Půlroční ohlédnutí aneb mateřství v několika číslech...
1 navíc rovná se 3 v našem bytě…
o 1 důvod víc, proč je pro mě P. naprosto nepostradatelný…
100% zrychlení času
asi o 4 várky prádla za týden víc než „normálně“…“normálně“ už je vlastně ale v tuhle chvíli a napořád, takže vlastně víc než „nenormálně“…
asi 180 přerušených nocí (vlastně víc než 180, už celý 8. a 9. měsíc těhotenství jsem měla potřebu být kolem 4. hodiny ranní vzhůru a péct, číst, jíst, pít, prostě cokoli jen nespat…teď bych dala nevím co za nepřerušenou noc...
10-tky vystydlých šálků…zdá se, že spánek B. je vyměřen a končí přesně a spolu s uvařením horkého kapučína…
100ky přerušení rozepsaných článků…
10tky lidí, o kterých jsem si nikdy nemyslela, že uvidí moje prsa a kteří viděli moje prsa…
Kolik vlastně? lidí, se kterými se běžně bavím o bobu a bobku naší malé B…
1000 + 1000 přebalení a s tím související 1000% nárůst odpadu…
100 přebalení následující minutu po přebalení…
1000 kontrol malé B. + 1000 dalších „překontrol“, zda je opravdu vše v pořádku…teplota, tlak, vlhkost vzduchu vyhovuje? Dýchá? Spí? Nespí? Nemá hlad? Nepotřebuje přebalit?...nebo jen tak, protože ji chci vidět...
100 malých i velkých objetí (a obětí) v zájmu B. (nebo v zájmu V.?)…
100 neuskutečnění naplánovaných maličkostí...
1 000 000 pokusů, jak B. rozesmát…
1 000 000 pohoupání, utěšení, nakrmení, oblékání, svlékání, pohlazení…
o 1 000 000 důvodů víc k úsměvu a k pocitu maximálního štěstí...
nevyčíslitelně víc lásky
