivně pozorováním názorné ukázky za pomocí plastové panenky.

Z porodnice odjíždím už čtvrtý den po porodu s velkou úlevou a asi i s větší obavou, jestli Bára přestojí první a následné noci bez doživotního vystresování panikařícími a zatím jen málo sebevědomými rodiči. No a už je to víc jak týden a zdá se, že se jí s námi moc líbí a že se snaží nám ten start k obrovsky krásné změně co nejvíc ulehčit…
Jsme šťastní, že ji máme…

A TAKHLE SE SVĚT DOZVĚDĚL, ŽE MÁME BÁRU:
Sázková kancelář oznamuje,ze ti,kdo vsadili na kluka,mohou svuj tiket zahodit.Ti,kteri tipovali narozeni holcicky vyhravaji uzasnou nekolikahodinovou okruzni prochazku Brnem.Kocarek s Barborkou Fialovou,narozenou 23.11. v 15:15,51cm,3,43kg,je k vyzvednuti kdykoli:)

A TAKHLE JSME SE DOZVĚDĚLI MY, ŽE Z TOHO MÁTE RADOST: