VÍC NEŽ TISÍC SLOV {100}...

Všechno tu kvetlo, slunce hřálo, ořech zase povyrostl a holky se hned ptaly po houpačce...

David se pohledem zasekl na bagrovi a zíral...

Dokud ho děda neposadil a nedal mu páčky do rukou...

Od té chvíle se slovo „bagr“ stalo součástí naší domácnosti...

Bagr je název pro všechno...i traktor, náklaďák, hasiče, cisternu, popeláře...zatím, než se budu muset naučit veškeré názvy aut, protože jen s bagrem si, tuším, nevystačíme....

Děda se tentokrát zapotil...provětral i traktůrek s naplněnou kapacitou vnoučat a jednoho přerostlého dvoumetrového synka:)

Krásně tu bylo...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {99}...

Snažíme se na Šumavu jezdit každé Velikonoce...
Protože:

Jsou tu strejdové s pomlázkou...

Holky tu dostávají výslužku taky, aby je beránek nepokakal...

Mě taky každoročně nepokaká!

Babička vaří poctivou domácí českou kuchyni a peče ty nejlepší mazance...

Čekají tu na mě knížky...

Čeká tu na mě čas na mě...

Když vyjde počasí na zahradu, jsme tu pečení vaření...

Bára si tu letos zasázela taky vlastní zahrádku, Lucka pozalívala i plevel a Davida fascinovalo vylezání a slezání schodků a lesního kopečku...a když se náhodou! dostal k řece, z živla lesního se stal i ten vodní....

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {98}...

Zabalila jsem nám teplé zimní bundy, šály a čepice, pyžama s kostlivcem a konečně jsme sem po čtvrt roce dorazili...

David byl dva dny tak šťastné a hodné dítě, že jsem si myslela, že ho někdo vyměnil...

Já byla šťastná taky, protože se zdálo, že jediné co jsem potřebovala k znovunadechnutí bylo vyjet pryč...

Bára tu oslavila narozky a dostala krásnou knížku, co hraje Vivaldiho. Holky si poslepovaly první linecké kytičky...

...usínaly se svítícími andílky a hvězdnou promítačkou, kterou Lucka nedala z ruky ani na prkýnku...
Zajeli jsme se podívat, jestli zvířata u Šumavouse nezmrzly...

...a nezmrzly...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {97}...

Listopadové Vícemile...

Odkládali jsme je kvůli dětským nemocem třikrát, až z toho začalo sněžit...

Děda vytáhl retro boby a sáně a snažil se na sklouznutí nalákat i psa, který dal přednost zběsilým honičkám...

Po vydatném dovádění na stráni děti unavily Lojzíka, který musel mít z nahánění myšky na tyčce tiky....

Odevzdaně usnul, kde se namanulo...

A nevyrušil ho ani sborový zpěv dvou starších vnoučat za doprovodu kytary...

Bylo tu hezky, tak nějak ještě líp, než obvykle...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {96}...

Srpnová návštěva Vícemil...

Venku výjimečně tropy...ale snesitelné...takové šumavské... s jemným vánkem v zádech...

...keříky rybízu jsou obsypané a z plné misky, co holky nadšeně nasbíraly, doma vytvářím koláč...

Děda zkouší lézt s Davidem po čtyřech a závidí mu jeho pohyblivé a nebolavé kyčle...to já ostatně taky...

Děti jsou nadšené ze psa Elišky, kotěte Lojzy a osvěžení v neckách...

Já jsem nadšená z podvečerního západu slunce a volného výhledu do krajiny...

A ten ořech z babiččiny zahrádky, který letos ve velkém plodí, mi čím dál víc připomíná moje prázdniny, houpací síť, košík čerstvě nasbíraných jahod a babičku...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {95}...

V květnu u dědy...

Ořech je každý rok vyšší a vyšší...

Stejně jako naše děti...

Dvě z nich už na něj vylezou...

Za nimi bagr, dřevo na zimu a rozestavěná garáž...

Před nimi svažitá louka a v údolí Vimperk...

Pod nimi měkká tráva a vzhlížející pes, který by tam s nimi vylezl, kdyby mohl...

Můj brácha, co už překročil hranici 30tky a na hrudi chová svoji malou dlouhou Táňu...

Tři děti na gauči a táta, co s nima blbne...

Všechno to nějak moc rychle roste...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {94}...

Návštěva z Vícemil...

Byla krátká, ale osvěžující...

Neviděli jsme se pomalu od Vánoc, takže bylo na čase zůstat na místě a jen si užít to krátké společné odpoledne...

Dědu bolela kyčel...máme to v rodině...mě bolí už teď a co bude za dalších třicet let vědět nechci...

Lucka se ho snažila pořádně promasírovat...se svými 12 kily a jógovými prostocviky to bylo akorát...

Davida fascinovaly borovicové šišky, co mu Lucka házela na deku a děda mu je z výšky pouštěl dolů...

Bára přes plot konverzovala se stejně starou sousedkou...

My konverzovali o tom, jak zabránit padání omítky ve sklepení...

Pak se rozstříhalo pohádkové pexeso a holky hltaly s dědou každou kartičku...

...prostě důležitá pohodová neděle...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {93}...

Jeli jsme za Brno na medvědí česnek...

A abychom si to udělali dobrodružnější, zaparkovali jsme mimo internetem popsané stanoviště a vydali se ho hledat do lesů po vlastní ose...

Hodinu jsme rentgenovali porost a okusovali všechny listy, které byly česneku podobné, až jsem z toho zoufalství zavolala přítelkyni na telefonu...

Než jsme se ztracení vymotali a já pochopila JASNÝ návod, kam na něj, volala jsem ještě dvakrát...

Petr nechápal složitou holčičí konverzaci o zcela jednoduché věci kudy cesta za plodinou...David se z toho probudil...Bára se začala co minutu ptát, kdy už tam budem...Lucku začaly bolet nožičky....a já jsem si říkala, že jestli odjedem bez česneku, tak už se mnou na výlet nikdo nikdy nikam nepojede...

...a za lávkou jsme ho vítězně našli, nasbírali celou igelitku a pak si v nejbližší restauraci dali za odměnu zmrzlinu a kofolu...

 doma jsem ochutnávala nejrůznější varianty vyrobeného pesta a když jsem ho zkonzumovala až moc, otevřela jsem si pro jistotu láhev vína, abych tu bouři v žaludku uklidnila...

druhý den jsem uvařila polívku, quiche a v mrazáku mám pesto na půl roku...i když...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {92}...

Pečení perníčků, lineckého a čehokoli, co jde vyválet, nikdy nevynecháme...

Holky baví vykrajovat...

Mě baví, jak to krásně provoní dům...

Všechny nás baví máčet si naše nesourodé výtvory do čaje...

Letos jsem holky vybavila i malým dřevěným válečkem zakoupeným na prodejní výstavě chytrých hraček....

Že jsem měla chytře koupit dva, jsem zjistila, až se mi o něj doma obě cácory popraly...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {91}...

...Babička dojela na čtyři dny...

...po tom, co přečetly spoustu knih...

...namalovaly hodně obrázků...

...se na ní holky kadeřnicky vrhly...

...a hipísácky ji vylepšily účet...

...Pak si Bára poručila bramborové placky a kolektivně ze zbytku těsta uhnětly šišky...

...Čekají v mrazáku, až na ně přijde chuť..

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {90}...

Davidovy první Vícemily...

psi mají zájem spíš o jeho sestry, co ochotně rozdávají piškoty...

víno moravské, čerstvý vzduch šumavský, zvuky kytarové...

...holkám to brnkání nahradilo pohádku ke každovečernímu mléku z lahviček...

...a já se vrátila na chvíli do dětství...

...Prší prší, i když zrovna nepršelo...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {89}...

Na dýňové slavnosti a drakiádě na jižanském biotopu...

...vypouštíme našeho „krtčího“ draka do vzduchu...

Lucka ho nechce půjčit Báře a tak po menším stresu vyrážíme obhlídnout vydlabané soutěžní dýně...

...vyrobit motýla z listí a kaštanu...

...namalovat a polepit draka...

...holky dostanou dýňové muffiny za účast...

...a slušně vymrzlí vyrážíme domů...

...David to i s liškama kompletně prospí a nevzbudí ho asni přenos z kočárku do autosedačky...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {88}...

Západ republiky hlásil 15 stupňů a déšť...

Brněnsko 25 a polojasno...

Na zlínsku bylo asi 35 ve stínu...

Takže jsme se přijeli do Zoo Lešná prohřát...

Abychom se nepřehřáli úplně, chladili jsme se zmrzlinou a u rejnoků, které by holky hladily nejspíš do soudného dne...

Ostatní zvířata byla zalezlá, a tak to nejvíc žilo u občerstvovacích stánků s ledovou kávou a limonádou...

Na zpáteční cestě se mi splnil sen dítěte a těhotné v 9.měsíci...jeli jsme vláčkem a vůbec se za to v tom hicu nestyděli...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {87}...

Petr těm divoženkám pustil starého dobrého Elvise...

A holky to rozjely ve velkém stylu...

Bára si hlídala, aby se jí sukně dostatečně točila...

Lucka si hlídala, aby se z toho jednostranného točení nezamotala docela...

Já jsem hlídala, aby se obě nesrazily...

A Petr hlídal, aby hudba hrála dostatečně hlasitě...

Tak si tu tak všichni všechno hlídáme a každý víme co...