Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

NAROZENINOVÝ DÝŇOVO-KARAMELOVO-PRINCEZNOVSKÝ DORT S KORUNKOU...

sobota 19. prosince 2015


Rok utekl jako voda...divoká voda, žádný volej...a znovu jsme oslavili Bářiny narozeniny...už třetí...rok od roku se jí to, zdá se, víc líbí...těší se na dárky, i když všem říkám, že to opravdu nemuselo být...letos si dokonce dala i dort...vloni u nás byly v kurzu lišky, předloni asi ještě nic, ale pozoruju, že v tomhle listopadovém pochmurném počasí nejraději peču z dýně nebo dort minimálně ovoním perníkovým kořením...na potřetí jsem se odvážila dort polít karamelem, který jsem vyráběla 4krát...jednou ho bylo málo, podruhé zčernal a hrnec zadýmil, potřetí byl naopak moc světlý, protože jsem se bála opětovného připálení, a na počtvrté konečně doplnil první várku....variant receptů byla spousta a tentokrát jsem vážně nevěděla, kterou vybrat, až jsem se jednoho dne podívala k sympatickému Děvčeti u plotny a bylo jasno. Něco jsem malinko pozměnila, ale přesto tenhle recept nezklamal...




Narozeninový dýňovo-karamelovo-princeznovský dort s korunkou

Těsto:
225g másla
250g třtinového cukru
4 vejce
vanilkový extrakt
1 lžíce pomerančové kůry
425g dýňového pyré
375g hladké mouky
1 prášek do pečiva
1 lžička sody
špetka soli
2 lžičky skořice
½ lžičky zázvoru
½ lžičky muškátového oříšku
1 lžička perníkového koření


Krém:
375g krémového sýra (lučina, smetanové pomazánkové máslo...)
300g másla
3 lžičky skořice
5 lžic karamelu


Karamel:
150g cukru
38ml vody
60g másla
100ml smetany ke šlehání


Postup:
Máslo nakrájejte na kousky a nechte povolit v pokojové teplotě. Vyšlehejte ho pak s cukrem do pěny a přidávejte po jednom vejce. Přidejte vanilku, dýňové pyré, pomerančovou kůru a promíchejte. V druhé míse smíchejte mouku, prášek do pečiva, sodu, sůl a koření. Na několikrát přimíchejte směs mouky k tekuté směsi. Těsto rozdělte do dvou dortových forem o průměru cca 16cm a pečte při 175 stupních asi 45 minut až hodinu dokud není špejle po vytažení suchá. Korpusy nechte vychladnout, vyboulené vršky případně seřízněte a rozkrojte nožem nebo nití na dvakrát.

Na karamel v hrnci smíchejte vodu a cukr a nechte vařit, dokud směs nezezlátne. Trvá to asi 8 minut. Nemíchejte, jen jemně rotujte hrncem. Karamel odstavte z ohně a vmíchejte po kouscích máslo. Vždy počkejte, až se jeden kousek rozpustí a pak přidejte další. Vraťte na plotnu a přiveďte znovu k varu. Smetanu ohřejte a tenkým pramínkem ji přilévejte do karamelu. Směs bude v tuto chvíli bublat a zvětší svůj objem, proto ji míchejte metličkou a dále vařte, dokud se karamel nespojí se smetanou. Odstavte a nechte vychladnout na pokojovou teplotu. Nepolévejte dort určitě hned, jinak by se začal rozpouštět máslový krém.

Asi pět lžic karamelu použijte do máslového krému, kterým promažte všechny vrstvy dortu včetně boků a vršku. Ten ještě přelijte vychlazeným karamelem a dejte ztuhnout do lednice.

U tohohle dortu platí, že nejlepší je až druhý nebo třetí den, kdy se všechny chutě vzájemně spojí.




S holkama, a chce se mi napsat, zasloužilýma matkama:) jsme se tentokrát sešly v kavárně Humpty Dumpty v centru Brna. Tak nějak se během dalšího roku narodilo spoustu sourozenců, takže jsme znásobily svůj počet a padaly přemýšlivé dotazy, kam se „vlezeme“ příště...tělocvična se nejeví jako úplně špatný nápad, jen kdyby nám tam někdo uvařil latté...

Dvě hodiny utekly zase jako pár minut, Lucka půlku prospala a tu další jsem měla o zábavu a hbitost postaráno...pravda, občas jsem jen přesvědčeně tušila, že mám mladší dítko v herně...i tak jsem zvládla všechny naše věci na mnoha místech posbírat a zbalit na zpáteční cestu domů, něco málo vyfotit na památku a nachystat „výslužky“ na plastové talířky pod alobal...s holkama jsme si samozřejmě dostatečně nepopovídaly (jako vždycky), uprostřed vět se odmlčovaly a běžely zachycovat padající nebo brečící děti (jako vždycky), ale jako vždycky to bylo i tak moc fajn...



Klikněte na miniatury pro zvětšení

4HOME – {ŠUPLÍKY POD POSTELE}...

čtvrtek 10. prosince 2015


Protože hraček přibývá (a obávám se, že ještě zdaleka nejsme u konce), uklidila jsem jich dost velkou část pod Bářinu a Lucčinu postel do prostorných výsuvných šuplíků na kolečkách (Lucčina postel je identická s tou Bářinou a sehnala jsem ji přes inzerát od rodiny z Prahy...pán nám ji během své služební cesty dovezl až k domu:) Šuplíky jsem pak hledala několik týdnů na internetových bazarech, až se mi je podařilo sehnat za krásnou cenu a dokonce v Brně.

Natřela jsem je bílou podkladovou barvou a pak ještě jednou bílým Balakrylem. Chtěla jsem jejich čela odekupážovat ubrouskovou technikou, ale tak, aby výsledný vzhled působil ošoupaně, staře, prostě jako půdní nález:) Po zaschnutí barvy jsem zkusila část ubrousku přenést na dřevo, ale nebylo to ono....takže....jsem čela znovu natřela tentokrát světle šedou barvou, po zaschnutí aplikovala krakelovací lak v jednom směru (čím větší vrstva, tím větší výsledné popraskání), asi po třech hodinách jsem čela znovu natřela bílou barvou (tentokrát ve směru o 90 stupňů jiném než krakelovací lak a jen jedním tahem, kdy jsem se na již jednou natřené nevracela, abych nepoškodila „reakci“ praskání). Během chviličky mi díky laku začala místy prosvítat šedá barva a už se to trochu víc blížilo „půdnímu vzezření“. Po zaschnutí jsem konečně odekupážovala celá čela šuplíků ubrousky z Ikey a na závěr přetřela bezbarvým Balakrylem, abych je uchránila před ošoupáním.

Pak už stačilo objednat keramické retro úchytky a šuplíky trochu (vlastně zcela) zaplnit...



VÍC NEŽ TISÍC SLOV {59}...

sobota 5. prosince 2015


Jedny dveře na Veveří...
U malého kostelíku...
Fotili jsme se tu v říjnu před třemi lety, když jsem čekala Báru...
A teď tu stojí se mnou...
Usmívá se na mě, jako kdyby to tušila...
Je zima, svítí sluníčko jako tenkrát a listí je zbarvené snad ještě víc...
Po dlouhé době zase pár společných fotek...


PROMĚNA PRO MĚ (N) – {LAHVIČKA NA KRÉM}...

úterý 1. prosince 2015


Po několika měsících jsem spotřebovala balsamikový ocet a zbyla mi z něj docela hezká lahvička s rozprašovačem...koupila jsem si ubrousky, vystříhala si motiv, který jsem pomocí lepidla na dekupáž přilepila na sklo..a pak jsem se prošla po domě a lahvičku naplnila různými zbytky krémů na ruce...

Můj nový patnáctiminutový výtvor má své místo vedle dřezu a po mytí nádobí mi esteticky připomíná, že si mám namazat ruce...