Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

1.MĚSÍC V+P+B

sobota 29. prosince 2012

Nepamatuju si, že bych někdy v životě tolikrát brečela a smála se jako první měsíc s naší Bárou a až teď si uvědomuju, že jde provozovat obojí najednou a přes slzy se usmívat. První měsíc byl prostě ten nejvíc stresující, nejvíc emocionální, nejvíc vyčerpávající, nejvíc neuvěřitelný a nejvíc nádherný zároveň…

První týdny jsou ve znamení hormonální horské dráhy, nevyspání, snídaní na etapy (vlastně i obědy a večeře, svačiny zatím hladově přeskakuju), mazlení, nestíhání (čeho vlastně?) a neustálého pozorování a obdivu našeho nového člena rodiny.

Narození změnilo všechno. Sebedůležitost proměnilo v nedůležitost, čas proměnilo ve vzácné vlastnictví, životu dalo obrovský rozměr a důvod…

 Někdy říkám Barče „hobitku“, protože si téměř u každého kojení roluje ucho do úzké roličky, až jí zčervená. Někdy ji říkáme „rebarborko“, hlavně když zlobí. Nejčastěji „Baru“.
Někdy zapomene sát a koulí očima na všechny strany.
Při usínání často pochrochtává, oddychuje a že je připravená na krmení, mi oznamuje rozespalým a po chvíli zuřivým cumláním své ruky.
Spotřeba plenek je zatím vysoká, protože Bára se rozhodla pro pravidelné a četné vyprazdňování a často nás na přebalovacím pultu vytrestá tím, že začne čůrat, kakat a blinkat v jeden okamžik. Obličejemi, které u toho dělá, nás nutí se smát.
Zdá se, že si užívá rychlomytí v umyvadle.
Zdá se, že si naopak neužívá předčasného uložení do své kolíbky.
Zdá se, že vydrží pět hodin v kuse spát, ale stejný čas i bdít! Bára ještě netuší, jak může být spánek fajn a nemám jí to jak sdělit. Jestli mám být tedy vzhůru s člověkem, který na mě křičí „nakrm mě hned teď“, jsem šťastná, že jsi to ty Baru.
Její pohyby jsou nekoordinované a občas se svou rukou, o jejíž existenci nemá zatím potuchy, trefí do hlavy.
Zažila spoustu „poprvé“. První Vánoce, první koupání, první procházku, první lékařskou prohlídku, první jízdu autem…


Známe se s Bárou pár dní, pořád nemůžeme uvěřit, že je opravdu naše a už si nedovedeme život bez ní ani představit…no, vlastně noci možná ano…

Vědci prý dokáží rozlišit až 36 druhů novorozeneckého pláče od neklidného přes úzkostný k hladovému a vzteklému. My zatím rozeznáváme hladový, kdy se Báře dělají z nepřetržitého naznačování varhánky na ocumlané ruce, bolavý, kdy chce svojí břichobolest doslova ukopat a neklidný, kdy vlastně nevíme, co je špatně a hrajeme si na Sherlocka Holmese…


Žádné komentáře:

Okomentovat