Menu
RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {11}...
středa 23. května 2018
Chtěla bych se probudit sama, aniž by mi k tomu někdo pomohl...
Chtěla bych zůstat celý den nepocintaná, neumazaná, nezaprášená, nepoblink...
Chtěla bych strávit pár dní jen sama se sebou...
Chtěla bych někdy vyjít do našeho prvního patra, aniž bych s sebou netahala hračky z obýváku, kupu prádla na vytřídění nebo víc jak desetikilového Davida...
Chtěla bych nic nechtít...
Chtěla bych umět vařit a péct jako skupinka v Gastrokroužku...a nebo bych chtěla aspoň jejich kuchařku, abych se na to všechno mohla jen dívat...
Chtěla bych dobře padnoucí plavky, se kterými nemusím hlídat, kde co vyleze...
Chtěla bych účes, jako má Vlastina Svátková...
Chtěla bych mít na obstarání tohoto střihu potřebnou dávku času...
Chtěla bych nová záda...
Chtěla bych jet zas na tři dny do Prahy...bez dětí...
Chtěla bych být ve výchově dětí asi tak o 500% víc nad věcí než jsem...
Chtěla bych udržet koncentraci a míň „těkat“...
Chtěla bych nemít každý den pocit, že bych vystřelila na měsíc na střídačku sebe nebo některé z dětí...
Chtěla bych si dovolit....
Kamarádka mi ke své objednávce (po tom, co na mateřské rozkousla displej mobilu:) přiobjednala Bachovu krizovou esenci v kapkách... Po pár dnech usilovného kapání mám pocit, že by měl pan Bach k bylinkám přimíchat marihuanu, antidepresiva či rovnou sedativa...
....jo a mobily v dnešní době nic nevydrží...
...asi by mi prospěl minimalismus....
...a redukce věcí, co vytváří chaos po domě...dokonale stačí ten v hlavě...
Ale jinak vypadáme na pohled vyrovnaně a děsně v pohodě...až tak, že si nás chce Petr vždycky před odchodem z domu vyfotit...prý jsme všichni hodně fotogeničtí...asi chce mít aktuálně zdokumentovanou foto památku, kdybych ty svoje ratolesti někde náhodou zapomněla...zapomínám poslední dobou i to, co jsem nechtěla zapomenout...
DAVID {8.MĚSÍC}...
neděle 20. května 2018
Zvedáš se na všechny 4, péruješ v kolenou, plazíš se, snažíš se si sednout a polostoupnout, dvakrát padáš z gauče, v obou případech za naší přítomnosti...
Na konci 8.měsíce se zdá, že přestáváš KONEČNĚ ublinkávat...
Polovinu tvé protivnosti přisuzuju růstu zubů, ale venku se neleskne ani jeden...
Spaní se ustálilo na 2-3 za den, noční vstávání se ustálilo na probouzení se po půl hodině až hodině...pevně věřím, že je to tím, že máš celý měsíc v jednom kuse rýmu...
Vážíš 11,4kg, měříš 73cm a mě ze zvedání tvé maličkosti vadnou záda...
Jíš všechno, co ti dám...k snídani většinou jogurt s ovocem, přidávám vajíčko, už i brambory si vzal na milost...frekvenci kojení se snažím zmírnit bylinkovým čajem...
K slabikám „bába“ přidáváš „táta“...
Umíš „nenene“ a hlavou kroutíš i na „anoano“...
Tenhle měsíc hodnotím zatím jako nejnáročnější po spací a ubrečené stránce...
Poprvé jedeš ve vozíku za kolem a rozhodně v něm spíš víc, jak doma...
Poprvé vypínáš počítač...
Tahle to probíhalo u Lucky a takhle u Báry
TAK JDE ČAS {57}...
středa 16. května 2018
Z ledu rovnou na kolečka...
Bobová dráha v Mariánském údolí...
A další hřišťový adrenalin...
Skluz nebo šplh po zabradlí...teď nevim...
V domku je nuda, ale na něm je to jiná káva...
Vždyť to říkám...a do toho provádí hody hody doprovody...
Začala nám zmrzlinová sezóna...
Bára ji má celoročně...
A tenhle by ji měl nejradši už taky...
VÍC NEŽ TISÍC SLOV {94}...
neděle 13. května 2018
Návštěva z Vícemil...
Byla krátká, ale osvěžující...
Neviděli jsme se pomalu od Vánoc, takže bylo na čase zůstat na místě a jen si užít to krátké společné odpoledne...
Dědu bolela kyčel...máme to v rodině...mě bolí už teď a co bude za dalších třicet let vědět nechci...
Lucka se ho snažila pořádně promasírovat...se svými 12 kily a jógovými prostocviky to bylo akorát...
Davida fascinovaly borovicové šišky, co mu Lucka házela na deku a děda mu je z výšky pouštěl dolů...
Bára přes plot konverzovala se stejně starou sousedkou...
My konverzovali o tom, jak zabránit padání omítky ve sklepení...
Pak se rozstříhalo pohádkové pexeso a holky hltaly s dědou každou kartičku...
...prostě důležitá pohodová neděle...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)









