PROMĚNA PRO MĚ (N) – {PRO HVĚZDNÉ POKRMY}...

Není žádným tajemstvím, že ve mně dřímá kreativní duch a že ráda přetvářím staré věci na trochu víc zajímavější (alespoň pro mě). Prolézám s oblibou všechny Zlevněnky i (slevněnky), bazary, antiky a vetešárny a mám radost z každého uloveného kousku za pár korun. Kdybych si tenkrát z USA mohla odvézt objemnější skvosty, vykoupila bych zřejmě všechny tamější oblíbené „garage sales“.

Tuhle jídelní židličku jsme pořídili od známé, která se rozhodla, že páté dítě už mít nehodlá a mě při pohledu na ni (ne na Andreu, ale na tu židli, pochopitelně) napadla tabulová barva a hvězdy. Pravda, je jich tam dost, až si toho dokonce všiml můj muž a trefně poznamenal, jestli jsem se nepřidala ke komunistům!

Každopádně, myslím, že hvězd není nikdy dost:)

7.MĚSÍC V+P+B...

Myslela jsem si, že víc už to utíkat nemůže, ale...ale...ALE LETÍ!!!

Nevím, jak nejlíp přiblížit entuziasmus Báry naprosto ke všemu, co má na dohled a hlavně na dosah. Jde „přes mrtvoly“, odstrkuje všechno, co ji překáží v cíli, neváhá nás nafackovat (když jen rukou, jsme rádi, obvykle dostáváme hračkami a těmi plastovými to vážně bolí), krauluje, zběsile kope, jako kdyby jí to mělo pomoct, štípe...Když nepomáhá fyzický zápřah, zkouší ten psychický ve stylu podejte-mi-tu-hračku-nebo-budu-hrozně-křičet!

Otáčí se kolem dokola, když má chuť i z břicha zpátky na záda.

Všechno nové a neokoukané se zdá o toooolik víc zábavnější. Nabízím plastové misky, lžičky, odměrky, mašle, vytahuju z ovladače baterky, aby ho mohla prozkoumat.

První příkrm se neobešel bez zoufalých výrazů. Další krmení si užívá víc – nevím, jestli je to sezením v její nové židličce nebo bramborovým neochuceným pyré (zjišťuju, že brambory neskutečně lepí, což si zrovna neužívám já). Každopádně B. vypadá spokojeně.

Zuby. Hm. Hmm. Hmmm. Uklidňující gel Calgel není zdaleka všemocný, ale B. ho saje se stejným nadšením jako kdysi já zubní pastu Perličku, takže se aspoň na 2 minuty zklidní.

Podobnost vzhledová se obrátila. Ještě, že jsem měla opravdu svědky u porodu, „je to celý tatínek“ teď slýchávám nejčastěji.

Na začátku června Bára poprvé slabikuje „babababa“, někdy to zkrátí na „baba“. Takže žádná máma/táta, ale babička! Důvodem může být i touha zopakovat po nás své jméno, když na ni voláme. Protože „r“ neumí, nahrazuje ho „b“. Nebo je to všechno jinak, kdo se v tom má vyznat?!:) Každopádně pokud se chceme nejdřív dočkat slov máma/táta, případnou další dceru bychom museli asi pojmenovat Tamara nebo Máša.

Později a poprvé taky slyším něco jako „mamama“ „bala“ „aba“...ale hlavně to „mamama“!!!!! „MÁMA!!!!!! Jsem dojatá - máma!

Poprvé se cachtá v bazénku, cáká a ochutnává vodu.

Poprvé sedí ve své jídelní židličce.

Poprvé pije z hrníčku.

Poprvé se dívá se zaujetím na Večerníček.

Poprvé víc registruje zvířata.

Poprvé kouše. Ne jídlo, ale mě!

Poprvé ochutnává po půlroční mléčné dietě něco jiného. Mrkev, brambory, cuketu, brokolici, hrášek, kedlubnu...rýžovou a kukuřičnou kaši večer...Všechno zapíjí mým mlékem, takže z toho má určitě solidní břišní galimatyáš.

Poprvé záměrně upouští hračky a dívá se nevinně kolem, kdo jí je podá...no dobře, já přece!

Poprvé je prostě poprvé!

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {7}...

Bára se stala kovbojem...
a ochočila si statného oře ozdobeného indiánskými pery...
je přebornice, protože jezdí bez sedla...
a přidržuje se jen hřívy...
hijééééé....

TAK JDE ČAS {13}...

Pozorný sledovatel medvědů v „Pojďte pane, budeme si hrát“
Tak „trochu“ větší pizza než obvykle
Boskovická grilovačka
Jak se vlastně váže ta kravata? (aneb bez googlu ani ránu)
Báry nové hračky na letní dováděčky
Tohle pivo je maminčino nejoblíbenější
Zajímavá výloha v Academy Baru v Kroměříži: Tady saju – tady ven (foukám)
Zracená ovečka v Ikee
S babičkou pod baldachýnem

{ŽIVOT V BARVÁCH} S KNÍŽKOU...

Odjakživa mám ráda psané, mluvené slovo (a namalované taky). Pamatuju si, jak jsem si ve svých sedmi letech rozložila po podlaze v pokojíku Medvídka Pú, Děti z Bullerbynu a Pinocchia a zoufale přemýšlela, co si přečtu nejdřív.

Taky si vzpomínám, že když mě nějaká knížka zaujala hodně, byla jsem schopná nařídit si pomalu budík, jen abych mohla se čtením začít co nejdřív. Pauzy byly striktní - na jídlo a toaletu a v noci jsem usínala natěšená na další nehybný den. Jedinou aktivitu totiž provozovaly oči. Asi díky tomu jsem krátkozraká ... (Může za to možná i moje pubertální vyšívací mánie nebo dospělecké zírání do skript na vysoké).

Mám docela bujnou fantazii, a tak se často u knížek bojím. Proto nečtu detektivky. Tuhle mi stačila trilogie od Dana Browna, při které jsem se bála i v parku, plném maminek a dětí!!! Hahaha...

Teď u mě vedou kuchařky. Vařím v duchu už při čtení...

Nemůžu se dočkat, až začne B. vnímat slova a obrázky a budu se s ní vracet do svého dětství, kdy mi mamka četla na dobrou noc a pak spala se mnou, protože jsem byla schopná bát se i plyšové medvědí podložky pod postelí!

1.   Soví záložky
2.   Optotyp
3.   Monogram
4.   Do rámečku
5.   Liš(ž)ka záložka