Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

LUCKA ROK A 2.ČTVRTLETKA...

čtvrtek 1. září 2016


Když mi lidi kolem říkali, že s druhým potomkem je to větší fofr, tak jsem jim ochotně věřila, ale že to bude takový závod jsem pochopila až teď, když „to“ žiju...

Lucka se mi celkově zdá být napřed, je rychlá, ničeho se nebojí, stále leze ve výškách, když má nohy dlouho na zemi, aspoň se o něco opře a zvedne chodidla do větru...na prolézačkách se odvažuje stále dál, uprostřed lanové sítě, kudy bych snad propadla i já, pak často volá o pomoc...když někam skáče, tak střemhlav a s nataženými končetinami a to i bez pokynu „raz-dva-tři-teď...“ většinou chytáme v letu a v dálce zní její „tééééééď...“

Lucka si hraje na maminku tak usilovně, že má kolem sebe běžně čtyři panenky. Před spaním si je narve do postýlky, ráno je vyhodí ven a napakuje je všechny pro změnu k nám do postele, pak je potřeba je všechny snést dolů do obýváku (i s kočárkem), chodíme společně ven (zredukovala jsem venkovní počet na max. dvě živé děti + jednu neživou panenku), vláčí je po domě, střídavě koho zrovna unese, když si chce s jednou pohrát i Bára, je Lucka slyšet až na měsíci...

Spánek se asi v 16. měsíci ustálil na jedno odpolední spaní...holky jsme sestěhovali k sobě a večer uléhají obě kolem 20. Hodiny za zvuku úkolébavky „...vozilo se na jaře slunce v zlatém kočáře...“ mám silný pocit, že tuhle říkanku začnu po 1000. zopakování lehounce nenávidět...

Co se týká jídla, ochotně pojí, co je zrovna k dispozici...k jejím oblíbencům patří vejce na tvrdo, meloun, maliny, borůvky, ostružiny, rybíz a zmrzlina...

Nočník s přehledem ignoruje, občas se na něj oblečená posadí a prohlásí „kakat“...když už se uvolí a sundáme šactvo, většinou z toho nic není...

Napodobuje všechno, co vidí u Báry...opakuje po nás první zapeklitější slova...když odněkud spadne, vrací se na místo nehody a jde na druhý pokus...o hračky se je schopná poprat nebo si prořvat spravedlnost...když něco chce, volá „mami-mami-mami“, když si dovolím nereagovat, zaintonuje protivným hláskem „máá-mí-máá-mí“ s důrazem na první slabiku...

„Dudu“ dáváme jen na spaní nebo když už to s ní nejde vydržet...

Celkově je mazlivější než Bára, živější, akčně nebojácnější, techničtěji založená, ubrečenější a náladovější (nazvala bych to výstižněji protivněji ukňučenější)...o rostoucích zubech taky s přehledem víme...

Díky její drobkovitosti používáme vajíčko do auta až do roku a půl, v závěru mi dává jasně najevo, že TAM ji už připínat nebudu, že potřebuje důstojnější sedačku...

Ráda člověka víská ve vlasech, po probuzení se ke mně přitulí a vydrží mě hladit/tahat i půl hodiny...

Měří asi 78cm a váží 9,6kg

Bára ve stejném věku...


Žádné komentáře:

Okomentovat