Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

TATRY S DĚTMI...

středa 27. června 2018


Rozhodli jsme se ze dne na den, Petrovi a dětem nezáleželo na světové straně, ale mě to táhlo na východ...

Nakonec nás magicky přitáhl mobilní domek ve Ville Betule u Liptovské Mary...

První den jsme naše těla přepálili na trase k Popradskému jezeru a výletu k vodopádům z Hrebienka...

Lucka odmítla jít první trasu po svých, David ani nemohl, takže jsme kombinovali nosičky a kočárek a v duchu děkovali Báře, že ji nenapadlo stávkovat...

Děti vypadaly odpoledne dost odšťavněně, ale potom, co si půl hoďky zdřímly, běhaly do večera jak napumpované čiperky po celém areálu, krmily zdejší zvířectvo a snažily se nezranit těžkou kuželkovou koulí...

Druhý den se z areálu odmítaly hnout, Petr (a radar) předpovídal pomalu krupobití a já zas vymýšlela, kde se fyzicky dorazíme tentokrát...

Odmítli jsme zaplatit za celodenní drahé cachtání v Běšeňové i v Tatralandii a našli si na hoďku termální „rybníček“ zadarmo...

Holky byly nadšené a lovily z mělké vody rezavé kamínky, já byla opojená sirnými výpary a Petr obstaral z břehu nutnou fotodokumentaci...

Pak už vyloženě komerční prožitky jako zmrzlina a jeden burger v Mekáči, nákup v Tescu a večerní řádění v obrovské kryté herně...

Odpočiněk nastal...

Fyzické dětské kolapsy jsme zažili...

Trochu i sprchlo...

Výhledy uchvacovaly...

Svezli jsme se na koni...

Nevařila jsem, kromě čaje a kávy, NIC...

Mobilní domek nás svým maloprostorem lehce pomlátil...

Halušky byly...

Bryndza byla...

Všechno podstatné bylo...

DAVID {9.MĚSÍC}...

neděle 24. června 2018


Na začátku 9.měsíce přestávám přes den kojit, podvečery a noci zůstávají při starém, usínáš stále u prsu..

O tři týdny později s tebou spí táta, přestávám kojit přes noc, zato kojím návalovitě přes den...

Poprvé nespíš vedle mě, ale ve své vlastní postýlce...

V osmi měsících a 6 dnech se poprvé postavíš..na konci devátého měsíce lezeš, po dlažbě dáváš pořád přednost plazení...

Na konci 9.měsíce se ti prořezávají zuby, je to doprovázené třídenními teplotami, sliněním, zvýšenými frekvencemi kojení a opakovaným brekem...

Vesele péruješ v závěsném letadle na pružině...

Oblékáš spoustu věcí pro dvouleté děti...

Rozumíš mým pokusům o znakování, stejně jako holky před tebou, a znakuješ mi nazpátek „přebalíme“...

Poprvé říkáš „máma“ ♥...


PROMĚNA PRO MĚ (N) – {DOMEČKOVÁ POSTÝLKA}...

úterý 19. června 2018


Je bílá, je akorát do místa, kam ji za pár měsíců budeme přesouvat, je se slevkou, je dokonalá a hlavně je od kreativní Lucky z Písku,..lehla bych si do ní sama, ale trochu přesahuju...tak ji zatím okupuje naše miniaturní Lucka a já se lehce stresuju tím, že do ní Davida nevpustí, až nadejde čas...

Petr ji sestavil podle vtipného plánku hned, jak dorazila...jo, trochu jsem otravovala, ať neotálí...

Holky přes ni přehodily deku a udělaly z ní bunkr...deka neustále padala a tak jsem slíbila, že vyrobím hvězdnou oblohu...v bazaru jsem sehnala staré pevné prostěradlo, které stačilo vybělit a s pomocí barvy na textil a hvězdičkových vykrajovátek namalovat...původně jsem malovala čirou barvou fosforeskující ve tmě, ale pak se rozhodla hvězdy přiznat a z druhé strany je dozlatila...

Podle mě nemá chybičku...

"Mami co děláš??"
"Fotím Baru domečkovou postýlku..."
"Tak mě s ní vyfoť jo?"

LIPENSKÁ STEZKA KORUNAMI STROMŮ...

sobota 16. června 2018


Chtěla jsem se sem podívat už vloni v létě, ale překazila nám to neštovicová epidemie a záhy můj třetí porod...

Teď mi ale přijde fajn, že to tenkrát nevyšlo...

V květnu bylo na rozhledně příjemně nepřeplněno a v království lesa si to užila i Lucka, která by to ještě před rokem částečně prospala...

Po ublinkané zástávkové jízdě od našich do Lipna nad Vltavou, kde jsme si v autě navzájem vyčetli, kdo měl připomenout čtvrtku Kinedrilu, jsme strávili moc fajn den a unavili děti tak, že na zpáteční cestu nebyly potřeba žádné protizvracecí sedativa...pospávaly všechny...

VŠEMI SMYSLY (LETNĚ) {25}...

středa 13. června 2018


Jsem narozená v létě a teplo mě dobíjí a vždycky to tak bude...po bouřlivém květnu – zasoplený David...uplakaná Bára, protože jí jedna předškolačka uzurpuje kamarádku pro sebe...hysterická Lucka, protože se jí vrátily stavy z loňska, se kterými stále ještě neumí pracovat a my už mysleli, že jo...nastal konečně červen a s ním o trochu větší příliv energie...nebo za to může fakt, že jsem po pěti měsících předala Davidovy noční budíčky Petrovi a odstěhovala se na noc k holkám?

Každopádně jsem si v úžasném Rosebud koupila obrovské oregano, zasadila pár bylinek, umořila přesazením jednu růstově našláplou šalvěj, vyměnila truhlíky na oknech, které mi vypátraná zlodějka od naproti za dva týdny stihla ukrást, koupila si pár sukní, ve kterých hodlám prochodit léto, naskladňuju proseco na aperoly a zmrzlinu na ledové kávy...

Holky odmítají spát v jiném pyžamu, než v tom s fosforeskující kostrou...

Stále děti fotíme každý měsíc u komody...

Bára už čtvrt roku hovoŘí s Ř...

Mám chuť si koupit výraznou rudou rtěnku...

Koupila jsem Lucce v bazárku kolečkové brusle...zdatně jezdí na kole, chodí do plavča, tak proč by ve třech a čtvrt roce nemohla bruslit? Nechci po těch dětech někdy nějak moc?? A nechci nějak moc od sebe???

Poslední dobou...

jsem se dívala: hodně mě dostal dvoudílný film Dukla 61 od Davida Ondříčka... „Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními.“ Jsem ráda, že žiju v jiné době a taky za to, že se z minulých let vrátila móda midi kolových sukní a šatů...
 …………………………………………………

jsem ochutnala: dovezla jsem si z ovčí farmy ze Slovenska ovčí sýr, bryndzu a jogurt a brzy z toho možná začnu bečet...
…………………………………………………

poslouchám:  Women´s talks Šťepánky Hojdové
…………………………………………………

mi chybí: dovolit si něco zapomenout a nenést za to důsledky...
…………………………………………………

čtu: silný příběh Hana od Aleny Morštajnové
a co čtu nebo bych ráda četla dětem? Ráda bych koukla do Řezu kočkou
…………………………………………………

nemám ráda: zuby zuby zuby, nechcete Davidovi vylézt rovnou všechny najednou???
kojení kojení kojení...nestačilo by to už???
záda záda záda...nechcete si dát už pohov a přestat bolet???
…………………………………………………

mám ráda: nově otevřený obchod Place baby v Brně
krásný nápad na smysluplný dárek pro děti
svůj nový účes, který stačí upravit dvěma pohyby ruky...se stříháním zmizely poslední stopy melíru a spoustu lidí mi říká, že jsem se nechala hezky obarvit:)
svůj kostičkový instagram...to mi to trvalo...
instagram překrásné Vlastiny Svátkové...



VÍC NEŽ TISÍC SLOV {95}...

neděle 10. června 2018



V květnu u dědy...

Ořech je každý rok vyšší a vyšší...

Stejně jako naše děti...

Dvě z nich už na něj vylezou...

Za nimi bagr, dřevo na zimu a rozestavěná garáž...

Před nimi svažitá louka a v údolí Vimperk...

Pod nimi měkká tráva a vzhlížející pes, který by tam s nimi vylezl, kdyby mohl...

Můj brácha, co už překročil hranici 30tky a na hrudi chová svoji malou dlouhou Táňu...

Tři děti na gauči a táta, co s nima blbne...

Všechno to nějak moc rychle roste...

NA TŘEBOŇSKU...

čtvrtek 7. června 2018


Pořád nás to sem táhne...

...znovu jsme zabrali celou chalupu...znovu to bylo nezapomenutelné...

David tu byl až třetí nejmladší a všechny – měsíční děti nám v odpruženým vozících spaly jako mimina...

První výlet s plnou náloží David ve vozíku-Lucka na sedačce-Bára na tyčce byl jen na zmrzlinu...
Ten druhý už dál do Třeboně...

 A třetí vyráželo směle osm rodin zároveň a kupodivu jsme těch 40kiláků ujeli pospolu...

Opět nás mohutně podpořili docela klidní, lehce vytřepaní, nejmenší účastníci zájezdu, díky kterým se zastavuje, až když si to oni nadiktují a díky kterým se šlápne do pedálů, jako na Tour de France, když zesilují decibely...

Dalším podporovatelem vůle šlapat byla všudypřítomná svatá trojice pivo-kofola-nanuk...
Stihli jsme se vykoupat v rybnících...

Stihli jsme upálit čarodějnici...

Stihli jsme sníst jeden obří medovník...

Stihli jsme se chvilku oprostit od faktu, že nám někde v lese běhají děcka bez dozoru...
Stihli jsme dostat rýmu...

Stihli jsme naplánovat další cyklo pobyt...

Prostě jsme stíhali i se třemi prcky...

SOUROZENECKÁ {14}...

sobota 2. června 2018


U babičky a dědy...

Z obou stran balkónu...

...se dělo něco dětsky intimního...

...tohle souznění trvalo několik málo minut...

Nevíme, co si ty dvě vykládaly, ale určitě to patřilo bráchovi...