♥ Bára poprskává Petrovi tričko, následně bere papírový ubrousek, začíná ho otírat a u toho mu důležitě sděluje: „Tatínku ty si čuník...očistím...“
♥ Já: „Baru nechej teď Lucku v klidu vykakat, pak ji můžeš zase hladit...“
Bára na Lucku, nepřestávajíc ji hladit po hlavě: „Lucinko, ty kakáš? Už vykakala? Jo? Šikula!“
♥ Bára: „Mazlím tě maminko...ty můj bobíšku...“
♥ Báry soukromý monolog nad miskou brusinek: „Tři...jeden, dvě...tři...tři...mám tři...“ ukazuje si při tom na prstech a ne a ne se dopočítat...
♥ Bářin výraz při veškerých nezdarech a každodenních osobních prohrách: „Sakra práce!“
♥ Bářin repertoár pohádek se značně rozšířil. Momentálně vede Krtek, ruská Máša a medvěd, které B. říká Karkulka a taky Jen počkej zajíci...běžně je u nás slyšet věta: „Jen počkej zajícu tati, prsím pustit.“
Malé doplnění Bárismů od dědy:
♥ Vezme panenku a prásk s ní o zem. Řekne "zakopla" a položí na postel se slovy "lež". Tak tam naskládá asi 5 panenek.
♥ Když se Bára vzbudila - po příjezdu Lucinky z porodnice, šel jsem pro ni do jejího pokoje. Vytáhla si triko, nafoukla břicho a řekla: "Taky mám trochu Lucinku".