Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

Z BAZARU {LÉKÁRENSKÉ LAHVIČKY}...

neděle 28. února 2016


Na venkovním zámeckém bazaru u zámku v Letovicích jsem si už na podzim loňského roku pořídila keramické nádoby na olej/ocet, které jsem použila na olej/olej. Jedna nádoba měla ale poškozené dno a protékala, takže po úklidu umaštěné plochy a sebe sama jsem čekala, až mě zase něco cvrnkne do nosu a olej/olej bude mít své důstojné místo na lince. Lékárenské lahvičky i s původními uzávěry jsem našla v bazaru u nás v Židenicích a opatrně je zabalené v novinách převezla domů. Polepila jsem je černými písmenkovými samolepkami a nápisy přetřela ještě lepidlem/lakem na dekupáž, aby se nápis díky občasnému umaštění lahviček nepohnul....nádhera...aspoň pro mě...jako v lékárně je to tu trochu a perfektně to koresponduje s naším vrtkavým, virózami poznamenaným, zdravotním stavem...


TAK JDE ČAS {43}...

čtvrtek 25. února 2016


Sněhem se doslova prohrabáváme
Jedna Lucka v košíku
Andělský likér pro mamku k svátku
 „maminko, sem ti tam udělala ozdůbku, víš“
Razítkujeme tričko
Malujeme na zmrzlé okno
Krutonek z Vánoc
Bublinky z Vánoc
Já už mám jaro

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {63}...

úterý 23. února 2016


Brno je jako obvykle „na suchu“, alespoň co se týče sněhu...
(ještě že vína je tu dostatek...)
užíváme si ho na Šumavě (víno taky)
a vracíme se všichni do dětství
Báru boby a ježdík, jak já říkám pekáči, zpočátku vůbec nezajímají...
Očesává okolní větvičky, sbírá omrzlé lístky bez rukavic, brodí se po kolena ve sněhu, anděla odmítá udělat, tak se aspoň dívá...
A pak se přece jen nechá svézt...
Dvakrát...
Pro letošek jí to nejspíš stačí...
Máme divné dítě:)
Narozené sice v zimě, ale totálně zhýčkané moravskými tropy...


PROMĚNA PRO MĚ (N) – {ROHOŽKA S DOMEČKY}...

pátek 12. února 2016



První rohožku nám ukradli a přitom jsem jí ani nestihla zkrášlit! Ta druhá je u dvěří už pár týdnů a nic...že by se nám s Bárou dílo nepovedlo?
Je obyčejná, stála 75 Korun, inspirace přišla odsud a na domky padlo skoro půl plechovky bílého Balakrylu! Barva se nestírá, boty při čištění nebarví, jen bílá nebude pravděpodobně časem tak zářivě bílá a ariel nám nepomůže...nám to ale vůbec neva...

O tři týdny později...zazvonila u nás stařenka ve slušivém kloboučku a povídá: „Omlouvám se, že vyrušuji, ale moc se mi líbí vaše rohožka...kde jste ji koupila?“ Takže se nám to s Bárou asi povedlo, ne, že ne...

SOUROZENECKÁ {PRVNÍ SPOLEČNÝ MIKULÁŠ}...

středa 10. února 2016



Hmm, vadí někomu Mikuláš, publikovaný o několik týdnů později? Bára na něj čekala snad měsíc a on konečně přišel...nejdřív do školky, pak do zdejšího kulturáku, pak ještě do dětské herny a nakonec se mihnul před naším oknem a hodil na balkón pytel sladkostí...které málem sežrala kočka...Lucce svítily oči, ale ne z Mikuláše, ten jí byl tak trochu jedno...z čiré radosti...šustila si totiž celofánem, strkala si ořechy ve skořápkách do pusy, hrála si s pentlemi a udiveně pohlížela na svou sestru, která skákala nad čokoládovými figurkami metr vysoko...

PS: několik čertů jsem musela zkonzumovat... bylo jich prostě moc...pssst

PS2: bojím se, že tímhle tempem mateřským budu brzy publikovat další zimní články na sklonku léta!

NOVÝ V(Z)HLED...

neděle 7. února 2016

O nové podobě blogu jsem už přemýšlela docela dlouho...pořád nebyl čas (a kdy je že?) a pak nepřicházel ten správný nápad (kde je, když ho potřebuju?) a pak se mi nechtělo nic měnit a pak se mi zase chtělo hodně...a jednou jsem si koupila kuchyňské hadříky s dekorem ptačího brku, kamarádka mi věnovala dárek převázaný režným provázkem se zasunutým pírkem, Bára celý měsíc od Vánoc pírko po pírku rozebírala andělská křídla, co dostala od babičky, a taky jsem začala plánovat Lucčinu oslavu prvních narozenin a pro začátek jí objednala z Fleru indiánskou látkovou čelenku...motiv se mi doslova vkrádal do mysli a navíc lehce zakorespondoval s názvem Pie in the sky..

Našla jsem překrásnou jednoduchou ilustraci ptáčků, kteří možná záměrně, možná ne, vypadali jako origami...ale na pozadí se příliš hemžili...tak jsem začala nejdřív vymýšlet podobu hlavičky blogu s názvem...když už mě zaujal nějaký font, pořád se to všechno správně neprolínalo s pozadím a naopak a strhávalo to zbytečně pohled...po dlouhém zkoušení jsem použila na pozadí nakonec pírka, která jsem ve photoshopu co nejvíc zesvětlila, aby vše vypadalo „odlehčeněji“....záměr splněn...na jak dlouho, říkám si...


VÍC NEŽ TISÍC SLOV {62}...

středa 3. února 2016


Já...
Lucka...
Jedna vzpomínka na Štědrý den...
Fascinované hvězdami po několik týdnů...
A nejen v prosinci...