ČESKOBUDĚJOVICKÁ KOLAUDACE...

Brácha s Terezou se po deseti letech vztahu rozhodli, že postupně seznámí své rodiny...

ti dva si nejdřív koupili psa, pak dům a pak druhého psa...většího...

kdy přijde dítě...toť otázka...

možná až se různé větve čtyř rozvedených rodičů navzájem poseznamují...

seděli jsme několik hodin pod dřevěnou pergolou, ujídali kýtu a ti šťastnější – neřidiči - ji vydatně zapíjeli vychlazenou třináctkou...

pak se holky proběhly po malé zahrádce, pojedly několik spadaných jablek, zamávaly asi dvacítce projíždějícíh vlaků a šlo se na hřiště před domem...

...a tam jsme to teprve rozjeli...

jezdili jsme na skluzavce, houpali jsme (se), viseli jsme (se?)...

prostě takový českobudějovický sobotní odvaz...

Z BAZARU {INDUSTRIÁLNÍ BAROVÁ ŽIDLE}...

Tenkrát v březnu na Šumavě jsem v sedmém odstavci oplakávala prodanou kovovou barovou židli. Při další bazarové návštěvě v červnu jsem ji tam našla, ve stejném zuboženém stavu a kupodivu o 100 kaček dražší. Chvíli jsem se hádala a vyhádala jen slevu 50 Kč, ale i tak mám neskonalou radost s příchutí osudovosti a mám ji doteď. Barovka u nás prostě chyběla...

Petr je taky osudovka, jiný chlap by mě asi najisto vypakoval i se židlí...můj chlap vzal brusku a celou kovovou orezlou konstrukci obrousil, abych ji pak mohla natřít základovou barvou a přestříkat černým sprejem, který mi ještě bez připomenutí, že ho potřebuju, dokoupil...lehce jsem s ním začernila i náš trávník...

...a pak...mi židli celou sestavil i s horním dřevěným sedákem, vyměnil zarezlé šrouby (a matice) a očalounil (prakticky to vzal do svých rukou)...já jen vystřihla kruh z molitanu a poštovního pytle, co mi daroval brácha, a přidržovala...ale přičítám si plusové body za nejdůležitější část celé akce...nález tohoto kousku...

PS: ta modrá princezna se k židli naštelovala sama, nikdo ji, podotýkám, nenutil na společné foto...asi tušila, že bude zvěčněná s designovým pokladem:)

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {73}...

Výlet do obce Rudice...

Expozici krásně opraveného mlýna s komentovanou přednáškou daly bez úhony i naše děti...

Lucku nejvíc bavily dřevěné schody...

Bára se celou dobu těšila, až si v blízkém stánku dá nanuk...

Bylo vedro, ale v příjemném stínu lesa po cestě k Rudickému propadání jsme nestihly dostat úpal...

Z ledové vody stoupala pára do korun stromů a skal, Bára sbírala šťovík, kterému říkala vešťovík, a nutila mě ho hledat...cítili jsme se až magicky...

Magičnost opadla v tamější (zřejmě jediné) hospodě, kde nám donesli oběd až po dvou hodinách čekání....hranolky a smažák...na kečup, myslím, zapomněli...

...stihli jsme mezitím uvít věneček z jetele...

PROMĚNA PRO MĚ (N) – {RODINNÉ KLÍČENKY S FOTKOU}...

Klíče u nás návštěvy docela dlouho vždycky hledaly. Kdyby byla chodba širší, předběhla bych návštěvníky a otevřela jim při odchodu dveře sama, jenže stojíme v řadě za sebou jako ptáci na drátě a mně nezbývá než navigovat. Klíče jsem aspoň trochu zviditelnila klíčenkami. Ty pravé jsem našla v Tigerovi, stály 15 Korun a už v obchodě jsem věděla, že tam vložím naši společnou rodinnou fotku...pevně věřím, že klíče nikde nikdo neztratí a zloděj nebude číhat, dokud nenarazí na kompatibilní tváře:)

TAK JDE ČAS {45}...

Domácí smetanová zmrzlina s lesními plody ve formičkách na muffiny...

...poctivě ji konzumujeme na zahradě...saně pod námi...

Kyblík v kyblíku...

Taky v jednom kyblíku...

Porcelánoví ptáčci z akce „Židenický podchod“...nabrala jsem si jich víc, než bylo zdrávo, ale nemohla jsem si pomoct...

Obrázek za pade...

Obrázek za milión aneb staré dobré burizony...

A jde se do divadla...

Domečková tabule na ledničce...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {72}...

Boskovice  a festival pro židovskou čtvrť...

jsme tu skoro každý rok...

obcházíme koncerty, divadýlka na hradě, poleháváme na palouku před hradem, upíjíme pivo, malinovou limonádu, ledovou kávu...

znovu je tu indický stánek, kde si dávám k večeři misku brambor, fazolek a rýže na kari...

holky dávají festivalově přednost párkům s hořčicí...

nechávám se na palouku stříhat od chlapíka z dodávky a mám radost, že mám v létě o pár cm vlasů míň...

Bára loví v kruhovitém jezírku před Boskovickým skleníkem pulce...

jde do toho přímo po hlavě...v brčálovité vodě zahučí až po sandálky...

Petr ji za nohy vytahuje a pak se na lavičce suší „na nudy“...

zdá se po prožitém šoku celkem vyrovnaná...

já jsem taky vyrovnaná, přišla jsem, až když bylo „po akci“...

SOUROZENECKÁ {V KALUŽÍCH}...

Když naprší

tak taky uschne...

ale než se tak stane...

nazujeme si s holkama holínky

a vyrazíme na vycházku...

na ovále je klid, rostou tu kytky, jsou tu kaluže...

a taky děda...

a hlavně ty kaluže...

DORT BLACK FOREST S TŘEŠNĚMI A MÁKEM...

Vypadá to, že tohle léto bude pěkně „propečené“. Venku třicítky a my ještě přitápíme troubou. Bára oplývá neutuchajícím elánem míchat těsto, plnit buchty, potírat je vajíčkem, přisypávat mouku, přelívat obsah mís do forem a péct. Vycházím jí vstříc, první dny prázdnin se k vodě nehrneme, protože je opět nemocná, a tak nám nastávají dlouhé chvíle...na hřišti se v těch parnech nedá být pořád a tak jsme ponejvíc na zahradě ve stínu pod naší velkou borovicí...a konzumujeme, co jsme si napekly...

Na 4 dny nás přijel potěšit děda a byl zase o důvod víc upéct dort...a musel být prý třešinkový...když jsem našla ten pravý na tomhle překrásném blogu, tak jsem se nebránila ani za mák....

Dort black forest s třešněmi a mákem

Menší miska vypeckovaných třešní, které zasypeme 2 lžícemi třtinového cukru



Těsto:
110 g rozpuštěné hořké čokolády
100 g změklého másla
120 g třtinového cukru
5 vajec (žloutky a bílky zvlášť)
115 g polohrubé mouky
½ lžičky prášku do pečiva
1 lžíce kakaa
2 lžíce mléka



Krém:
250 g mascarpone
200 g krémového sýra
3 lžíce třtinového cukru
100 ml smetany ke šlehání
100 g mletého máku



Čokoládová poleva:
100 g nalámané čokolády
30 g másla
100 ml smetany ke šlehání



Postup:
Máslo vyšlehejte s cukrem do pěny, přidávejte postupně žloutky, pak vychladlou rozpuštěnou čokoládu, mléko. Přidejte mouku smíchanou s práškem do pečiva a kakaem. Nakonec zlehka vmíchejte vyšlehané bílky. Směs rozdělte na tři díly a nalijte do vymazané formy, se dnem vyloženým pečícím papírem a pečte při 180 stupních asi 25 minut, nebo dokud není špejle po vytažení suchá.

Všechny tři korpusy nechte vychladnout a připravte si mezitím krém. Vyšlehejte mascarpone s krémovým sýrem, cukrem a mákem. Postupně přilívejte smetanu a dál šlehejte.

Na polevu v hrnci rozpusťte za stálého míchání čokoládu, máslo a smetanu.

Na korpusy postupně navrstvěte krém. Já to udělala i v případě třetího, jen jsem vynechala už vrstvu vypeckovaných třešní. Hotový dort polijte čokoládovou polevou a dozdobte celými třešněmi.

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {71}...

Tentokrát bylo vedro nejen v Brně, ale i na Šumavě...

Bára vlezla do říčky Volyňky, která už tolikrát zaplavila mamce zahrádku...

ugrilovali jsme tu maso a pak holky pomohly babičce se sklizní baby karotek...

byly tak baby, že jich snědly na posezení asi deset...

u dědy jsme taky seděli venku...

prolezla jsem mu obří dílnu a přívěs...co kdyby se náhodou chtěl něčeho zbavit...

našel starou krabičku se zašlým štítkem a malý zahradní kohoutek do dětské kuchyňky...

...příště mu asi seberu dřevěnou dětskou thonetku, co už něco pamatuje...

...i přes bolest žlučníku si dal děda s holkama okružní kolečko lesem...houby nepřinesli, ale asi byli po těch 15-ti minutách dost znavení, protože nabírali ztracenou energii v leže na terase a doplňovali zásoby zmrzlinou...

...a necky tam pořád stojí...po nájezdu holek jsou plné šišek a kamení...

...dědu po našem odjezdu zase chytl žlučník...

KYNUTÉ MAKOVÉ BUCHTY...

Bez vánoček a briošek si měsíc nedovedu představit. Podobně to asi budu mít i s kynutými buchtami. Chystala jsem se na ně od té doby, co mám novou kulatou keramickou formu, kterou jsem si už vloni koupila na keramickém jarmarku v Kunštátě. Pečení klasických buchet ale donekonečna předbíhaly všemožné koláče, dorty, bábovky...a tak se na ně dostalo až teď, kdy má Bára prázdniny a neustále mi připomíná, kdy zase něco upečeme (máme v toto období napečeno tak třikrát týdně!)

Recept je z kuchařky Albert v kuchyni od jara do zimy. Na konci receptu je připsáno: Že nejlepší buchty umí jenom vaše babička? S naším receptem je dokážete upéct i vy. Sotva zavoní, hned se snědí. S tím počítejte! Já s tím teda nepočítala. Dokonce i Petr si dal dva kousky k snídani a to je pocta asi největší.

Kynuté makové buchty

Těsto:
250 ml vlažného mléka
4 lžíce krupicového cukru
1 sáček vanilkového cukru
1 lžička soli
3 vejce
70 g másla
50 ml slunečnicového/řepkového oleje
300 g polohrubé mouky
250 g hladké mouky
¾ kostky droždí (asi 30g)



Náplň maková:
250 g máku
250 ml mléka
2 lžíce cukru
1 lžíce rumu (nebo pár kapek rumové esence)
2 lžičky skořice



Náplň tvarohová:
250 g tvarohu
60 g moučkového cukru
1 sáček vanilkového cukru
1 vejce (žloutek a bílek zvlášť)
1 lžička citronové kůry



Náplň ořechová:
200 ml mléka
60 g krupicového cukru
1 sáček vanilkového cukru
150 g mletých vlašských ořechů



Náplň povidlová:
200 g švestkových povidel
1 lžíce rumu



Postup:
V mléku rozmíchejte oba cukry, zašlehejte sůl, 1 vejce, 2 žloutky, máslo a olej. Přisypejte obě mouky a droždí a asi 15 hněťte v robotu do hladkého těsta. Nechte kynout na teplém místě, dokud těsto nezdvojnásobí svůj objem. Pak vyklopte na pomoučený vál a vyválejte do tloušťky 1 cm a nakrájejte na čtverečky. Doprostřed každého dejte asi lžíci makové náplně, kterou získáte kratším svařením máku a ostatních přísad v mléce.

Každou buchtu potřete kolem dokola olejem a dejte do vymazané formy švem dolů. Nechte mezi nimi menší mezery, aby mohly dalších 30 minut kynout. Nakynuté buchty potřete zbylými bílky a pečte asi 25 minut při 180 stupních. Upečené buchty nechte vychladnout a pocukrujte moučkových cukrem.

Existují samozřejmě další varianty náplně, jako je tvarohová, povidlová nebo ořechová.