PROMĚNA PRO MĚ(N) {FRANCOUZSKÁ OKENICE}...

Několik let jsem přemýšlela, co pověsím nad náš gauč v obýváku...všelicos tam už i viselo, ale nějak to pořád nebylo ono...když mi kamarádka dovezla dvojici starých dřevěných dělených oken, snažila jsem si tam měsíce představit zasklené černobílé fotografie, ale i o tom jsem nebyla přesvědčená...až jsem na internetovém bazaru našla francouzské okenice a v tu chvíli měla jasno....

Čekala jsem na ně asi půl roku, protože mailová komunikace s paní, pracující na azurovém pobřeží, vázla...až mi je jednoho krásného dne konečně někdo pověřený dovezl přímo před dům...

Okenice, původně přetřené několika starými nátěry, mi zbrousil Petr, stejně jako kování, které jsem pak šmirglovala ještě ručně...natírání probíhalo v několika vrstvách, dokud nevytvořilo celistvý dojem..tentokrát jsem nepřetírala bezbarvým lakem ale nechala jen tak...kování dostalo po obroušení tak krásnou patinu, že ho stačilo jen přelakovat a upevnit...

Mám pocit, že naše stěna čekala právě jen na tenhle solitér...