Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

TAK JDE ČAS {58}...

středa 30. května 2018


Makronky z Francie...

A další diamantová drobnost od kamarádky, co mě vždycky potěší...

Bářina čarodka ze školky...

Jeden vlašák prosim...

Zázraky na tyčce...

Tenhle obří rohlík by mohl k sváče stačit...

Na rybách...

Na stojáka...

Na ležáka...

RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {11}...

středa 23. května 2018


Dovolím si chtít...

Chtěla bych nemít alergii...

Chtěla bych se probudit sama, aniž by mi k tomu někdo pomohl...

Chtěla bych zůstat celý den nepocintaná, neumazaná, nezaprášená, nepoblink...

Chtěla bych strávit pár dní jen sama se sebou...

Chtěla bych někdy vyjít do našeho prvního patra, aniž bych s sebou netahala hračky z obýváku, kupu prádla na vytřídění nebo víc jak desetikilového Davida...

Chtěla bych nic nechtít...

Chtěla bych umět vařit a péct jako skupinka v Gastrokroužku...a nebo bych chtěla aspoň jejich kuchařku, abych se na to všechno mohla jen dívat...

Chtěla bych dobře padnoucí plavky, se kterými nemusím hlídat, kde co vyleze...

Chtěla bych účes, jako má Vlastina Svátková...

Chtěla bych mít na obstarání tohoto střihu potřebnou dávku času...

Chtěla bych nová záda...

Chtěla bych jet zas na tři dny do Prahy...bez dětí...

Chtěla bych být ve výchově dětí asi tak o 500% víc nad věcí než jsem...

Chtěla bych udržet koncentraci a míň „těkat“...

Chtěla bych nemít každý den pocit, že bych vystřelila na měsíc na střídačku sebe nebo některé z dětí...

Chtěla bych si dovolit....

Kamarádka mi ke své objednávce (po tom, co na mateřské rozkousla displej mobilu:) přiobjednala Bachovu krizovou esenci v kapkách... Po pár dnech usilovného kapání mám pocit, že by měl pan Bach k bylinkám přimíchat marihuanu, antidepresiva či rovnou sedativa...

....jo a mobily v dnešní době nic nevydrží...

...asi by mi prospěl minimalismus....

...a redukce věcí, co vytváří chaos po domě...dokonale stačí ten v hlavě...

Ale jinak vypadáme na pohled vyrovnaně a děsně v pohodě...až tak, že si nás chce Petr vždycky před odchodem z domu vyfotit...prý jsme všichni hodně fotogeničtí...asi chce mít aktuálně zdokumentovanou foto památku, kdybych ty svoje ratolesti někde náhodou zapomněla...zapomínám poslední dobou i to, co jsem nechtěla zapomenout...

DAVID {8.MĚSÍC}...

neděle 20. května 2018


Zvedáš se na všechny 4, péruješ v kolenou, plazíš se, snažíš se si sednout a polostoupnout, dvakrát padáš z gauče, v obou případech za naší přítomnosti...

Na konci 8.měsíce se zdá, že přestáváš KONEČNĚ ublinkávat...

Polovinu tvé protivnosti přisuzuju růstu zubů, ale venku se neleskne ani jeden...

Spaní se ustálilo na 2-3 za den, noční vstávání se ustálilo na probouzení se po půl hodině až hodině...pevně věřím, že je to tím, že máš celý měsíc v jednom kuse rýmu...

Vážíš 11,4kg, měříš 73cm a mě ze zvedání tvé maličkosti vadnou záda...

Jíš všechno, co ti dám...k snídani většinou jogurt s ovocem, přidávám vajíčko, už i brambory si vzal na milost...frekvenci kojení se snažím zmírnit bylinkovým čajem...

K slabikám „bába“ přidáváš „táta“...

Umíš „nenene“ a hlavou kroutíš i na „anoano“...

Tenhle měsíc hodnotím zatím jako nejnáročnější po spací a ubrečené stránce...

Poprvé jedeš ve vozíku za kolem a rozhodně v něm spíš víc, jak doma...

Poprvé vypínáš počítač...

Tahle to probíhalo u Lucky a takhle u Báry


TAK JDE ČAS {57}...

středa 16. května 2018


Z ledu rovnou na kolečka...

Bobová dráha v Mariánském údolí...

A další hřišťový adrenalin...

Skluz nebo šplh po zabradlí...teď nevim...

V domku je nuda, ale na něm je to jiná káva...

Vždyť to říkám...a do toho provádí hody hody doprovody...

Začala nám zmrzlinová sezóna...

Bára ji má celoročně...

A tenhle by ji měl nejradši už taky...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {94}...

neděle 13. května 2018


Návštěva z Vícemil...

Byla krátká, ale osvěžující...

Neviděli jsme se pomalu od Vánoc, takže bylo na čase zůstat na místě a jen si užít to krátké společné odpoledne...

Dědu bolela kyčel...máme to v rodině...mě bolí už teď a co bude za dalších třicet let vědět nechci...

Lucka se ho snažila pořádně promasírovat...se svými 12 kily a jógovými prostocviky to bylo akorát...

Davida fascinovaly borovicové šišky, co mu Lucka házela na deku a děda mu je z výšky pouštěl dolů...

Bára přes plot konverzovala se stejně starou sousedkou...

My konverzovali o tom, jak zabránit padání omítky ve sklepení...

Pak se rozstříhalo pohádkové pexeso a holky hltaly s dědou každou kartičku...

...prostě důležitá pohodová neděle...




VÍC NEŽ TISÍC SLOV {93}...

čtvrtek 10. května 2018


Jeli jsme za Brno na medvědí česnek...

A abychom si to udělali dobrodružnější, zaparkovali jsme mimo internetem popsané stanoviště a vydali se ho hledat do lesů po vlastní ose...

Hodinu jsme rentgenovali porost a okusovali všechny listy, které byly česneku podobné, až jsem z toho zoufalství zavolala přítelkyni na telefonu...

Než jsme se ztracení vymotali a já pochopila JASNÝ návod, kam na něj, volala jsem ještě dvakrát...

Petr nechápal složitou holčičí konverzaci o zcela jednoduché věci kudy cesta za plodinou...David se z toho probudil...Bára se začala co minutu ptát, kdy už tam budem...Lucku začaly bolet nožičky....a já jsem si říkala, že jestli odjedem bez česneku, tak už se mnou na výlet nikdo nikdy nikam nepojede...

...a za lávkou jsme ho vítězně našli, nasbírali celou igelitku a pak si v nejbližší restauraci dali za odměnu zmrzlinu a kofolu...

 doma jsem ochutnávala nejrůznější varianty vyrobeného pesta a když jsem ho zkonzumovala až moc, otevřela jsem si pro jistotu láhev vína, abych tu bouři v žaludku uklidnila...

druhý den jsem uvařila polívku, quiche a v mrazáku mám pesto na půl roku...i když...

TAK JDE ČAS {56}...

sobota 5. května 2018


Nějak nám to roste...

Tenhle taky...

Tahle skoro vůbec...

Máme rádi staré časy...

Budulínek vypadá fakt vystresovaně...

Takhle rodinka ani tak ne...

Neví někdo, jak vyperu mlíčí z pampelišek??

Vyrážíme do divadla...

Káva u kamarádky z Dity P...

LUCISMY {6}...

středa 2. května 2018


♥ Lucka mi češe vlasy vleže na zádech a když si myslím, že je dílo dokonáno, zvedám se: „Néééé mamííí ještě nejsi dodělaná!“

♥ „Mami, já budu mít miminko...“ „A kdy Luci?“ „Zapůlnoci...“

♥  „Holky my vás asi někam zavřeme...“ „No a tati Barušku zavžeme do sklepa, zavžeme ji dveže, zhasneme ji a bude tam plakat...“ „No Luci ale tebe taky!“ „O-ou...“

♥ „Mami, nezakážej mi tu!“

♥ vsuvka z tátismů: „Holky, budeme si hrát, až vypraskáte celou tuhle bublinkovou fólii!“ pozn. tiché pozorovatelky - Fólie má tak dva metry na metr...

♥ „Vylili měěěěěě, kdybych nekojila tak se taky vylejuuuu...“ (Laktační psychóza)

♥ „Dědo, já sem se nalodila...“ Děda: „Já jsem se Luci taky narodil...to možná žili ještě dinosauři....“ „No dědo, já sem tě viděla, jak ses nalodil...“

♥ Lucka sbírá (mrzačí) mravence do malé plechové krabičky...„Já sem ty mlavence pochytala do peklíčka a zavžela je tu...aby tu bylo čisto víš...aby sme tu mohli chodit...za Davídkem...a už mám všechny...“ „A co s nima provedeš Luci?“ „Asi si je uvažím...s kašou...a pojím si je jako meluňky...uvažím je do peklíčka...“

♥ Pořádně jsem si kýchla a Lucka na to: "Když si někdo pldne tak se musí říct paldon"

♥ Lucka při cestě autem: „Mami a je to daleko, blízko nebo prostředně?“