7.6. ukončil 3. čtvrtletku a až se přehoupnou prázdniny, budeme mít doma dvouleťáka!
Začíná skládat i dvě slova dohromady, nejčastějším slovem jsou hesla bagr, torka (motorka), čus (džus), pepa pustit (prasátko), vzít, gurt (jogurt), bovka (bábovka) a další
Je daleko mazlivější, než byly holky a je daleko vzpurnější...
Během května prodělal neštovice, řekla bych, že kromě špatného spaní a zvýšené ubrečenosti, ho netrápilo tolik svědění, jako třeba u Barči...
Jak dokáže být opatrný ve vodě, doma skáče z opěrky na gauč, venku lítá po skluzavkách, ani jsme nezachytili, kdy se naučil na odrážecí motorce, najednou prostě jel, krásně kope a hází balónem, pravděpodobně líp, než naše Bára:)
Spánek je u nás prostě téma odjakživa, co se narodily děti. David spí stále v postýlce, odkud si vylézá. Je schopný vstát ve 3:30 a už prostě neusnout nebo řádí, že chce dolů, což znamená, že potřebuje láhev s mlíkem...mě umí vyprovokovat k tomu, co chce, hlavně, abych si mohla jít lehnout a spoléhám na to, že ho mléko znovu uspí, což někdy vychází...Petr to s ním umí daleko líp a do nočních akcí typu „dolů“ se nepouští a nechá ho vyřvat do bodu, než si to David uvědomí a znovu se rozhodne usnout...každopádně tahle spánková deprivace nebo nemožnost spát bez vyrušení celou noc je asi jedna z nejhorších věcí, co si z rodičovské odnesu, a stavy ostatních dětí od kamarádek, kdy jim děti bez problémů spí nebo se nebudí po čtvrté, případně páté ranní, považuju za scifi záležitost, která se nás bohužel ani u jednoho z dětí netýká...
Nejradši k jídlu máš gurt a bovky, taky rozinky a brusinky, zmrzlinu, pěnu od kávy a polévky...poslední dobou nejí papriky ani okurky, což dřív nebýval problém...
Z her vedou auta, odrážedlo, prase Peppa, Krtek a telefon, což je cokoli, co přikládá k uchu a volá „babíííí“ „dudííí“ nebo infiltruje do holčičích záležitostí, odkud je brzy vyhnán...pexeso, karty a člobrdo je s ním pěkný adrenalin...
Nočník nic, i když na něm vidím, že ví, o čem mluvím...
Rád pozoruje šaliny a auta a při každé jízdě řve na ostatní tramvaje „huhůůůů huhůůů“ a na houkající vozy „viú viú viú“...dokáže si ve společnosti vybrat kohokoli jemu sympatického a nosit mu několik hodin kamínky a komunikovat s ním...na cvičeníčku, kam už půl roku chodíme, moji přítomnost ale vyhledává a stejně jako holky, se do některých věcí nedá přesvědčit, jako třeba k jízdě na padáku, kterou neabsolvovalo ani jedno z našich dětí...
