30 POČTVRTÉ...

30 POČTVRTÉ... Druhá (a poslední) oslava 30-tin se konala v rybářské hájence pod hradem Veveří u Brněnské přehrady. Přípravy byly náročnější a věci jsme vezli nadvakrát, protože se nevešly do auta. Kvůli vedrům byl vyhlášen celokrajový zákaz rozdělávání ohně a ani hasiči, za kterými jsme zajeli na přehradu orodovat, nám písemné povolení nemohli dát. Nicméně neviděli v tom nejmenší problém. Nakonec jsme si půjčili rožeň s motorkem, který spolu s předuzenou kýtou dovezl Jirka z Boskovic (neskonalé díky).

Cestu z hlavní silnice jsem zaznačila pomocí několika ukrad...zcizen...znárodněn... hm, půjčených-zní-nejlíp papírových metrů z Ikey, na kterých jsem tématicky zaznačila fixkou číslo 30.

Medovníky byly 3, k tomu spoustu mrkvovo-ořechových muffinů, šátečků s mojí domácí meruňkovou marmeládou se špetkou muškátového oříšku a pekanových koláčků.

Víno jsme dovezli den předtím z Boršic od nepřekonatelného vinaře pana Tománka, kde se v pátek dveře netrhly a vzhledem k tomu, že jsme chtěli vína přes 20 litrů, pustili jsme několik zdejších vinných závisláků před nás.

Piva bylo až moc a zřejmě kvůli konkurenci vín, ho Petr dopíjel ještě druhý den a zvyšoval už tak zvýšené krevní promile.

Maso zbylo i na snídani a co jsme nedojedli, jsem použila na pondělní rizoto.

Děti se skamarádily, zábavu si vymyslely a ve vodě se nedobrovolně vykoupala jen plastová motorka a Jáchym.

Nikoho nepíchla vosa, kterých bylo požehnaně. Nikoho nepíchl komár, kterých bylo naopak podezřele málo. Nikdo neměl žaludeční problémy. Alespoň ty horšího charakteru. Nikdo se neutopil, neřízl při okrajování kýty, nepolil?, nespálil od slunce.

Dárky mi udělaly neskonalou radost a všem, kterým jsem stihla poděkovat jen jednou, DĚKUJI tímto podruhé.

Všechny jsem ráda viděla a krásnou sezónu oslav uzavírám slovem.

Klikněte na miniatury pro zvětšení