Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

VŠEMI SMYSLY (NOVÝ ROK) {28}...

pondělí 3. února 2020


Letošní zima se tváří dost nenápadně a zdá se, že se ji nechce ani začít...dokonce nemáme s holkama na tradičním lednovém chato-pobytu na čem běžkovat...

Já ten pomyslný začátek po Novém roce  ale vnímám a nějak se mi v hlavě rozvířily nápady, do čeho bych mohla svoji hlavu a tělo ještě uvrtat...

Čtvrtky stále patří anglické konverzaci a pokusu dostat se z postu vytrvalého španělského začátečníka na úroveň pokročilého mluvčího, co si v el restaurante s přehledem objedná aspoň el vino...

Od září chodíme s kamarádkou na ruštinu a udělá mi radost, když se tu Azbuku někdy v příštím životě naučím...

V listopadu a prosinci jsme se s další kamarádkou uvrtaly do kurzu intuitivní fotografie a od té doby mě to baví ještě víc...možnosti procvičování se zdají nekonečné, fotím vánočně stylizované rodiny, mikulášskou, kamarádku trenérku v pohybu, všemožné akce na chalupách, svoje děti a někdy taky úplné blbosti...

Jsem v zajetí koloběhu školaškolkakroužkydomů...a zachraňuje mě z toho kolotoče jen úsměv holek, že je to „to ono“ (když je to teda ono)...

Ne u všeho ale vydržím....jeden z kroužků v Sokole jsem musela zrušit po tom, co David málem zrušil pár pomalejších děti, které mu pochopitelně všude překážely...

...i na motorce nadšeně překonává veškeré hrboly a díry, jezdí po hraně (a na hraně), rychle, stihne mávat i na řidiče v tom největším tempu, nebrečí, když upadne, ale když se mu někdo odváží na motocykl sáhnout...prostě se stará na ne-poklidných vycházkách o můj solidní adrenalinový stav, který mám díky své povaze stále tak o deset stupínků menší, než ostatní kolemjdoucí...

Celkově se místy cítím rodičovsky vyhořelá a dost mě z tohohle stavu zachraňují chalupářské pobyty s partou podobně nastavených spřízněných duší...

Mám pocit, že naprosto všichni jsou asi o tři mílové kroky v životě a stavu mysli dál, než já! Na rodičovské jsem se bohužel nenašla, neuklidnila, nezpomalila....ženu pořád čím dál víc....

Poslední dobou...

jsem se dívala: Baví mě kontrast...od Marie Terezie rovnou k druhému sledování Mostu...
 …………………………………………………

jsem ochutnala: objevila jsem v Ikee sušenou smaženou cibulku a sypu si ji do všeho kromě buchet k snídani...
…………………………………………………

poslouchám: občas se snažím poslouchat jakékoli zajímavě téma na TED talks, abych měla na rodičovské aspoň trochu pocit, že moje angličtina nestagnuje tak, jak jsem běžně přesvědčená...
…………………………………………………

mi chybí: stav mysli, ve kterém nemusím být připravená na neustálé trojdětské situace typu „z 0 na 100“
…………………………………………………

čtu: Světlo ve fotografii a 50 cest ke kreativní fotografii od Michaela Freemana, Prázdniny v Evropě od Ladislava Zibury, Jako v nebi, jenže jinak od Aleše Palána
a co čtu nebo bych ráda četla dětem?  děti dostaly od Ježíška knížku Malý princ s fotoilustracemi Elišky Podzimnkové, hledáme jen klidný okamžik, kdy si ji přečteme s pomocí mobilní aplikace, která rozhýbe obrázky
…………………………………………………

nemám ráda: situace, kdy nevím, co bude, jak to bude, kdy to bude, s kým to bude, proč to bude, a kdy už vlastně něco bude??!
…………………………………………………

mám ráda: když můžu na chalupu na jógový pobyt, fitmami pobyt, dámský běžkařský pobyt, silvestrovský pobyt...přiznávám, že jakékoli pobyty jsou momentálně tou největší relaxací a slovo POBYT si nechám pomyslně vytetovat...

objevila jsem Canvu na vytváření všelijakých šablon...teď ještě, aby měl den aspoň 50 hodin...

kamarádka mi dala tip na fajn difuzér, takže už mi tu svítí, voní a nedokážu ho vypnout....
přihlásila jsem Davida do dětské skupiny Bublinky a vzhledem k přeplněnosti soukromých školek mám nepravidelnou pohyblivou permanentku ne jen na jógu a fitmami cvičení, ale i na Davču...

V okamžiku, kdy jsem se zamýšlela nad tím, co bych mohla za půl roku na oficiálním zbytku rodičovské ještě stihnout, si Petr na chlapském lyžařském víkendu zlomil bederní obratel...pár měšíců je v horizontalitě a já jsem vertikální mnohem víc, než doposud...plán na další půlrok se tím pádem vybarvil... měla bych se snažit najít recept na to, jak se z divočiny rozvážení a vyzvedávání dětí ze školy, školek a kroužků, neustálých nákupů, vaření, praní, píchání injekcí proti srážlivosti krve, pocitu dětského přetlaku a určité samoty v běžném fungování nezbláznit...

Žádné komentáře:

Okomentovat