JAK JSEM PROKÁVOVALA MATEŘSKOU{MEZANNINE CAFE}...

Mezzanine znamená ve francouzštině i španělštině mezipatro. Těžko říct, proč takový název, nicméně lahodně zní. Stejně jako lahodně voní zdejší aroma kávy Filicori Zecchini. Na stěnách zrovna visí černobílé fotografie Jana Budaře. Procházím kolem nich až k zadní části kavárny, kde je oddělený koutek pro děti. Dají se tu zavřít dveře, takže hluk je částečně izolován pro bezdětné, kteří si chtějí v klidu vypít svoji kávu.

B. dokáže být extra hlučná, hlavně když ji extra bolí horní rostoucí jedničky.

Uvnitř kavárny se pořádají nejen výstavy, ale i koncerty, filmová promítání a cestovatelské besedy.

Objednávám si kapučíno a čokoládový cheesecake a nechávám ohřát Bářin oběd. Donáší mi kávu s jemným obrázkem v našlehané pěně, zákusek s malinovým dipem a kopcem domácí šlehačky a Bářinu krmi ohřátou v keramické misce na vínovém ubrousku. Po dlouhé době je kafe bez baleného cukru. Ten si můžu podle libosti dosypat z nádoby na stole.

Pozvolna vychutnávám kávu, vkládám do úst jeden kousek dortu po druhém a nechávám rozpustit krémový zázrak na jazyku...trochu jsem se zasnila...ve skutečnosti usrkávám kapučíno, krmím sebe a druhou rukou Báru, která se v židličce nespokojeně svíjí a chce ven. Po třech lžičkách to vzdávám a jdu B. znovu přesvědčit, že hraní v dětském koutku je vážně super...Ne dneska. Dneska je den bolavého zubu.

Vrátíme se někdy v lepší náladě nejlépe se všemi vyrostlými zuby. Doufám, že to bude co nejdřív, nejrychleji a pokud možno bezbolestně.