Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

KULTURNÍME SE {ANDĚLSKÁ VÁNOČNÍ DÍLNA ANIMACE V KINĚ SCALA}...

pondělí 23. prosince 2019


Bylo to první kino, do kterého jsem jako začínající studentka a naprostá neznalkyně Brna zašla na promítání. Film Nuda v Brně mi tenkrát v kontrastu s mým vnímáním zábavného velkoměsta přišel jako zcela ideální:) Od té doby se tu, aspoň pro návštěvníka zvenčí, nic nezměnilo a to v dobrém slova smyslu. Pořád to tu má skvělou atmosféru a noblesu, která bezpochyby souvisí i s jeho zajímavou historií ...

Kromě promítání ne vždy mainstreamových filmů, pořádání konferencí, seminářů, výstav, výuk a akademických obřadů Masarykovy univerzity je Scala hlavně místem pro setkávání běžných diváků, studentů, akademiků, ale také maminek (tatínků) s dětmi, kteří mohou navštívit především sobotní pohádková promítání, spojená s tématickým tvořením...

Naprostou novinkou jsou pro mě víkendové workshopy animace a filmu pro dospělé i děti, zvukové dílny a dokonce animační a filmové příměstské tábory.

Za jedno předvánoční odpoledne jsme s mojí sedmiletou Bárou kreativně ztvárnily naše PFko a odcházely jsme nadšené z oživení a rozpohybování našich obrázků. Pro mladší předškolní děti je fáze postupného focení nakreslených kreseb zdlouhavá a pomáhá přítomnost dospělého, děti starší utvářejí menší skupinky a celý proces si vedou samy za případné pomoci skvělých lektorek.

Za mě přínosně a kreativně strávené odpoledne zakončené vánoční svařákem a trdelníkem na blízkých adventních trzích ♥

BÁRA 7 LET...

středa 18. prosince 2019


Od září je ve škole, sedí s Tomem, který ji prý drcá do ruky, úkoly svědomitě plní, někdy je napřed, někdy se prý nudí, kamarádí se se všemi a moc nevyčuhuje (zatím). Učitelka na schůzkách prohlásila, že by mohlo být Bár ve třídě víc...

Taky je někdy ale pěkně vzdorovitá a drzá, zkouší, kam až může zajít, často je zpomalená (hlavně ráno)...

Své první kapesné utratila za malovaný perníček, aby následně hodinu brečela, že už nemá ani korunu...

Má dny, kdy taktně proplouvá mezi sourozenci a dny, kdy je neskutečně provokuje a dohání k pláči...

Stále je hodně kreativní, miluje výtvarné tvoření v ZUŠce, kam ji každý čtvrtek odpoledne vozím...

Je citlivá, náladovější, vnímavá, ráda se učí a nesnáší kolektivní záležitosti, což ji nespíš bude provázet celý život...

Tvrdí o sobě, že je teplokrevná a i v mrazech si kolikrát nechce obléknout to, co má. Nesnáší roláky, dlouhé rukávy a mikiny přes hlavu. Nemusí ani všelijaké převleky...

Oblíbila si jednu jedinou čelenku a bez ní se z domu nehne...

Umí ustoupit, ale taky si jít houževnatě za svým, celkově je ale dost přizpůsobivá a taktní...

Ráda se druží s podobnými typy dětí jako je ona sama – klidnější, vnímavější, pozorné a my jsme rádi, že ji takovou máme, protože dva mladší tuto poklidnou vnímavost mohutně rozbíjejí...

MALÍŘSKÝ DORT K 7. NAROZENINÁM...

úterý 3. prosince 2019


Je to jako před týdnem, kdy oslavila 6.narozeniny

Ty sedmé jsou taky jenom jedny a slaveny byly vícekrát. Malířský dort jsme nakrojili v rodinném kruhu, medovník na chalupě na Vysočině...

Martině děkujeme za její kreativitu a neskutečnou chuť nadýchaného piškotu s mascarpone krémem!

Klidně si to příští rok zopakujeme ♥

TAK ZASE ZA ROK DAVID 2 ROKY...

pondělí 25. listopadu 2019


Vyrostl, ale ten rošťácký výraz mu zůstal...
...zase si nechtěl vzít rámeček se svojí fotkou do ruky...
...zase u toho dělal blbosti...
...zase se nezastavil...
...a to je celý on....
...tak zase za rok...
Protože vloni už tady bylo...

PODZIMNÍ FOCENÍ NA VEVEŘÍ...

pátek 1. listopadu 2019


Vloni jsme tradici porušili...ale navázali jsme tam, kde jsme skončili...

Měla jsem chuť na červenou, kostkovanou, pokrývku hlav a kdyby tam dávali svařák, tak i na ten...

Kromě dvou chlapíků s dronem nebyl kolem kostelíku ale nikdo...

V údolí mlha, pod listy zbylé kaštany, všechno barevné, tak jak to umí zařídit jen babí léto...

Děti zase neskutečně vyrostly, ale pořád je v podzimní přírodě baví to stejné...

Tak zase za rok...

2015
2016
2017

DAVID 2 ROKY...

úterý 29. října 2019


Jsi rozhodně nejmazlivější z našich dětí a taky nejhůř z nich spíš...od roku a půl do dvou let (a dál) vstáváš běžně mezi 5 – 6tou hodinou ráno, není neobvyklé, že žadoníš o lahvičku s mlékem ve čtyři...

Usínáš pokaždé s lahví a ráno se s ní probouzíš, tuším, že to bude horší odvykačka, než s dudlíkem, který nepoužíváš...

Spíš obklopen autem, bagrem, plyšovým psem, kočkou, krtkem a Peppou...z pohádek vede prase Pepina, Krtek a Máša a medvěd....obzvlášť Pepinu bys mohl sledovat celý den...

Spojuješ slova do vět, rozhodně máš větší slovní zásobu v oblasti automobilů než holky, celkově si s auty taky nejraději hraješ, na jedničku kopeš do míče i s rozběhem, máš rád dřevěnou kolejkovou dráhu a duplo...kolem dvou let začínáš taky malovat – po všem co jde, včetně zdí, stolů a sám sebe zkrášluješ taky...

Jsi stejně obratný, rychlý a nebojácný, jako byla Lucka. Schody bereš zhruba od 20tého měsíce po dvou a kolikrát bez držení, skáčeš, na motorce jezdíš po hraně...

Přestal jsi plácat děti, když ti vadí, slovně je napomeneš nebo se pereš o hračky a nebo je obejmeš a případně položíš na lopatky...tohle neplatí pro ségry, ty klidně drcneš nebo je plácneš po hlavě, zkouším naše i jejich hranice...umíš udělat hlasitý nesouhlas, když ti něco berou nebo když něco chceš...

Jíš víceméně všechno, co před tebe dám, ale daleko dřív víš, co jsou bonbóny, zmrzlina, čokoláda, hranolky, kečup a tatarka....

Připomínáš nám Lucku vzhledově i povahově, kolikrát v tobě ale zahlédnu Báru...

Všechno svádíš na zajíce...

Jsi mnohem urputnější, abys dosáhl svého...

Na nočník chodíš jenom, když tě nechám od půlky těla nahatého, když máš kalhoty nebo plínku, bez větších starostí uděláš potřebu sem...noci jsou díky vypité láhvi mléka těsně před spaním vždycky mokré...

Sám od sebe nám říkáš, že se chceš mazlit, pak nás obejmeš a dáváš pusy...pár týdnů mám pocit, že máš menší separační úzkost, když se vzdálím...

Ve stejném věku Bára a Lucka

DORT S BAGRY K DRUHÝM NAROZENINÁM...

pondělí 7. října 2019


Druhé Davidovy narozeniny jsme ve větším rodinném počtu oslavily v Šumperku...Martina upekla výborný dort, jehož celková podoba je vždycky velkým překvápkem pro nás všechny...David chtěl po sfouknutí svíček okamžitě bagrovat věrně vypadající „hlínu“ a oči mu jenom zářily nad množstvím stavebních aut...

Přibyly další moto hračky do rychle se rozrůstajícího vozového parku a celkově jsme si jeho radost moc užily.

Díky za dort a za to, že jsem tenhle víkend nemusela chystat vůbec nic :)





SLADOVNA...

středa 25. září 2019


Letošní návštěvu Písecké Sladovny jsme spojili i s nahlédnutím do nověji zrekonstruované knihovny, což děti vzhledem k velkému hracímu koutku se skluzavkou dost ocenily a před samotnou Sladovnou se stihly ještě solidně rozehřát. Protože byla zdejší kavárna ve vnitrobloku knihovny zavřená, zašli jsme na zmrzlinu na náměstí.

Chvíli jsem si myslela, že výstava o fotbale hlavně holkám nic neřekne, ale to jsem se dost spletla. Sladovna opět nezklamala co do způsobu a vtipnosti provedení...pravda je, že do míče tu kopal jen David a místy překážel na atrakcích, které se jal využívat po svém...

Mraveniště v suterénu „přežila“ s dětmi jen mamka, já si odběhla pro „mám-toho-dost“ tašku od Lucky, kterou jsem kvůli chytání chorvatského bronzu zase neviděla...

Pak už jen závěrečný kebab a unaveni domů...

SRPNOVÁ ŠUMAVA...

neděle 22. září 2019


9 dnů, které mi přišly jako 2...náš pobyt začal bráchovou svatbou a skončil mamčinou oslavou 60tin...stihli jsme Píseckou sladovnu a nově zrekonstruovanou knihovnu, tři návštěvy u táty, procházku skřítků, návštěvu u dvou kamarádek ze školy, kontrolu domácí zvířeny u Šumavouse, pořádný zmrzlinový pohár, třikrát mamčinu zahrádku, děti otrhaly pár keříků borůvčí, několik málo jedlých hub a spoustu prašivek...viděla jsem spoustu lidí po snad deseti letech...krásně tu bylo a nechtělo se nám vůbec na východ...