Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

2 ROKY...

neděle 30. listopadu 2014


Poslední Bářina čtvrtletka před jejími druhými narozeninami nám zase utekla před očima.

Zlepšuje se mluvení a věty dávají větší smysl. Umí je pospojovat, že často zatlačujeme slzy smíchu.

V opatrování panenek je přebornice, když má chuť, dokáže na ně být přeněžná, když nemá, plácá je na zadek a dělá na ně „tytyty“. Často si při čtení knížek vyskládá všechny miminka na gauč, aby se mohly spolu s námi dívat na obrázky, a pak jim opakuje moje slova, dívá se na ně, pohladí je po hlavách a říká jim, že jsou „šekuly“ (šikula je u nás výraz nejvyššího možného ocenění, hlavně při povedeném vyloučení exkrementu do nočníku:)

Pohádka Princezna ze mlejna 1 a 2 u nás jede každý večer před spaním. Bára žadoní o čerta, vodníka, princeznu a babu už od rána, ale my odoláváme až do večerníčkového času...večerníček několik týdnů díky tomuhle zanedbává a zdá se, že jí to vůbec nevadí...postupně se nám povedlo nahradit její choutky i Mrazíkem a pohádkou s Čerty nejsou žerty...no hlavně, když je tam baba nebo čert.

Posledních pár dní v listopadu jsou noci po sobě suché a ráno dobrovolně čůrá, kam má. Doma vyměňujeme plenky za kalhotky a tepláky, které pak často sušíme na topení, když se zrovna nezadaří ovládnout močový měchýř...listopad je taky ve znamení „čůrání“ na lístečky, travičku, stromky...nevýhoda je, že se rozhodne pro trávu a vzápětí mi oznamuje, že by chtěla ještě ke stromku a v dalším vzápětí na lístečky...každopádně pokroooooook!!!

Období „JÁ SAMA“ se začíná stupňovat. Nelze se ji do činnosti jakkoli zaplést, jinak je řev. Toleruje akorát korekci kočárku, který SAMA veze, před nárazem do popelnic, sundání tepláků před posazením na nočník, když už s tím zápolí SAMA příliš dlouho...SAMA chce slézat z jídelní židličky, SAMA chce odemykat dveře, SAMA si chce obout čepici a boty a když ji předběhnu, neváhá je sundat, aby činnost vykonala SAMA...„SAMA“ se prostě dokonale zaintegrovalo do jejího slovníku...

Tipla bych si, že z B. bude květinářka...nemine po cestě jedinou kytku, kterou by neutrhla. Zákazy jsem vzdala, tak aspoň u trsu květin říkám větu: “Ale jenom jednu ano?“ Obzvlášť, když nás míjí pokukující kolemjdoucí, který by si mohl myslet, že „to“ nechávám „jen tak“ že?

Mikulášské a čertovské období B. prožívá, ještě ani pořádně nenastalo. V létácích má při jídle otevřené dvojstrany s čokoládovými figurkami a požaduje ujištění, že se nebojíme, že jsou hodní a že dělají všichni „malá, malá“ ...i anděl....chce od nás malovat čerty, kromě toho je furt vidí v pohádkách, hledá je v knížkách a jednoho čokoládového s chutí konzumuje po jídle (i maminka). Snažíme se jakkoli nestrašit a vsázíme na jedinečný zážitek, až nějakého uvidí o Mikulášské.

NAROZENINOVÝ „LIŠKOVÝ“ DORT...

úterý 25. listopadu 2014


Po loňském dýňovém dortu jsem letos opět trochu zaimprovizovala a věřila, že se jablečný dort z tohohle blogu povede napoprvé, co ho zkouším, a bude zase chutnat. Trochu jsem si jen upravila koření v těstu a polevu.

Byl vláčný, chutnal po skořici a perníkovém koření a v kombinaci s klasickými perníčky byl, aspoň pro mě, ryze předvánoční. Liška mezi stromky byla zabodnutá, protože Báry první Večerníček byl o kmotře lišce a ještě několik týdnů po tom, co jeho epizody skončily, nám B. už při znělce oznamovala, že bude zase liška...prostě jsem ji chtěla jen připomenout, že lišky jsou fajn, ale občas prostě zmizí ze scény:)



Narozeninový „liškový“ dort

Těsto:
4 hrnky hladké mouky
2 lžičky jedlé sody
1 lžička kypřícího prášku
1 lžička soli
1 lžička skořice
2 lžičky perníkového koření
1 1/2 hrnku másla
2 1/2 hrnku cukru krupice
2 vejce
4 hrnky jablečného pyré


Poleva:
600g smetanového pomazánkového másla (nebo lučiny)
250g másla
8 lžic moučkového cukru
1 lžička skořice
2 lžičky perníkového koření


Postup:
Smíchejte suché ingredience v jedné misce. Máslo, cukr, vejce a jablečné pyré v druhé a pak promíchejte dohromady. Těsto rozdělte do tří forem a pečte asi 40 min. při 180 stupních, až je špejle suchá po vytažení.

Polevou slepujte jednotlivé části korpusu. Já jsem boky dortu nepotírala, ale po stranách jen polevou přilepovala perníčky podle receptu z časopisu Food (750g hladké mouky, 250g moučkového cukru, 2 lžičky perníkového koření, 1 lžička skořice, 1 lžička jedlé sody, 100g medu, 50g másla, 4 vejce a 1 rozšlehané na potírání – recept garantuje, že jsou ihned měkké a já potvrzuju).




Sešly jsme se s maminkami a dětmi stejně, jako vloni. Tentokrát v kavárně s dětským koutkem, který zabírá velkorysý prostor pro dovádění. Usadily jsme se všichni uvnitř bez bot na koberci a pojídaly dort v sedě na zemi tak, jak to mámy od dětí prakticky vždycky dělají, protože pohodlí je na mateřské luxus, který je třeba si užít.

Báře zuby tentokrát nerostly, ale průduškový kašel pořád místy vyluzovala. Myslím, že po této oslavě s naprostou jistou ví, co to znamená „dárek“. Holky děkujeme za všechny, do posledního potěšily i mě:) Naoplátku nezbytný „to go“ dárek od nás v celofánové fólii - jak jinak než s liškou. Pevně věřím, že dobroty uvnitř chutnaly a že jste si vy (nebo děti) neodštíply zub při konzumaci nerozleželého panáčka s mandlí (tímto vyřazuji tento recept ze svého kuchařského notýsku!)

Foťák jsem do ruky vzala zase pozdě, ale fotky, co mám, určitě napoví, že je nám spolu fajn.

Tak zase za rok:)



Klikněte na miniatury pro zvětšení

BROWNIES Z ČERVENÉ ŘEPY...

neděle 23. listopadu 2014


Znáte to - červená řepa už delší dobu vykukuje z přihrádky v lednici, poslední kousek banánu je už tak přezrálý, že se hodí opravdu jen do pečení a sirup z agáve čeká už pár dní na svoji příležitost. Neznáte? Já jo a tohle všechno jsem zkombinovala a upekla výborné kakaové brownies.

Poprvé jsem brownies ochutnala na svém tříměsíčním aupair pobytu v Anglii, kde ho má „host mum“ pekla na zakázku do nejrůznějších pekáren a kaváren. Skladovala je přes noc v obdélníkových pečících formách samostatně v obrovské ledničce a ráno pak jednotlivé půlky zákusku balila do průhledných fólií a převazovala mašlí. Do dneška si pamatuju tu popraskanou čokoládově tmavou krustu, která se rozplývala na jazyku a jak hutný a sytý byl pouhý malý kousek tohohle dezertu.

Přesvědčili se o tom i naši, kteří mě tenkrát vyzvedávali na letišti, a kterým jsem dovezla jedno brownies na ochutnání. Po dvouhodinové cestě autem ze zákusku nezbylo skoro nic a myslím, že se shodli, že hladinu inzulinu neměli nikdy tak vysokou.

Varianta s červenou řepou je rozhodně odlehčenější, zdravější, mokřejší, plná vlákniny a zajímavé chuti, stejně sytá a stejně čokoládově hnědá. Mňam...koukněte na další recepty na zenysro.




Brownies z červené řepy

Těsto:
500g červené řepy (nastrouhané najemno/nahrubo)
200 ml silné kávy
4 lžíce agávového sirupu
1 kus značně přezrálého banánu
2 lžíce třtinového cukru
80 g celozrnné mouky (já měla žitnou celozrnnou)
70 g strouhaného kokosu
1 lžička kypřícího prášku
1 lžička jedlé sody
40 g kakaa


Postup:
Řepu nastrouhejte najemno nebo nahrubo. (Já zvolila druhou variantu, první bude jemnější. Taky jsem řepu nepředvařovala a použila syrovou). Vymačkejte přebytečnou šťávu. Uvařte silnou kávu a nechte vychladnout. V míse smíchejte mokré ingredience – rozmačkaný banán, řepu, kávu, sirup z agáve. V druhé míse pak suché ingredience – mouku, kokos, cukr, kypřící prášek, jedlou sodu, cukr a kakao. Promíchejte dohromady a vlijte těsto do formy vyložené pečícím papírem nebo vymazané a vysypané kokosem.

Pečte při 180 stupních 50 – 60 minut.

Polevu z původního receptu jsem vynechala a brownies jen posypala plátkovým kokosem.


VÍC NEŽ TISÍC SLOV {34}...

pátek 21. listopadu 2014


U dědy a babičky v Kopřivnici...
...se Bára dožaduje pohoupání v ručníku...
...ale jedině s panenkou...
...probouzí se v ní adrenalinový duch...
 ...piští radostí na celý panelák...
...a křičí „víc víc víc“...


PROMĚNA PRO MĚ (N) – {PROUTĚNÝ FRANCOUZSKÝ TÁC}...

úterý 18. listopadu 2014


Po dlouhé době jsem se vypravila na „obchůzku“ svých oblíbených bazarů a zlevněnek a odvezla si obyčejný proutěný tác za necelých 50 Korun. Zrovna se mi hodil a zrovna jsem měla nápad, co s ním provedu.

Po důkladném omytí jsem ho přestříkala bílou barvou ve spreji a během zasychání si na internetu našla francouzský typografický text, který jsem na něj překreslila nejdřív tužkou a pak ho obtáhla černou permanentní fixou. Celý tác jsem přetřela bezbarvým Balakrylem, aby se dala dobře odstranit případná nečistota nebo kapka zaschlé kávy (vína, vaječného koňaku, svařáku, všichni to známe ne? atd...)

Myslím, že s francouzskými texty podobného rázu nekončím, protože na tomhle webu je jeden text hezčí než druhý...


DÝŇOVÝ PERNÍK S ČERVENÝM VÍNEM...

sobota 15. listopadu 2014


Tenhle perník z dýně Hokaido splňuje mojí představu o dokonalé podzimní a možná i zimní snídani. Je v něm totiž nejen dýně, ale i červené víno. Já jsem použila sice ještě sladkou Sangrii z léta, ale věřím, že stejně dobře poslouží i vánoční kořeněné Glühwein, které se u nás doma v zimě nepostradatelně svařuje a to nejen kvůli tomu, že tak krásně provoní kuchyň. Zásoby likviduju jen já, Petr si raději otevírá klasické suché červené.



Dýňový perník s červeným vínem

Těsto:
250g dýně Hokaido
250g polohrubé mouky
200ml červeného vína
130g hnědého cukru
50ml oleje
2 vejce
1 prášek do pečiva
2 lžíce perníkového koření
2 lžíce kakaa


Postup:
Dýni Hokaido zbavte tvrdé slupky a jadérek, dužinu najemno nastrouhejte (já jsem použila dýňové pyré) a smíchejte s červeným vínem, vejci a olejem. V druhé míse promíchejte mouku, cukr, prášek do pečiva, perníkové koření a kakao. Potom obě části smíchejte dohromady.

Vlijte do vymazané a vysypané formy a vložte do předehřáté trouby na 180 stupňů zhruba na 40 min. Až zůstene špejle po zapíchnutí suchá, perník vyndejte a vychlazený ho potřete marmeládou, tvarohem, smíchaným s vanilkovým cukrem a trochou perníkového koření nebo ho polijte bílou čokoládou rozpuštěnou s trochou smetany.



VÍC NEŽ TISÍC SLOV {33}...

středa 12. listopadu 2014


U babičky na Šumavě...
se někde našla stará knížka o Červené Karkulce...
nepamatuju si na ní...
neměla jsem ji určitě ráda, protože jsem se bála příliš realistického vlka...
Petr si jí naopak vybavuje až moc přesně...
a Báře se stane po letech to samé...
protože ji hltá na každé stránce...
a doma (kam jsme si ji samozřejmě museli odvézt) ji prohlížíme i třikrát za sebou!!!
Jakto, že přeskakuje stránky, kde není vlk???
Jakto, že se nebojí???
V tomhle je dozajista po tatínkovi!


TAK JDE ČAS {32}...

pondělí 10. listopadu 2014


Milé zvířecí překvapení na šumavské procházce
„Nemohla jsem se rozhodnout, jestli hrušku nebo jablko“
Nedovolenkovská fotka, co vypadá jako dovolenková
Spolu v pěně
Tuhle kočku Bára popadla v dobročinném krámku a nechtěla ji pustit...za 30Kč byla naše:)
„Budu řidič kamionu!“
„Nebo bagru!“
Úlovky z vetešnictví
A další úlovek...tentokrát váhový...a neváhala jsem!

PROMĚNA PRO MĚ (N) – {DŘEVĚNÁ BEDNA NA NÁŘADÍ}...

pátek 7. listopadu 2014


Už dlouho jsem sháněla podlouhlé dřevěné bedýnky. Jednu jsem chtěla nechat stabilně na parapetu a dekorovat ji různými květinami podle ročního období a druhou položit do středu našeho velkého stolu. No, a když jsem se dívala po něčem, co by splňovalo moji představu, narazila jsem ve Zlevněnce na mohutný dřevěný box na nářadí. V tu chvíli se mi vize truhlíků upozadila a nahradila ji nová.

Bednu jsem natřela na bílo, trochu ji osmirkovala, jednu stranu popsala černou permanentní fixou tímhle nápisem a celý povrch přetřela bezbarvým Balakrylem, aby se povrch zafixoval a bedýnka nám vydržela co nejdéle.

Konečně mají naše každotýdenní letáky důstojné místo na spočinutí před tím, než skončí v tříděném odpadu.


KRÉMOVÁ BROKOLICOVÁ POLÉVKA S FAZOLEMI...

středa 5. listopadu 2014


Další krémovou polévkou jsem nás zasytila po přečtení receptu z tohohle blogu. Trochu jsem si ji poupravila, něčeho přidala, něčeho naopak ubrala. Výsledek ale rozhodně zahřál naše těla a chuťové pohárky a mě duši, protože Bára je polévková a já jsem nutričně spokojená, že jsem do ní dostala zase něco málo živin.


Krémová brokolicová polévka s fazolemi

Polévka:
olivový olej
1 velká brokolice
200 gramů bílých fazolí v suchém stavu
1 cibule
6 stroužků česneku
zeleninový bujón z Alnatury
sůl, pepř


Postup:
Bílé fazole namočte na několik hodin do vody a uvařte je předem. Na olivovém oleji zpěňte cibuli a přidejte pokrájený košťál z brokolice, sůl, uvařené fazole a zalijte vodou s přidaným bujónem. Jak se polévka začne vařit, přisypte růžičky brokolice a vařte už jen asi pět minut. Pak polévku rozmixujte tyčovým mixérem a dochuťte pepřem, česnekem nebo i sójovou omáčkou, jako v původním receptu.

Kešu oříšky, dýňová semínka, lehce opražené tofu a trochu pikantnějšího koření, třeba na grilovanou zeleninu, jsem si do polévky dala před samotnou konzumací. Bára ji samozřejmě měla se svým nepostradatelným kulihráškem.



JAK JSEM PROKÁVOVALA MATEŘSKOU{ CONFITA CAFÉ}...

sobota 1. listopadu 2014


Na Confita Café jsem v létě náhodně narazila se svojí mamkou. Při jejích, vždycky několikadenních návštěvách, rozhodně nezapomínáme pít kávu a konzumovat zákusky v Brněnských kavárnách a jsem ráda, že přímo v centru vzniklo další zázemí s dětským koutkem, dokonce s možností hlídání dětí od tří let.

Káva je tu výborná a prostředí příjemné v tlumených hnědo-bílo-bežových barvách. Poměrně veliký koutek je až v patře, ale kočárek je možné bez problému nechat dole pod schodištěm. Nahoře je pak dostatek soukromí a milý výhled na zákusky za barem a spoustu papírových lampionů. Pořádají se tu občasné koncerty a animační programy pro děti. Prostě místo, které si přejete mít v rušném centru po ruce, když se potřebujete zastavit nad šálkem kávy a neposedné dítko vypustit z kočárku...