RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {11}...

Dovolím si chtít...

Chtěla bych nemít alergii...

Chtěla bych se probudit sama, aniž by mi k tomu někdo pomohl...

Chtěla bych zůstat celý den nepocintaná, neumazaná, nezaprášená, nepoblink...

Chtěla bych strávit pár dní jen sama se sebou...

Chtěla bych někdy vyjít do našeho prvního patra, aniž bych s sebou netahala hračky z obýváku, kupu prádla na vytřídění nebo víc jak desetikilového Davida...

Chtěla bych nic nechtít...

Chtěla bych umět vařit a péct jako skupinka v Gastrokroužku...a nebo bych chtěla aspoň jejich kuchařku, abych se na to všechno mohla jen dívat...

Chtěla bych dobře padnoucí plavky, se kterými nemusím hlídat, kde co vyleze...

Chtěla bych účes, jako má Vlastina Svátková...

Chtěla bych mít na obstarání tohoto střihu potřebnou dávku času...

Chtěla bych nová záda...

Chtěla bych jet zas na tři dny do Prahy...bez dětí...

Chtěla bych být ve výchově dětí asi tak o 500% víc nad věcí než jsem...

Chtěla bych udržet koncentraci a míň „těkat“...

Chtěla bych nemít každý den pocit, že bych vystřelila na měsíc na střídačku sebe nebo některé z dětí...

Chtěla bych si dovolit....

Kamarádka mi ke své objednávce (po tom, co na mateřské rozkousla displej mobilu:) přiobjednala Bachovu krizovou esenci v kapkách... Po pár dnech usilovného kapání mám pocit, že by měl pan Bach k bylinkám přimíchat marihuanu, antidepresiva či rovnou sedativa...

....jo a mobily v dnešní době nic nevydrží...

...asi by mi prospěl minimalismus....

...a redukce věcí, co vytváří chaos po domě...dokonale stačí ten v hlavě...

Ale jinak vypadáme na pohled vyrovnaně a děsně v pohodě...až tak, že si nás chce Petr vždycky před odchodem z domu vyfotit...prý jsme všichni hodně fotogeničtí...asi chce mít aktuálně zdokumentovanou foto památku, kdybych ty svoje ratolesti někde náhodou zapomněla...zapomínám poslední dobou i to, co jsem nechtěla zapomenout...