Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

DAVID {10.MĚSÍC}...

neděle 29. července 2018


Máš 10,4kg a měříš 75cm...

Kojím ráno mezi 5 – 6 a před usnutím, umíš usnout sám, ale dost se ti to nelíbí a dáváš to najevo...

Stále s tebou spí táta, já přebírám ranní směnu, vstáváš před šestou....

Umíš vylézt po schodech a na heslo „nožičky“  se je snažíš použít při slézání dolů...

Pochoduješ podél překážek, vylézáš, přelézáš, podlézáš...

Jsi poprvé na koupališti a nezdá se, že bys vodu přímo miloval...

Zuby poporostly...momentálně se prořezává šestý zub...teploty nemáš, zato vydatně koušeš...

Broukáš si a vyluzuješ slabiky...zdá se, že Bába je Bára a Ka je Lucka...

Už jsi byl ve dvou zoologických a krásně si se zvířenou vykládáš...nebo na ni zíráš:)...

Umíš „jak jsi veliký“ „pápá“ „paci paci“ „plác“ „dej dej“ ...na heslo „kululů“ hledáš míček, umíš vkládat kostky do tvarových mezer...

Holky (a už i já) ti říkáme „bobo“ „pinďo“ „davule“ „davidúúú“...

Tak dvakrát denně piješ s chutí nutrilon...

Přes den si pospíš tak dvakrát hodinu maximálně...

Usínáš kolem osmé...

Konzumuješ všechno, příležitostně už i guláš, pizzu a naše časté lasagne...

Celkově umíš pořádně a často zakřičet a zaprotestovat...


NA JIČÍNSKU...

neděle 22. července 2018


Strávili jsme tu krásné čtyři dny...spali na prázdninově prázdném intru...několikrát navštívili babičku a už taky prababičku...zajeli na koupaliště, kde jsme jako děti propotápěly prázdniny a kam jsem se vrátila po 20 letech!...

...udělali jsme si výlet do Prachovských skal, kde nám děti ušly celkem slušnou porci kilometrů...

...v Jičíně si vylezli na věž a hledali z výšky babičku, co vozila kočárek s Davidem...snědli tu spoustu kopečků zmrzliny a vypili si latté pod korunami stromů...v Rumcajsově ševcovně se děti zabavily plněním vtipných úkolů a já byla vtipně unešená ze zdejších otázek a napádů...

...po cestě zpátky do Brna jsme zastavili ještě v oblíbené Jihlavské zoo a já bych to příští rok klidně zopakovala...je tu totiž krásně a já se sem vracím do dětství...

ČTYŘICÁTINY...

úterý 17. července 2018


Uteklo to jako divoká řeka a jeho věk začíná už čtyřkou....

Tohle se oslavit muselo...

Na stejném místě pod hradem Veveří v rybářské hájence...

Tenkrát jsem tam slavila svých 30 a pokud to půjde, zapiju i svých 40...a pak možná i 50, 60 a pak už si netroufám tvrdit...

Znovu kýta, velký sud, víno z Boršic od Tománka, 2 medovníky...

Míň lidí, protože všichni museli do Chorvatska...

Dvě nová mola a o dětech jsme opravdu pár hodin nevěděli...

Jedna nedobrovolná koupačka...

Jeden zvracející noční nespavec, který zjistil, že sníst půlku medovníku a tučnou kůžičku z kýty se nevyplácí...

Odpolední dopíječka sudu u nás a za dalších pět let zpátky na místo, kde se slaví prostě nejlíp...

PERNÍK S RYBÍZEM...

pátek 13. července 2018


Na chalupě se děti mohly přetrhnout, aby očesaly keřík rybízu a doma na zahrádce ho obcházely obloukem...Téměř přezrálý jsem si ho musela očesat sama a pak přemýšlela, kam s ním, než jsem ochutnala výborný perník s třešněmi u kamarádky...s rybízem mu to taky dokonale ladí, přidala jsem jen víc cukru.

Tenhle recept bude určitě patřit mezi moje perníkové stálice...



Perník s rybízem

Těsto:
2 hrnky hladké mouky
1 hrnek polohrubé mouky
2 hrnky mléka
1 hrnek oleje
2 hrnky cukru krupice
1 čokoládový pudink
2 vejce
1 kypřící prášek
1 vanilkový cukr
2 lžíce kakaa
1 lžíce marmelády (ideálně rybízové)
1,5 lžičky skořice
1,5 lžičky perníkového koření
2 hrnky rybízu

pokud nepřidávám rybíz pak ještě hrst nasekaných ořechů a rozinek a snížím množství cukru


Postup:
V jedné míse smíchejte všechny sypké ingredience, ve druhé spolu vyšlehejte vajíčko, mléko, marmeládu a olej. Pak vmíchejte mokrou směs do suché a přidejte rybíz.

Pekáč si vymažte máslem a vysypte moukou nebo kokosem, těsto vlijte a pečte asi 40 minut na 170-180 stupňů, dokud není špejle suchá.


NA CHALUPĚ...

pátek 6. července 2018


Obec Roštín bych vyhlásila vesnicí roku...

Mají vlastní koupaliště, sokolovnu se super hřištěm, mini benzinku, sámošku, kde je už od brzkého rána frmol, kapličku s pramenem, rekreační areál Kamínka, farnost a vlastní kabelovku!

Do rodinné chalupy nás pozvala kamarádka a my jsme si ty čtyři dny užily ve velkém „relaxačním“ stylu...

Čtyři holky, co by jim nestačil celý život a pořád by si skákaly nedočkavostí vyjádřit se, do řeči...

Devět dětí, co si harmonicky sedly bez nutnosti uhlazovat vzájemné třecí plochy...

Sdílené kávy v retro hrníčcích made in Czechoslovakia...

Procházky k potůčku, k sokolovně, na hřiště, na pivo, na utopence...

Žití a bytí venku od kuropění do půlnoci...

Trampolína, dřevěný domeček s verandou, keř rybízu, co působil jako magnet, ovocný sad...

Společná koupačka ve vaně, kam se vejde i pět dětí najednou...

Hodně vína, hodně smíchu, slané tyčky a hermelín na trojúhelníčky...

...ale i kolektivní nudle u nosu, zmutované viry, střevní chřipka, zánět nosohltanů, Davidovy budíčky ve čtyři ráno, tři kávy denně, špekáčky na ohni, bosé nohy...

Jak říkám, vesnice roku...

FITMAMI POBYT V UNČÍNĚ ČÍSLO 2...

neděle 1. července 2018


Jsem zvědavá u jakého počtu fitmami pobytů jednou skončíme...Bystré, Blansko, Unčín, teď pro změnu zase Unčín a na září už máme zaplacenou zálohu do Vranova...

Nějak nás ty tři dny se smečkou dětí, nedostatkem spánku, jen dvěma rukama s potřebou minimálně deseti a čtyřmi hodinovkami cvičení nevyčerpávají, ale naopak podivně nabíjí!

Bylo nás 12, dětí myslím 22, to už se nějak hůř počítá...zabraly jsme celý penzion a trochu remcaly, když kvůli naprosté většině ženštin odmítl provozní narazit sud, zvláštně ředil aperol, nenaskladnil nanuky a k lattéčku měl jen jeden zákusek!!!

Nás ale vzájemné výtky spojují, stejně jako cvičení, pikniky po výkonu, pobíhající děti, stejný nebo aspoň podobný náhled k trávení volného času a porozumění, způsobené řešením stejné životní fáze s názvem rodičovská dovolená...

Užiju si to vždycky, stejně jako děti a kdo tvrdil, že děti nebudou občas brečet, blbě se uspávat, nekřesťansky brzy ráno vstávat, padat a zase vstávat a zase padat??..naše instruktorka, s perfektním time managementem a třemi dětmi, těm rarachům ještě stihla nachystat soutěže za odměnu, vzala barvy na obličej a postarala se opět o bezchybnou logistiku pobytu...

Do Vranova nad Dyjí nás jede 15, dětí asi dvojnásobek a všichni už víme, co čekat...

Křik, pláč, pot, smích, pohodu na dekách, jídlo, co nemusíme vařit, pití, co si nemusíme chystat, pocit pochopení, které si navzájem tolik umíme dát...