Tuhle krabičku mi daroval brácha společně se čtyřmi policemi. Soudě dle mohutné vrstvy prachu leželo všechno v nějaké stodole minimálně půl století. Když jsem se hadrem probojovala ke dřevu, moje srdce zaplesalo, že se mi žádná vzácnost nerozpadla pod rukama a neškrábl mě ani jeden rezavý hřebík! Na otázku, kde to všechno vzal, mi bratr odpověděl, že „kšeftuje“ se vším možným a že zas brzy něco „vyhrabe“. Shodli jsme se, že bychom oba mohli prolézat bazary od rána do večera a moje srdce zaplesalo podruhé, že snad existuje opravdu něco, co máme jako sourozenci identické...kromě DNA.
Krabička byla lehce polorozpadlá, ale nic, co by Petr s párem šroubků nedal dohromady. Pak už klasický postup podkladová barva-bílý balakryl-šmirgl-dekupáž ubrouskovou technikou-bezbarvý balakryl-Petr a jeho dodělávka v podobě ozdobné lišty. Zatím je krabička prázdná, ale to u mě nebude mít dlouhého trvání:)
Verunko, je nádherná, proměna se povedla !!!! Marki
OdpovědětVymazat