Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

SOUROZENECKÁ {13}...

pátek 20. dubna 2018


Byly doby, kdy si Bára strhávala čelenky, sponky, rozplétala mé pokusy o copy a utíkala před hřebenem...

Přitom jí kudrliny vlály na všechny strany a já je chtěla často usměrnit...

Dorostla ale do fáze, kdy dům neopustí bez copánku, v jehož pletení se pomalu školím...

Lucky kštice je úplně jiná...jemná a nezkrotitelná, stejně jako její majitelka...

Vsadím se, že budou kouzlit účesy i Davidovi, který je momentálně jen se zájmem pozoruje...


KOJÍCÍ KORÁLE OD COCO KORÁLE...

úterý 17. dubna 2018


Židenice jsou plné super kreativních lidí...v naší ulici ještě do nedávna bydlela Terka z Pepe a Tete a kousek od našeho domu stojí velký rohový dům o několika bytech, ve kterých bydlí další úžasní a inspirativní lidi...známe se z hřiště, z herny, z akcí, ze školek...Bára má Vinties, Lucka vyrábí CoCo korále, které jsou jako kousátko a zároveň módní doplněk dokonalé...a tak jedny hrdě nosím a David je hrdě ocumlává!


DAVID {7.MĚSÍC}...

čtvrtek 12. dubna 2018


Rotuješ kolem dokola, přetáčíš se, poprvé střemhlav padáš do měkkého polštáře, podsouváš kolena a snažíš se zvednout na všechny 4, začínáš se plazit....

K jídlu toleruješ všechno, co ti dám...a když ne, obloukem se toho zbavíš...stále i dost ublinkáváš...snídáš, obědváš, večeříš a nenasytně to zapíjíš „mnou“...

Zuby se zatím kdesi tlačí, ale venku není ani jeden...

Doma to znáš a dost často povykuješ z podložky, že tě to tam neba...hnu se z místnosti a ty propukáš v hysterii...ve společnosti, herně a na zahradě na trávě o tobě ale skoro nevím...

Usínáš stále až kolem deváté večer a nemůžu tě urychlit...v noci je frekvence 3 – 8 buzení...

Vypadáš jako Lucka, ale kulatý jsi jako Bára:)

První slabiky zní „bába“

Na své sestry reaguješ vesele, umí tě taky královsky zabavit, což si cením převelice...

Tahle to probíhalo u Lucky a takhle u Báry


Z BAZARU {MALOVANÁ TRUHLA}...

neděle 1. dubna 2018


Né, že by se mi truhly nelíbily, ale vzhledem k počínající plnosti našeho made-from-bazar-things domu, jsem se neodvažovala doma předhodit, že jsem na blešácích už pár skvostů zahlédla...jenže tahle truhla si Petra doslova našla, takže nejen, že nic nenamítal, ale zařídil naložení ještě před tím, než se mě zeptal!

Takže bylo nebylo, Petr šel, jako vždycky, po stejné trase na polední meníčko a u kontejnerů stará truhla...chyba byla, že nevolal a nenakládal hned, ale počkal a zavolal s plným žaludkem po cestě zpátky do práce, že je u popelnic truhla a jestli jí má vzít, že je hezká...a já samozřejmě, že ano...a on, že už nic, že už ho někdo předběhl...a já, že je to škoda, že musí příště nejdřív truhlu, pak oběd....o pár hodin později píše na skype, že má truhlu...a já to je super, asi se někomu zas tak nelíbila a odvezl jí zpátky ke kontyšům...a on že ne, že je to úplně jiná truhla...a já že???...a on že to nadhodil lítostivě v práci...a kolega že má jednu doma po dědovi a chtějí se jí půl roku zbavit, že jako jediná přežila v patře povodně...a já no supeeeerrrr...a on že pro ni hned jeli, naložili...a já že mu za ni něco upeču, což musím honem rychle udělat...a tak stojí v mezipatře, čeká až se ji někdo dotkne, umyje ji, vyvětrá ji, přelakuje ji....každou cestu do patra se kochám...a teď řešíme, kam s ní, že? Je to poctivý a extra velký kus nábytku a já bych potřebovala asi dva domy!!!

Z BAZARU {CEDULE}...

čtvrtek 29. března 2018


Nevím, co na těch cedulích mám...možná je jimy fascinován můj smysl pro organizovanost, časovou posloupnost, zaškatulkování, roztřízení, ke kterému když se odhodlám, dělá mi to neskutečně dobře na duši...a když jsem našla „Zahradní“ a „Na vyhlídce“, věděla jsem, že čekaly, až je někdo pověsí do našeho domu a každému tak bude jasné, kde co kam...

Zahradní má své logické místo nad dveřmi na zahradu, s Vyhlídkou už to bylo složitější...chtěla jsem ji původně přibít nad kuchyňský „bar“, který je o dva schody výš, než jídelna a obývák, a odkud mám pocit naprosté pódiové přehlednosti o zbytku domácnosti...přehlasovali mě ale...a tak visí nad dveřmi do pokojů ve třetím patře, kde je sice vyhlídka chabá, ale dává to vzhledem k těm metrům pod asi větší smysl...

ČEPICE Z MUXU...

pondělí 26. března 2018


Našla jsem ji na Mintu  v Brně v naší nově opravené tržnici na Zelňáku a srdce mi zaplesalo...po Židenicích totiž celou zimu chodila stylová maminka s čepkou s origami ledňáčkem a já na ni koukala tak dlouho, až jsem se jí prostě zeptala, odkud jí má...a ona, že z Muxu z Ostravy...pak jsem to samozřejmě zapomněla a nebyla schopná ji na netu dohledat...

...byla to jasná koupě, i když měli na pultě jen variantu se zlatou nášivkou...o tři dny později jsem potkala kamarádku, která mi místo do očí koukala na toho ledňáčka a pak mi odpoledne psala, jestli mi nebude vadit, že by ho nosila na hlavě taky...a tak jsme udělaly deal, já si objednala z jejich e-shopu stříbrného, který se mi víc hodí, a jí prodala zlatého...a tak tu v brněnských Židenicích chodí tři ledňáčci a myslím, že když nás někdo uvidí, určitě se přidá:)

Mimochodem každou první sobotu se v Tržnici konají pravidelné bleší trhy

TAK ZASE ZA ROK {LUCKA 3}...

čtvrtek 22. března 2018


Věděla jsem, že ji tentokrát vyfotím v tomhle Lucky třičku od Lucky

...aniž bych něco říkala, sama si nasadila stejně barevnou čelenku, ve které se fotila už před rokem ...
...a tak se nám to krásně hořčicově sešlo...



DAVID {6.MĚSÍC}...

pondělí 19. března 2018


9300g, 70cm!!!

Jsi spíše statické povahy, na pohyb tě zrovna neužije, rotuješ spíš dokola, než by ses pořádně otočil...

Krmím tě na stejném plastovém léhátku, na kterém ležíš při koupání...

Dostáváš ovocné přesnídávky, kaše, ze zeleniny tě nadýmají opakovaně brambory, takže je bojkotuju...

Na obličeji se ti z té vší „příkrmnosti“ objevil ekzém...

Přes den spíš dvakrát a před spaním v deset si mezi sedmou a osmou dáváš svou obligátní dvacetiminutovku...k usnutí potřebuješ mě nebo moje prso...

V noci?! Buď to vydržím nebo se naštvu a odstěhuju se z ložnice...

K uchopení hračky si začal používat i palec...

Oči stále hnědnou...

Spoustu nakukovatelů do kočárku mi už řeklo větu: „Celá Lucka...“

 V nosítku jsi byl všeho všudy zatím asi třikrát...jsi těžký a venku mráz...


VŠEMI SMYSLY (ZKRAJE ROKU) {24}...

neděle 11. března 2018


Lucka oslavila narozeniny...marně se ji snažím vybavit jako miminko, plete se mi do toho aktuální David...Slavili jsme dva víkendy...moje mamka tradičně nadělovala knížky...do sbírky nám přibyly Příběhy pavoučka Čendy 2 a 3, my jsme Lucku obdarovali karkulkovským deštníkem, batůžkem, zástěrkou na vaření, lahvičkou na pití a tetovačkami...Karkulka už u nás zdaleka nefrčí tolik, jako na podzim, ale když už se mi podařily najít takové stylovky, dovolila jsem si být opožděná a neaktuální...

Aby to Báře nebylo líto, dostala od babičky masky na vymalování...musely jsme vymalovat a zkompletovat 3 pro kámošky ze školky...

David nám těžkne pod rukama a stejně jako prvních 14 dní v porodnici trhá přírůstkové rekordy...když 7.3.dovršil půl roku, vůbec se mi tomu nějak nechtělo uvěřit...

Bára má už pár týdnů jakousi primární pubertu, jak to trefně nazvala kamarádka u svého syna...zkouší, jestli se s námi dá mluvit ležérně a bez pravidel a my na tohle hormonálně nestabilní období teda fakt nejsme nachystaní...

Už pár týdnů se domlouvám s dvěma kamarádkama na společné kafe a pořád nám to nabourávají teploty, viry, bakterie a kdo ví, co ještě...

Objednala jsem u Lucky domečkovou postýlku pro Davida...Lucka  do ní se svou muší výškou zalehla...a po probuzení přes ní holky rozhodily deku...konečně mají stylový příbytek, který nahradí všudypřítomné bunkry z polštářů a dek...chtěla jsem postel k prvním narozeninám, ale slevka a bílá barva mě popohnaly:)

Když nejdu dvakrát týdně na jógu, cítím bloky už všude...

Poslední dobou...

jsem se dívala: na tenhle úžasný černobílý kalendář, co vznikl, aby podpořil dobrou věc...
 …………………………………………………

jsem ochutnala: moje spotřeba jogurtu se zvedla na 700g na den!
moje spotřeba Lidlovských marmelád stoupla na 2 týdně!!
…………………………………………………

poslouchám:  Objevila jsem Eda Sheerana nebo on objevil mě??
…………………………………………………

mi chybí: rozhodit si deku na trávu a nezmrznout při tom...
…………………………………………………

čtu: Aha rodičovství sourozenci
Sedmilhářky od Mariky Šoposké a Bereniky Kohoutové
Co by můj syn měl vědět o světě od Fredrika Backmana
Nebát se přát si od Blanky Milfaitové
Každý něco tají od Andrey Sedláčkové
a co čtu nebo bych ráda četla dětem? Jako malá jsem milovala Emu naopak
Knížky Brněnského rodáka Pavla Čecha jsem se rozhodla postupně „nasbírat“...jeho krásné ilustrace a příběhy jsou tak JEDNODUŠE DOKONALÉ, že je prostě chci mít pro sebe a děti v knihovničce...
…………………………………………………

nemám ráda: moje khaki období začíná být jednobarevné...hlavně aby to nepřerostlo v army domácnost!
Moje touha po jaru se začíná projevovat tím, že objednávám holkám zlaté sandálky na léto...a pak se modlím, aby jim zvolená velikost v létě ještě byla!
Pokukuju po plavkách, protože najít ty pravé na jednou kojící, podruhé nekojící, potřetí vykojené poprsí je teda solidní oříšek!
Proč přidávají do ovocných dětských přesnídávek cukr a do zeleninových mouku a citronové aroma?!!!
…………………………………………………

mám ráda: nově otevřený obchod v Brně s knížkami pro děti Dlouhá punčocha
Kuchařku gastrokroužku budu muset minimálně prolistovat (Díky za další typ Katy, jsem taky ráda, že tě mám!)





TAK JDE ČAS {54}...

středa 7. března 2018


Zvířata na hlídce...

Lucky Lucka...

Měnící se mimoň...

Spolušití s babičkou...

Chystáme se na Velikonoce...

Sádrové magnetky, které nedrží...

Dárek pro tátu k svátku...zbyla jen kapka slivovice...

Okorunovaná helma na lyžařský karneval...

Korunovaná červená karkulka...

PEPPA DORT...

neděle 4. března 2018


Peppa se rozhodla konkurovat princezně z loňska...se stejně bezchybným piškotem s krémem z mascarpone s malinami a borůvkami...

...tentokrát jsem ho snědla asi o dalšího půl kila víc, než vloni, a místo večeře si dala další nášup...v noci jsem malinko cítila žlučník, ale stálo to za (něj) to!!! Možná bych ho neurvale snědla ještě víc, ale pomohla mi toulavá kočka, co se nám v noci vkradla na balkón a prostrčila svou drzou pracku dírou v krabici...

...ráno jsem málem plakala a nadávala sama sobě za školáckou chybu a představu, že kočku přelstím tím, že dám na dort krabici, kterou zatížím plechem buchet, které rovněž zatížím keramickou těžkou nádobou...žel kočičí packy se prostrčí všude a je jim úplně jedno, že na dortu vyrostla důmyslná těžkotonážní Eiffelovka...berou to pěkně odspodu...ještě, že Peppině snědla jen jednu nohu! Martina dort v jedné boční části zkušeně odkrojila, Lucka si ničeho nevšimla a Bára má radost z toho, že nám po dvoře běhají bezprizorní kočičky!!!

RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {10}...

čtvrtek 1. března 2018


Teprve desáté? Články se nejspíš psaly milionkrát v hlavě!
Takže stručně:

Proč si ženy s jedním dítětem neumí zorganizovat čas?! Byla jsem taky taková?

Proč když mám doma tři marody, musím je bavit tím, že vykrajujeme perníčky? A to i v létě!?

Proč jsem měla pocit, že se třetím potomkem se mě vstávání desetkrát za noc prostě nebude týkat...no do třetice a s plnou parádou...

Proč si důchodkyně v supermarketech myslí, že znají mé děti líp než já sama?!

Proč když chci napomenout jedno z dětí, okřiknu plošně pro jistotu všechny tři?

Proč mám pocit, že svým dětem vůbec nerozumím?

Proč se mi tak často mění stav pocitu naprosté zvladatelnosti celé domácnosti na stav naprosté bezvýchodnosti?

Proč mě při společném nákupu s Luckou vystresuje to, že v Lidlu nemají malé nákupní vozíčky s praporkem jako v Déemku??

Proč někdy nedám dohromady normální souvětí?

Proč nejsem důsledná?!

Proč si připadám jako superhrdinka, když vyrazím se všemi dětmi do Ikey nebo na pobyt bez tatínků a nepřijdu při tom o nervy?

Proč se snažím chodit na hodiny španělštiny za přítomnosti dětí, když vím, že se na předchozí lekci dívám hodinu před hodinou? No lo sé, pero me siento como una heroína de nuevo...

Proč mám chuť najet na ulici kočárkem do týpků, co před námi vykuřují...byť elektronické cigarety?!

Proč tak často najíždím kočárkem na lidské paty všeobecně?!

Proč pořád pospíchám?! I na děti?!!

Proč mě z té divoké setrvačnosti napadá, že bych mohla mít klidně pět dětí?!!!!

Proč mám často náladu dětem pustit telku, dát jim misku bonbónů a nasadit si klapky na uši?

Proč se mi narodily děti v měsících, které mám tak nějak nejmíň ráda (listopad, únor, září??)

Proč mě už teď někdy děsí, že bude mít každé z našich dětí po třech dětech a my je budeme hlídat?! Všechny najednou!!!!

Proč jsem si pořizovala přídavnou postýlku, když nejsem schopná do ní Davida přemisťovat?! Jako zábrana proti pádu funguje teda dost skvěle...

Proč mě na fakt, že si Lucka stříhá nehty na parapetu, musí upozornit soused, co prochází pod našimi okny?!

Jo a chci si pořídit ruční aku vysavač...na drobky, na hleny a tak...

Jak řekl Petr, existuje život před sušičkou a po sušičce...a před vidinou babiččina hlídání a po něm...dodávám já...

Nóó zas tak stručná jsem teda nebyla...

Ale v mojí hlavě je to teď docela solidně nestručné...

A nestálé...

A nevyrovnané...

A...

...o tom zase příště...

LUCISMY {5}...

sobota 24. února 2018


♥ „Luci, pojď se obléknout...“ „Já ještě neciii...“ „A kdy budeš chtít?!“ „Za dva rokyyyyy...“

♥ „Luci sedni si normálně na to prkýnko, ať nespadneš do těch bobků...“ „No to bych pak byla bobková...“

♥ Lucka vyhodila z gauče skoro všechny polštáře...“Ty mi tady zakážejí...“

♥ „Mami, kde mám prsenku?“ (pozn.název pro prsní vložku proti protečení) „Nevím, kam sis jí dala Luci...“ „Čoveče kam sem jí mohla dát?! Mně teče mlíko, víš!“

♥ Lucka prohrává v pexesu...“Já vás ale nakonec dožením...“

♥ Lucka po návštěvě aquaparku:  „Mami a my jsme jeli s tátou na klouzačce a jedli jsme lazáně...“ (Lucky oblíbené jídlo)

♥ „Já jdu kakat, běž pryč, tady bude smrad jako pes...“



TAK JDE ČAS {53}...

středa 21. února 2018


Někdy máme čertovskou náladu i v únoru...
...a tohle si asi necháme patentovat...
Best friends...
Andělé v Brně...
Kdypak ji asi doroste??
Na ledu trávíme celou zimu...
Pyžamo se svítícími kostmi (díky za tip Katy!)
Karnevalová princezna Růženka...
PS: I love you

LUCKA 3 ROKY...

neděle 18. února 2018


Za rok se stalo strašně moc věcí a Lucka se nám vybarvuje víc a víc:)

Krásně mluví, zpívá, s velkou slovní zásobou se i hádá, poslední dva měsíce si vymýšlí příběhy, které se nestaly nebo se staly jen v její fantazii...umí se sama obléknout, ale jen, když se jí chce...bojujeme jen s vysvlékáním triček, mojí názornou ukázku, jak na to, tvrdohlavě ignoruje a jde „na sílu“...

Pořád miluje hru s dřevěnými postavičkami na pérku a panenky a kočárky, taky v pexesu už nemusím polevovat, protože snad vidí skrz kartičky! Pořád je techničtější než já a bravurně skládá puzzle...

Stejně jako Bára může Svěrákovskou pohádku Tři bratři sledovat několik měsíců stále dokola...půl roku je taky Karkulka se vším všudy!

Od dvou a půl let chodí na tři dopoledne do soukromé školky Žirafky, stejně jako Bára...pláč zazněl za celou dobu jen jednou při první předávce, od té doby nechápe, proč v šatně ostatní děti brečí...

V létě prodělala docela hororově neštovice...zklidňovali jsme antivirotiky, antibiotiky, nurofenem a ditiadenem...týden před výsevem jí dudlíková víla odnesla dudlíky a její prudká povaha se s tím tak 14 dní nemohla srovnat...

Největší období vzdoru, hysterie, plačtivosti, protivnosti...nastalo od dubna do července, pak se to na půl roku razantně zlepšilo a teď, v jejích skoro třech letech, mám pocit jakéhosi reversu...odmlouvá, pláče, vymiňuje si, zkouší trpělivost, leze opět ve výškách – stoly, parapety, kolíbka...

Měsíc před 3.rokem přestává, zřejmě definitivně, spát po-o...trochu tomu nedůsledně pomáhám, protože uklidnit na spaní jí i Davida, který usíná spíš později odpoledne, se mi tolikrát nezdařilo, že si tuhle adrenalinovou záležitost odpouštím...s tím samozřejmě souvisí absence odpolední kávy v klidu, tichu a o „samotě“ a občasné protivné výlevy nevyspané Lucky...

I když nám přibrala snad jen dvě kila za rok a vyrostla na 90cm, docela dobře jí...oblíbenci jsou těstoviny, lasagne, jogurty, jablka, banány, veškeré sladkosti, když na ně dojde...

Báru obdivuje a někdy zas moc ne, umí ji pěkně potrápit...David je momentálně neškodný, takže je k němu pozorná, vykládá si s ním, už mu necpe dudlíky, které stejně nechce...

Je citlivá a její projevy jsou silně emotivní, zkouší, co může a jde za hranice, hodně se mazlí a řekne si o to, je přímá, slovně se bravurně vymlouvá, někdy bychom potřebovali asi o 100% víc trpělivosti, pozornosti, taktiky...za celý rok jsem přečetla 4 knížky, jak na „tyhle děti“ vyzrát a zjistila jsem, že pomáhá důslednost (kde jsi, když tě potřebuju?), trpělivost (tu mám nárazově), popsání toho, co si myslím, že se v ní děje (tohle jsem se naučila, protože její drobné nevyrovnané „stavy“ probíhaly tolikrát za den, že jsem si to vštípila).

Je jako čertík v krabičce a jsme rádi, že jí máme, protože dodává naší rodině to správné „grády“ a doplňuje se s citlivou a vnímavou Bárou, kterou posunuje dopředu, když se nám někde zablokuje...


BÁRISMY {17}...

neděle 11. února 2018


♥ Bára se diví: „Tati ty čůráš ve stoje?“...“Jako kluci?“

♥ „Mami, rozsviť mi další světla...“ „Baru, už ti tady toho svítí až moc...“ „Ale já se bojím, že přijde bubák a píchne mě jehlou...“

♥ Petr vyloví kamen z koupaliště a Bára se dotazuje: „Tati a tady žijou kameny??“

♥ Lucka: „Balu, ploč mě požád tak zlobíš?“ Bára: „No protože si moje nejlepší kamarádka...“

♥ „Luci, umíš stát na jedné noze až do smrti?“

♥ „Baru a mláďátko od krávy?“ ...“Kravátko...“ ...“A od kozy?!“ ...“Kozátko...“

♥ „Tati a co je to dušan??“ „To je Baru jméno...kolegy z práce...“ „Aháá, to je samé dušan dušan dušan...“

♥ „Mami a co bylo, když jsme nebyli?“ „No to jsme byli sami jen s tátou...“ „Néé já myslím, když nikdo nebyl..“ „No to tu byly Baru opice...a z těch jsme se vyvinuli...“ „Takže ty jsi byla opice?“


DAVID {5.MĚSÍC}...

čtvrtek 8. února 2018


8,2kg začátkem 5.měsíce...
Ve 4 měsících a 4 dnech dostáváš první mrkev...pak dýni, brambory, cuketu...maso na konci 5.měsíce...
Stále si nezvládneš chodidlo nacpat do pusy, i když by si strašně moc chtěl...
Umíš z břicha na záda, opačně ti to moc nejde...
Rotuješ o 180 stupňů...
Miluješ koupání s holkama...
Přes den usneš většinou dvakrát a kolem 19.hodiny si dáš dvacetiminutovku...pak vydržíš i do 22hodin nespat...usínáš u prsu.
Budíš se běžně i sedmkrát. Co je pod tři buzení, beru jako „odpočinkovou“ noc...
Poprvé se neseš v Manduce, což se ti dost líbí...


SOUROZENECKÁ {12}...

pondělí 29. ledna 2018


Někdy se dost divím, co ty dvě nevymyslí...
Lucka pokrývá většinu obýváku kapesníky...
...Davida nevyjímaje...
Bára jim k té šou hraje na harmoniku...
David nadšeně přistupuje na jejich výzvu ke hře a vyplazuje jazyk na toho v zrcadle...
...hmmmm...
...a proto kapesníky zásadně nežehlím!


KRÁLÍK ČÍSLO 3...

pátek 26. ledna 2018


Na začátku tohohle a tohohle příkrmu jsem si říkala, že moje děti nebudou snad nikdy jíst...a projedly se k tomu!!! Takže jsem u Davida v klidu...

Začala jsem ve čtyřech měsících a čtyřech dnech, když mi doktorka oznámila, že má 8,2 kilo a že jeho apetit bude asi jinde...já jsem z něho taky jinde...je to ten typ, co by mohl sát klidně nonstop...hlavně v noci...

...takže se už pár dní snažím Davidův žaludek ošálit mrkví a dýní...a Lucka ho šálí Elvisem z mobilu....


LUCISMY {4}...

pondělí 22. ledna 2018


♥ „Luci, proč ležíš na tom miminku?“ „No já sem ho chtěla zakleknout, abych mu mohla kápnout do očička kapičku...ono nechce víš..“

♥ Když jsem byla malá, tak jsem byla taky Davídek.

♥ V TV začali Králíci z klobouku.
Lucka: “To je Bob a Bob“
Bára: “To je Bob a Bobek“
L: “To je Bob a Bob“
B: “Né, to je Bob a Bobek“
L: “To je Bobek a Bobek“
B: “Né, to je Bob a Bobek“
L: “To je Bobek a Bobek“
B: “To je Bob a Bobek“
L: “Já jdu kakat“

♥ „Mami plo Bálu jde čelt...vidíš ho? Jak je veliký?“ Já, hrajíc na to, že ho imaginárně vidím: „Tyjo ten je veliký! A Luci proč pro ní jde čert?“ L: „No plotože hodila vláček na zem...tak si plo ni de...a hodí ji do chlívku...a pak ji spláchne...“ Já: „A nebude jí po nás smutno?“ L: „Bude...bude pláčat po mamince...“

♥ „Luci, já bych taky chtěla chodit do školky jako ty...a celý den si hrát...“ L: „No až budeš jako já, tak taky můžeš chodit...“


LEDNOVÉ VÍCEMILE...

pátek 19. ledna 2018


Venku sucho...po sněhu ani památky...

Holky dostaly od „Budějovického Ježíška“ pumpičku a podlouhlé balónky na vytváření balónkových zvířat...

Vyřádí se s tím všichni, včetně dědy, který holkám i sobě vyrobil zaječí uši...

David a holky mají novou sestřenici Táňu...

Je jí měsíc a vešla by se do Davida čtyřikrát...minimálně...

Znovu se pod stromečkem naděluje...

Ten Ježíšek je prostě všudybyl...

DAVID {4.MĚSÍC}...

úterý 16. ledna 2018


Po první hexe přestáváš v noci spát...respektive z jednoho dvou buzení je rázem 7...po týdnu se to snažím řešit „předspacím“ dokrmem v láhvi...7 vstávaček se mění na 2-5...už jsem na tohle asi stará...

Noční ukládání probíhá stále mezi 22. – 23. hodinou...na tohle jsem taky už stará...

Krásně reaguješ, směješ se, k uchopení hraček preferuješ pravou ruku a nepoužíváš palec...

Když tě chci hodně uklidnit, rozbalím tě donaha nebo ti napustím teplou lázeň, obojí zabírá téměř sto procentně...

Přes svátky jsi konečně bez rýmy..čekám, jaký virový balíček nám holky donesou zase ze školky...

Koordinace na břiše se zlepšuje snad každý den, dokážeš se přetočit za hračkou z břicha na záda..zatím jsi nepřišel na to, jak to udělat naopak...

Oči ti nezadržitelně hnědnou a někdy slintáš jako kdyby se ke slovu hlásily zuby...

Stále ublinkáváš...stále se talentovaně prokakáváš bodýčkem...někdy to zvládneš až na ponožky!!!

Máš minimálně dvě brady...

Jo a konečně ti zmizela seborhea!!! Díky Biodermo!!!