Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

Z BAZARU {CEDULE}...

čtvrtek 29. března 2018


Nevím, co na těch cedulích mám...možná je jimy fascinován můj smysl pro organizovanost, časovou posloupnost, zaškatulkování, roztřízení, ke kterému když se odhodlám, dělá mi to neskutečně dobře na duši...a když jsem našla „Zahradní“ a „Na vyhlídce“, věděla jsem, že čekaly, až je někdo pověsí do našeho domu a každému tak bude jasné, kde co kam...

Zahradní má své logické místo nad dveřmi na zahradu, s Vyhlídkou už to bylo složitější...chtěla jsem ji původně přibít nad kuchyňský „bar“, který je o dva schody výš, než jídelna a obývák, a odkud mám pocit naprosté pódiové přehlednosti o zbytku domácnosti...přehlasovali mě ale...a tak visí nad dveřmi do pokojů ve třetím patře, kde je sice vyhlídka chabá, ale dává to vzhledem k těm metrům pod asi větší smysl...

ČEPICE Z MUXU...

pondělí 26. března 2018


Našla jsem ji na Mintu  v Brně v naší nově opravené tržnici na Zelňáku a srdce mi zaplesalo...po Židenicích totiž celou zimu chodila stylová maminka s čepkou s origami ledňáčkem a já na ni koukala tak dlouho, až jsem se jí prostě zeptala, odkud jí má...a ona, že z Muxu z Ostravy...pak jsem to samozřejmě zapomněla a nebyla schopná ji na netu dohledat...

...byla to jasná koupě, i když měli na pultě jen variantu se zlatou nášivkou...o tři dny později jsem potkala kamarádku, která mi místo do očí koukala na toho ledňáčka a pak mi odpoledne psala, jestli mi nebude vadit, že by ho nosila na hlavě taky...a tak jsme udělaly deal, já si objednala z jejich e-shopu stříbrného, který se mi víc hodí, a jí prodala zlatého...a tak tu v brněnských Židenicích chodí tři ledňáčci a myslím, že když nás někdo uvidí, určitě se přidá:)

Mimochodem každou první sobotu se v Tržnici konají pravidelné bleší trhy

TAK ZASE ZA ROK {LUCKA 3}...

čtvrtek 22. března 2018


Věděla jsem, že ji tentokrát vyfotím v tomhle Lucky třičku od Lucky

...aniž bych něco říkala, sama si nasadila stejně barevnou čelenku, ve které se fotila už před rokem ...
...a tak se nám to krásně hořčicově sešlo...



DAVID {6.MĚSÍC}...

pondělí 19. března 2018


9300g, 70cm!!!

Jsi spíše statické povahy, na pohyb tě zrovna neužije, rotuješ spíš dokola, než by ses pořádně otočil...

Krmím tě na stejném plastovém léhátku, na kterém ležíš při koupání...

Dostáváš ovocné přesnídávky, kaše, ze zeleniny tě nadýmají opakovaně brambory, takže je bojkotuju...

Na obličeji se ti z té vší „příkrmnosti“ objevil ekzém...

Přes den spíš dvakrát a před spaním v deset si mezi sedmou a osmou dáváš svou obligátní dvacetiminutovku...k usnutí potřebuješ mě nebo moje prso...

V noci?! Buď to vydržím nebo se naštvu a odstěhuju se z ložnice...

K uchopení hračky si začal používat i palec...

Oči stále hnědnou...

Spoustu nakukovatelů do kočárku mi už řeklo větu: „Celá Lucka...“

 V nosítku jsi byl všeho všudy zatím asi třikrát...jsi těžký a venku mráz...


VŠEMI SMYSLY (ZKRAJE ROKU) {24}...

neděle 11. března 2018


Lucka oslavila narozeniny...marně se ji snažím vybavit jako miminko, plete se mi do toho aktuální David...Slavili jsme dva víkendy...moje mamka tradičně nadělovala knížky...do sbírky nám přibyly Příběhy pavoučka Čendy 2 a 3, my jsme Lucku obdarovali karkulkovským deštníkem, batůžkem, zástěrkou na vaření, lahvičkou na pití a tetovačkami...Karkulka už u nás zdaleka nefrčí tolik, jako na podzim, ale když už se mi podařily najít takové stylovky, dovolila jsem si být opožděná a neaktuální...

Aby to Báře nebylo líto, dostala od babičky masky na vymalování...musely jsme vymalovat a zkompletovat 3 pro kámošky ze školky...

David nám těžkne pod rukama a stejně jako prvních 14 dní v porodnici trhá přírůstkové rekordy...když 7.3.dovršil půl roku, vůbec se mi tomu nějak nechtělo uvěřit...

Bára má už pár týdnů jakousi primární pubertu, jak to trefně nazvala kamarádka u svého syna...zkouší, jestli se s námi dá mluvit ležérně a bez pravidel a my na tohle hormonálně nestabilní období teda fakt nejsme nachystaní...

Už pár týdnů se domlouvám s dvěma kamarádkama na společné kafe a pořád nám to nabourávají teploty, viry, bakterie a kdo ví, co ještě...

Objednala jsem u Lucky domečkovou postýlku pro Davida...Lucka  do ní se svou muší výškou zalehla...a po probuzení přes ní holky rozhodily deku...konečně mají stylový příbytek, který nahradí všudypřítomné bunkry z polštářů a dek...chtěla jsem postel k prvním narozeninám, ale slevka a bílá barva mě popohnaly:)

Když nejdu dvakrát týdně na jógu, cítím bloky už všude...

Poslední dobou...

jsem se dívala: na tenhle úžasný černobílý kalendář, co vznikl, aby podpořil dobrou věc...
 …………………………………………………

jsem ochutnala: moje spotřeba jogurtu se zvedla na 700g na den!
moje spotřeba Lidlovských marmelád stoupla na 2 týdně!!
…………………………………………………

poslouchám:  Objevila jsem Eda Sheerana nebo on objevil mě??
…………………………………………………

mi chybí: rozhodit si deku na trávu a nezmrznout při tom...
…………………………………………………

čtu: Aha rodičovství sourozenci
Sedmilhářky od Mariky Šoposké a Bereniky Kohoutové
Co by můj syn měl vědět o světě od Fredrika Backmana
Nebát se přát si od Blanky Milfaitové
Každý něco tají od Andrey Sedláčkové
a co čtu nebo bych ráda četla dětem? Jako malá jsem milovala Emu naopak
Knížky Brněnského rodáka Pavla Čecha jsem se rozhodla postupně „nasbírat“...jeho krásné ilustrace a příběhy jsou tak JEDNODUŠE DOKONALÉ, že je prostě chci mít pro sebe a děti v knihovničce...
…………………………………………………

nemám ráda: moje khaki období začíná být jednobarevné...hlavně aby to nepřerostlo v army domácnost!
Moje touha po jaru se začíná projevovat tím, že objednávám holkám zlaté sandálky na léto...a pak se modlím, aby jim zvolená velikost v létě ještě byla!
Pokukuju po plavkách, protože najít ty pravé na jednou kojící, podruhé nekojící, potřetí vykojené poprsí je teda solidní oříšek!
Proč přidávají do ovocných dětských přesnídávek cukr a do zeleninových mouku a citronové aroma?!!!
…………………………………………………

mám ráda: nově otevřený obchod v Brně s knížkami pro děti Dlouhá punčocha
Kuchařku gastrokroužku budu muset minimálně prolistovat (Díky za další typ Katy, jsem taky ráda, že tě mám!)





TAK JDE ČAS {54}...

středa 7. března 2018


Zvířata na hlídce...

Lucky Lucka...

Měnící se mimoň...

Spolušití s babičkou...

Chystáme se na Velikonoce...

Sádrové magnetky, které nedrží...

Dárek pro tátu k svátku...zbyla jen kapka slivovice...

Okorunovaná helma na lyžařský karneval...

Korunovaná červená karkulka...

PEPPA DORT...

neděle 4. března 2018


Peppa se rozhodla konkurovat princezně z loňska...se stejně bezchybným piškotem s krémem z mascarpone s malinami a borůvkami...

...tentokrát jsem ho snědla asi o dalšího půl kila víc, než vloni, a místo večeře si dala další nášup...v noci jsem malinko cítila žlučník, ale stálo to za (něj) to!!! Možná bych ho neurvale snědla ještě víc, ale pomohla mi toulavá kočka, co se nám v noci vkradla na balkón a prostrčila svou drzou pracku dírou v krabici...

...ráno jsem málem plakala a nadávala sama sobě za školáckou chybu a představu, že kočku přelstím tím, že dám na dort krabici, kterou zatížím plechem buchet, které rovněž zatížím keramickou těžkou nádobou...žel kočičí packy se prostrčí všude a je jim úplně jedno, že na dortu vyrostla důmyslná těžkotonážní Eiffelovka...berou to pěkně odspodu...ještě, že Peppině snědla jen jednu nohu! Martina dort v jedné boční části zkušeně odkrojila, Lucka si ničeho nevšimla a Bára má radost z toho, že nám po dvoře běhají bezprizorní kočičky!!!

RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {10}...

čtvrtek 1. března 2018


Teprve desáté? Články se nejspíš psaly milionkrát v hlavě!
Takže stručně:

Proč si ženy s jedním dítětem neumí zorganizovat čas?! Byla jsem taky taková?

Proč když mám doma tři marody, musím je bavit tím, že vykrajujeme perníčky? A to i v létě!?

Proč jsem měla pocit, že se třetím potomkem se mě vstávání desetkrát za noc prostě nebude týkat...no do třetice a s plnou parádou...

Proč si důchodkyně v supermarketech myslí, že znají mé děti líp než já sama?!

Proč když chci napomenout jedno z dětí, okřiknu plošně pro jistotu všechny tři?

Proč mám pocit, že svým dětem vůbec nerozumím?

Proč se mi tak často mění stav pocitu naprosté zvladatelnosti celé domácnosti na stav naprosté bezvýchodnosti?

Proč mě při společném nákupu s Luckou vystresuje to, že v Lidlu nemají malé nákupní vozíčky s praporkem jako v Déemku??

Proč někdy nedám dohromady normální souvětí?

Proč nejsem důsledná?!

Proč si připadám jako superhrdinka, když vyrazím se všemi dětmi do Ikey nebo na pobyt bez tatínků a nepřijdu při tom o nervy?

Proč se snažím chodit na hodiny španělštiny za přítomnosti dětí, když vím, že se na předchozí lekci dívám hodinu před hodinou? No lo sé, pero me siento como una heroína de nuevo...

Proč mám chuť najet na ulici kočárkem do týpků, co před námi vykuřují...byť elektronické cigarety?!

Proč tak často najíždím kočárkem na lidské paty všeobecně?!

Proč pořád pospíchám?! I na děti?!!

Proč mě z té divoké setrvačnosti napadá, že bych mohla mít klidně pět dětí?!!!!

Proč mám často náladu dětem pustit telku, dát jim misku bonbónů a nasadit si klapky na uši?

Proč se mi narodily děti v měsících, které mám tak nějak nejmíň ráda (listopad, únor, září??)

Proč mě už teď někdy děsí, že bude mít každé z našich dětí po třech dětech a my je budeme hlídat?! Všechny najednou!!!!

Proč jsem si pořizovala přídavnou postýlku, když nejsem schopná do ní Davida přemisťovat?! Jako zábrana proti pádu funguje teda dost skvěle...

Proč mě na fakt, že si Lucka stříhá nehty na parapetu, musí upozornit soused, co prochází pod našimi okny?!

Jo a chci si pořídit ruční aku vysavač...na drobky, na hleny a tak...

Jak řekl Petr, existuje život před sušičkou a po sušičce...a před vidinou babiččina hlídání a po něm...dodávám já...

Nóó zas tak stručná jsem teda nebyla...

Ale v mojí hlavě je to teď docela solidně nestručné...

A nestálé...

A nevyrovnané...

A...

...o tom zase příště...