Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

CHORVATSKO S DĚTMI...

středa 21. srpna 2019


Po krásném dvoudenním zdržení ve Slovinsku, pokračujeme na Istrii do mini kempu Mon Paradis, kde pobýváme v našich dvou malých stanech po 4 noci, než se přestěhujeme do vedlejšího kempu do stanu velkého s ledničkou, postelemi a vlastním plastovým nábytkem!!:) Škoda, že s námi nemohou odjet dva důchodci a pes z Holandska, které si David osvojil jako náhradní babičku a dědu...babi říká konec konců i zdejší uklízečce, za kterou každé ráno nadšeně ocáskuje...

Moře je jen pár kroků odtud a hned vedle velký aquapark, kterému dávají děti bohužel přednost.

Třikrát vyrážíme na kratší dopolední výlety do Rovinje a Puly a do Pulského akvária. Holky nejvíce zajímají racci, zmrzliny, obchody se suvenýry, Mekáč a časová specifikace odjezdu k vodě...

Každý den usíná David u prasete Peppy po 10té večer...

Každý den popíjíme už od večeře ne příliš chutné chorvatské víno...

Každý den jsme unavení jako kdybychom snad ani nebyli na dovolené?!

Každý den nasáváme UV záření, až se z toho Lucka mírně přehřeje...

Každý den jíme spoustu zmrzlin...a jen co ji holky dojí, ptají se, kdy si můžou dát další..

Ale jo, byla to dovolená...a vzpomínek je spousta...a za tu cestu to nakonec stálo...ale dovedu si představit dovolenou, kde nebudu ustavičně někoho mazat, kde si od opalováku nezničíme plavky, kde se nikdo nepřehřeje, kde nebudu foukat lehátko, kruhy, rukávky a po chvíli je zase dofukovat...kde si stihnu přečíst třeba i nějakou knížku:)

SLOVINSKO S DĚTMI...

úterý 13. srpna 2019


Slovinsko je po Slovensku druhým výjezdem za hranice s dětmi. Doteď jsme neměli potřebu brát děti nijak daleko, ale sedmý rok na rodičovské převážila moje chuť vyjet prostě dál...

Dva dny před dojezdem k moři do Chorvatska na Istrii trávíme v okolí Bovce. Stany stavíme v českém kempu a vyrážíme na vodopád Virje a Boka a druhý den do koryta řeky Soče, kde se holky vydrží tři hodiny cachtat asi v šesti stupňové vodě!

Zpátky z Chorvatska se pak vracíme přes Bled až do Mojstrany, kde spíme asi po 10 dnech stanování v překrásném penzionu s výhledem na hory Triglavského národního parku. Výlety na vodopády nás nadchly první dny, a proto i teď zvládáme výšlap k vodopádu Peričnik a Martuljek a u jezera Jasna je tak zenový klid, že se nám odtud zpátky do Brna vůbec nechce....

Je tu krásně a s dětmi to má jaksi zapamatovatelnější atmosféru...

FITMAMI POBYT V MEDLOVĚ...

pátek 9. srpna 2019


Tak já nevím, ale poslední fitmami pobyty s maminkama absolvuji s menším počtem dětí, než bych měla, a vždycky mi ti dva nejmenší odpadnou. Tentokrát kvůli horečkám a laryngitidě. Davida jsem nechala rovnou doma, u Lucky jsem zariskovala a ještě bez teplot ji vzala v pátek s sebou, abych ji v sobotu dopoledne jela vrátit s horečkou a po tom, co jsme v noci prospay asi jen 4 hodiny...

Medlov je retro hotel kousek od Nového Města na Moravě a v tenhle termín praskal ve švech. Jednak díky naší početné skupině a taky, protože se v NMnM jel světový pohár horských kol...

Užila jsem si pobyt z větší půlky jenom s Bárou a Katka zase vymyslela skvělý způsob, jak děti zabavit a unavit, a nám namohla nejen těla, ale hlavně bránice...

Roky letí a my byly s holkama snad už všude... 1, 2, 3, 4, 5

JAK JSEM PROKÁVOVALA MATEŘSKOU {CAFÉ FARA KLENTICE}...

pondělí 8. července 2019


Café Fara je už pojem a já si v ní dala kafe asi v ten nejlepší čas. Po návštěvě Mikulova jsme sem zkusili bez rezervace dojet a našli tu v podvečer poslední volný stůl, poslechli si závěrečné vystoupení kapely k oslavám deseti let od otevření a děti si ze stropu malého obchůdku stáhly bílé heliové balónky...

Je to podmanivé místo v obci Klentice s vytříbeným útulným stylem od vybavení kavárny a venkovního zázemí až po nabídku a servírování jídla a kávy. Děti dole pod schody objevily ráj s houpačkou, jezírkem, lehátky a velkým pařezem, na který samozřejmě nešlo nevylézt...

Takových odpočinkově koncipovaných míst by mohlo být nespočet a vždycky by bylo plno.

Je krásné se na chvíli zastavit...

KULTURNÍME SE {SLAVNOSTI MĚSTA MIKULOV}...

čtvrtek 4. července 2019


Vzhledem k našim virózám bychom asi normálně zůstali doma, ale protože přijel táta s Janou, kteří byli dvě noci ubytovaní v nedalekých Klenticích, na slavnosti Mikulova jsme nakonec odjeli.

David spal za celý den jen akademickou čtvrt hodinku v autě, zato Lucka si dala skoro hodinu...

Po Pálavě se proháněl zpočátku vítr, ale jakmile jsme si dali první skleničku vína, rychle ho to přešlo...

Bylo tu lidí tak příjemně akorát a děti se bavily všude, kam jsme je vzali...

Krásně strávený den s průběžně doplňovanou hladinkou vína v hlavách...

...hlavně v té mé...

DAVID ROK A 3. ČTVRTLETKA...

pondělí 1. července 2019


7.6. ukončil 3. čtvrtletku a až se přehoupnou prázdniny, budeme mít doma dvouleťáka!

Začíná skládat i dvě slova dohromady, nejčastějším slovem jsou hesla bagr, torka (motorka), čus (džus), pepa pustit (prasátko), vzít, gurt (jogurt), bovka (bábovka) a další

Je daleko mazlivější, než byly holky a je daleko vzpurnější...

Během května prodělal neštovice, řekla bych, že kromě špatného spaní a zvýšené ubrečenosti, ho netrápilo tolik svědění, jako třeba u Barči...

Jak dokáže být opatrný ve vodě, doma skáče z opěrky na gauč, venku lítá po skluzavkách, ani jsme nezachytili, kdy se naučil na odrážecí motorce, najednou prostě jel, krásně kope a hází balónem, pravděpodobně líp, než naše Bára:)

Spánek je u nás prostě téma odjakživa, co se narodily děti. David spí stále v postýlce, odkud si vylézá. Je schopný vstát ve 3:30 a už prostě neusnout nebo řádí, že chce dolů, což znamená, že potřebuje láhev s mlíkem...mě umí vyprovokovat k tomu, co chce, hlavně, abych si mohla jít lehnout a spoléhám na to, že ho mléko znovu uspí, což někdy vychází...Petr to s ním umí daleko líp a do nočních akcí typu „dolů“ se nepouští a nechá ho vyřvat do bodu, než si to David uvědomí a znovu se rozhodne usnout...každopádně tahle spánková deprivace nebo nemožnost spát bez vyrušení celou noc je asi jedna z nejhorších věcí, co si z rodičovské odnesu, a stavy ostatních dětí od kamarádek, kdy jim děti bez problémů spí nebo se nebudí po čtvrté, případně páté ranní, považuju za scifi záležitost, která se nás bohužel ani u jednoho z dětí netýká...

Nejradši k jídlu máš gurt a bovky, taky rozinky a brusinky, zmrzlinu, pěnu od kávy a polévky...poslední dobou nejí papriky ani okurky, což dřív nebýval problém...

Z her vedou auta, odrážedlo, prase Peppa, Krtek a telefon, což je cokoli, co přikládá k uchu a volá „babíííí“ „dudííí“  nebo infiltruje do holčičích záležitostí, odkud je brzy vyhnán...pexeso, karty a člobrdo je s ním pěkný adrenalin...

Nočník nic, i když na něm vidím, že ví, o čem mluvím...

Rád pozoruje šaliny a auta a při každé jízdě řve na ostatní tramvaje „huhůůůů huhůůů“ a na houkající vozy „viú viú viú“...dokáže si ve společnosti vybrat kohokoli jemu sympatického a nosit mu několik hodin kamínky a komunikovat s ním...na cvičeníčku, kam už půl roku chodíme, moji přítomnost ale vyhledává a stejně jako holky, se do některých věcí nedá přesvědčit, jako třeba k jízdě na padáku, kterou neabsolvovalo ani jedno z našich dětí...

KULTURNÍME SE {JARNÍ SLAVNOST V OTEVŘENÉ ZAHRADĚ}...

pátek 17. května 2019


Kromě dýňové slavnosti budeme rádi v Otevřené zahradě navštěvovat i tu jarní...

Strávila jsem tu s dětmi, kamarádkou a její Julčou 6 krásných hodin, a ačkoli se asi třikrát zdálo, že už to budeme muset zabalit, našly jsme další zákoutí, odkud se děti nechtěly hnout...odcházely jsme mezi posledními po tom, co jsme na stánku způsobily menší šok čmelákům zavřeným v krabici. Naše zenová pozorovací hypnóza na plexisklo byla až magická, ale naše ratolesti to viděly jinak...

Holky si vyzdobily papírovou tašku a vyrobily korálkovou a včelkovou čelenku na včelí rojení, snědly nanuky, všechny brumíky, linecké kolečko, a Julčinu sváču, probojovaly se davem na dvě divadelní pohádky a když jsme je ještě protáhly celým Brněnským centrem na pizzu, abych tam následně zapomněla batoh s veškerými doklady, telefonem a canonem a běžela od hlaváku až na Svoboďák, abych ho tam s velkou úlevou nalezla, padly jsme večer únavou všichni...

...a Davidovi se druhý den vysypaly neštovice...kolik dětí v Zahradě jsme kolektivně nakazily netuším, ale dle stráveného času asi maximum, co šlo...

Zenově tu bylo...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {100}...

úterý 7. května 2019


Všechno tu kvetlo, slunce hřálo, ořech zase povyrostl a holky se hned ptaly po houpačce...

David se pohledem zasekl na bagrovi a zíral...

Dokud ho děda neposadil a nedal mu páčky do rukou...

Od té chvíle se slovo „bagr“ stalo součástí naší domácnosti...

Bagr je název pro všechno...i traktor, náklaďák, hasiče, cisternu, popeláře...zatím, než se budu muset naučit veškeré názvy aut, protože jen s bagrem si, tuším, nevystačíme....

Děda se tentokrát zapotil...provětral i traktůrek s naplněnou kapacitou vnoučat a jednoho přerostlého dvoumetrového synka:)

Krásně tu bylo...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {99}...

pátek 3. května 2019


Snažíme se na Šumavu jezdit každé Velikonoce...
Protože:

Jsou tu strejdové s pomlázkou...

Holky tu dostávají výslužku taky, aby je beránek nepokakal...

Mě taky každoročně nepokaká!

Babička vaří poctivou domácí českou kuchyni a peče ty nejlepší mazance...

Čekají tu na mě knížky...

Čeká tu na mě čas na mě...

Když vyjde počasí na zahradu, jsme tu pečení vaření...

Bára si tu letos zasázela taky vlastní zahrádku, Lucka pozalívala i plevel a Davida fascinovalo vylezání a slezání schodků a lesního kopečku...a když se náhodou! dostal k řece, z živla lesního se stal i ten vodní....

4HOME – {DĚTSKÝ POKOJ}...

středa 24. dubna 2019


Dal mi práci, ale jsem si jistá, že se tu naplno probudila moje kreativita.
Dětský pokoj je místem, kde jsem dokonce neskutečně trpělivě vydržela čekat, až najdu ten správný doplněk, který sem dokonale zapadne, a pokojík se hodně měnil i tím, jak se zvyšoval počet našich dětí...

...takže....

Výmalba a šedá samolepicí kolečka v pravidelných rozestupech, puntíkaté záclony, které mi šila mamka, šedé rámečky mezi okny z bazaru, co jsem si natřela, dřevěné proutěné rámy, původně vršky stolků, a obrazy ve spoustě bazarových rámečků, které jsem postupně nastřádala..

Bílé ikea kovové postele a pod nimi šuplíky odekupážované ubrousky...pak i stoly se stejným dekorem...

U tchánů ve sklepě se našla i ta pravá skříň a taky dala „trochu“ práce...

Po rodičích přibylo i houpací křeslo

Lustry, respektive kovová stínítka, jsou všechny tradičně bazarové a krásně na ně šly navěsit vánoční nordic ozdoby z Ikey...

Glóbusy jsou postupně nastřádané ze Zlěvněnek a bazarů...

Domečková postýlka je od Lucky 

Knihovna z Kiku...

Všechno ještě zútulňují doplňky...kapsáře z Ikey, domečkové rámečky z Kik, plastová pískací zvířata převážně ze zámecké Letovické burzy, obrovský šedý rám s fotkou holek na Veveří, sekáčové šaty na ramínku, spoustu polštářů, co mi šila mamka, liščí zákoutí u domečkové postýlky, látkové šité panenky, všelijaké závěsné kolotoče, zrcadélka, koberce z Ikey a další....

Stálo to hodně úsilí a stojí to za to...jak dlouho to takto postojí se uvidí podle potřeb dětí...trochu tuším, že si do svého prostoru budou mít tendence vnést trochu svojí kreativity...a protože jsou kreativní hodně, obávám se, že bude mít pokoj brzy úpně jiný ráz....

...ale tak aspoň na chvíli...