Menu
1.MĚSÍC V+P+B
sobota 29. prosince 2012
Nepamatuju si, že bych někdy v životě tolikrát brečela a smála se jako první měsíc s naší Bárou a až teď si uvědomuju, že jde provozovat obojí najednou a přes slzy se usmívat. První měsíc byl prostě ten nejvíc stresující, nejvíc emocionální, nejvíc vyčerpávající, nejvíc neuvěřitelný a nejvíc nádherný zároveň…
První týdny jsou ve znamení hormonální horské dráhy, nevyspání, snídaní na etapy (vlastně i obědy a večeře, svačiny zatím hladově přeskakuju), mazlení, nestíhání (čeho vlastně?) a neustálého pozorování a obdivu našeho nového člena rodiny.
Narození změnilo všechno. Sebedůležitost proměnilo v nedůležitost, čas proměnilo ve vzácné vlastnictví, životu dalo obrovský rozměr a důvod…
Při usínání často pochrochtává, oddychuje a že je připravená na krmení, mi oznamuje rozespalým a po chvíli zuřivým cumláním své ruky.
Spotřeba plenek je zatím vysoká, protože Bára se rozhodla pro pravidelné a četné vyprazdňování a často nás na přebalovacím pultu vytrestá tím, že začne čůrat, kakat a blinkat v jeden okamžik. Obličejemi, které u toho dělá, nás nutí se smát.
Zdá se, že si užívá rychlomytí v umyvadle.
Zdá se, že si naopak neužívá předčasného uložení do své kolíbky.
Zdá se, že vydrží pět hodin v kuse spát, ale stejný čas i bdít! Bára ještě netuší, jak může být spánek fajn a nemám jí to jak sdělit. Jestli mám být tedy vzhůru s člověkem, který na mě křičí „nakrm mě hned teď“, jsem šťastná, že jsi to ty Baru.
Její pohyby jsou nekoordinované a občas se svou rukou, o jejíž existenci nemá zatím potuchy, trefí do hlavy.
Zažila spoustu „poprvé“. První Vánoce, první koupání, první procházku, první lékařskou prohlídku, první jízdu autem…
Známe se s Bárou pár dní, pořád nemůžeme uvěřit, že je opravdu naše a už si nedovedeme život bez ní ani představit…no, vlastně noci možná ano…
Vědci prý dokáží rozlišit až 36 druhů novorozeneckého pláče od neklidného přes úzkostný k hladovému a vzteklému. My zatím rozeznáváme hladový, kdy se Báře dělají z nepřetržitého naznačování varhánky na ocumlané ruce, bolavý, kdy chce svojí břichobolest doslova ukopat a neklidný, kdy vlastně nevíme, co je špatně a hrajeme si na Sherlocka Holmese…
První týdny jsou ve znamení hormonální horské dráhy, nevyspání, snídaní na etapy (vlastně i obědy a večeře, svačiny zatím hladově přeskakuju), mazlení, nestíhání (čeho vlastně?) a neustálého pozorování a obdivu našeho nového člena rodiny.
Narození změnilo všechno. Sebedůležitost proměnilo v nedůležitost, čas proměnilo ve vzácné vlastnictví, životu dalo obrovský rozměr a důvod…
Někdy říkám Barče „hobitku“, protože si téměř u každého kojení roluje ucho do úzké roličky, až jí zčervená. Někdy ji říkáme „rebarborko“, hlavně když zlobí. Nejčastěji „Baru“.
Někdy zapomene sát a koulí očima na všechny strany. Při usínání často pochrochtává, oddychuje a že je připravená na krmení, mi oznamuje rozespalým a po chvíli zuřivým cumláním své ruky.
Spotřeba plenek je zatím vysoká, protože Bára se rozhodla pro pravidelné a četné vyprazdňování a často nás na přebalovacím pultu vytrestá tím, že začne čůrat, kakat a blinkat v jeden okamžik. Obličejemi, které u toho dělá, nás nutí se smát.
Zdá se, že si užívá rychlomytí v umyvadle.
Zdá se, že si naopak neužívá předčasného uložení do své kolíbky.
Zdá se, že vydrží pět hodin v kuse spát, ale stejný čas i bdít! Bára ještě netuší, jak může být spánek fajn a nemám jí to jak sdělit. Jestli mám být tedy vzhůru s člověkem, který na mě křičí „nakrm mě hned teď“, jsem šťastná, že jsi to ty Baru.
Její pohyby jsou nekoordinované a občas se svou rukou, o jejíž existenci nemá zatím potuchy, trefí do hlavy.
Zažila spoustu „poprvé“. První Vánoce, první koupání, první procházku, první lékařskou prohlídku, první jízdu autem…
Známe se s Bárou pár dní, pořád nemůžeme uvěřit, že je opravdu naše a už si nedovedeme život bez ní ani představit…no, vlastně noci možná ano…
Vědci prý dokáží rozlišit až 36 druhů novorozeneckého pláče od neklidného přes úzkostný k hladovému a vzteklému. My zatím rozeznáváme hladový, kdy se Báře dělají z nepřetržitého naznačování varhánky na ocumlané ruce, bolavý, kdy chce svojí břichobolest doslova ukopat a neklidný, kdy vlastně nevíme, co je špatně a hrajeme si na Sherlocka Holmese…
CO BY BÁRA NAPSALA JEŽÍŠKOVI…
úterý 18. prosince 2012
Milý Ježíšku,
jmenuju se Bára a jsem na světě nová. Je mi teprve několik týdnů, tak ti raději píšu, aby si na mě nezapomněl.
Přeju si, aby moje maminka svátečně zabrzdila, přestala péct a víc si se mnou povídala (nebo mě aspoň houpala). I když musím uznat, že to v našem příbytku krásně voní vanilkou.
Přeju si, abychom měli vánoční stromek po celý rok. Baví mě pozorovat jeho žlutá světýlka z taťkova náručí.
Přeju si být stále vzhůru a nejvíc večer. Naši se mě snaží nenápadně ukládat do mé kolíbky, ale já jsem je už prokoukla a vždycky se hlasitě ozývám na protest.
Ježíšku, hračky mi zatím nedávej. Neumím je držet, natož si s nimi hrát. Přeju si být brzy velká, abych mohla příští rok rozbalovat.
Jo, a abych nezapomněla, můžeš zařídit, aby takhle sněžilo po celý rok?

UŽ MÁTE ZABALENÉ VŠECHNY DÁRKY?
pondělí 17. prosince 2012
Tohle video mi navodilo tu správnou vánoční nostalgii.
„KOULÍ“ VÁNOCE...
sobota 15. prosince 2012
Fíkové koule:
Těsto:
250 g marcipánu
80 g moučkového cukru
2 lžíce rumu (klidně víc podle chuti)
sušené fíky (nebo meruňky, datle…)
pomerančová marmeláda
strouhanka na obalení
Postup:
Marcipán promíchejte s prosátým cukrem a rumem. Omyté a osušené fíky nakrájejte na čtvrtky. Každou čtvrtku obalte marcipánovou hmotou a vytvarujte kouli. Koule obalte v rozehřáté hladké pomerančové marmeládě a pak ve strouhance. Narovnejte do papírových košíčků.
Tatrankové koule:
Těsto:
500 g rozemletých tatranek
80 g cukru krupice
2 lžíce rumu (klidně víc podle nálady)
posekané ořechy a přebytky (či rozemleté zbytky) z předešlého pečení
čokoládu na obalení
Postup:
Vše smíchejte dohromady a tvarujte hmotu do koulí, které obalte v rozehřáté hořké (bílé, mléčné, oříškové, neoříškové, prostě jakékoli…) čokoládě. Narovnejte do papírových košíčků. Pozor, jak ochutnáte jednu, je zde velké riziko, že do Štědrého dne nevydrží!
Rafaelo koule:
Těsto:
1 plechovka hustého kondenzovaného mléka
strouhaný kokos
1 vanilkový cukr
loupané mandle
Postup:
První tři ingredience smíchejte dohromady a s mandlí uprostřed tvarujte hmotu do koulí, které obalte v kokosu a narovnejte do papírových košíčků.
Brusinkové koule:
Těsto:
280 g mletých piškotů
280 g moučkového cukru
250 g másla
45 g kakaa
3 lžíce rumu (klidně víc rumem se nic nezkazí)
sušené brusinky
strouhaný kokos na obalení
Postup:
Hmotou, získanou z prvních pěti ingrediencí, obalte sušenou brusinku a oválejte ve strouhaném kokosu. Opět narovnejte do papírových košíčků. Jejich spotřeba je, jak jste si zajisté všimli, vysoká:)
Těsto:
250 g marcipánu
80 g moučkového cukru
2 lžíce rumu (klidně víc podle chuti)
sušené fíky (nebo meruňky, datle…)
pomerančová marmeláda
strouhanka na obalení
Postup:
Marcipán promíchejte s prosátým cukrem a rumem. Omyté a osušené fíky nakrájejte na čtvrtky. Každou čtvrtku obalte marcipánovou hmotou a vytvarujte kouli. Koule obalte v rozehřáté hladké pomerančové marmeládě a pak ve strouhance. Narovnejte do papírových košíčků.
Tatrankové koule:
Těsto:
500 g rozemletých tatranek
80 g cukru krupice
2 lžíce rumu (klidně víc podle nálady)
posekané ořechy a přebytky (či rozemleté zbytky) z předešlého pečení
čokoládu na obalení
Postup:
Vše smíchejte dohromady a tvarujte hmotu do koulí, které obalte v rozehřáté hořké (bílé, mléčné, oříškové, neoříškové, prostě jakékoli…) čokoládě. Narovnejte do papírových košíčků. Pozor, jak ochutnáte jednu, je zde velké riziko, že do Štědrého dne nevydrží!
Rafaelo koule:
Těsto:
1 plechovka hustého kondenzovaného mléka
strouhaný kokos
1 vanilkový cukr
loupané mandle
Postup:
První tři ingredience smíchejte dohromady a s mandlí uprostřed tvarujte hmotu do koulí, které obalte v kokosu a narovnejte do papírových košíčků.
Brusinkové koule:
Těsto:
280 g mletých piškotů
280 g moučkového cukru
250 g másla
45 g kakaa
3 lžíce rumu (klidně víc rumem se nic nezkazí)
sušené brusinky
strouhaný kokos na obalení
Postup:
Hmotou, získanou z prvních pěti ingrediencí, obalte sušenou brusinku a oválejte ve strouhaném kokosu. Opět narovnejte do papírových košíčků. Jejich spotřeba je, jak jste si zajisté všimli, vysoká:)

Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




