O týden později tmavě růžové květy blednou a vítr je rozfoukává…doma zjišťuju, že několik lístků přistálo i Báře do kočárku…
Krásné dny přejeme…
Menu
{ŽIVOT V BARVÁCH} POD ROZKVETLÝM STROMEM...
čtvrtek 16. května 2013
O týden později tmavě růžové květy blednou a vítr je rozfoukává…doma zjišťuju, že několik lístků přistálo i Báře do kočárku…
Krásné dny přejeme…
DRAHÝ KVĚTNE...
středa 15. května 2013
Do rámečků
Nanuky
Papírové kornouty
to se dalo čekat…
ze zimy rovnou do léta…počkat! mluvím tu vlastně už o závěru dubna…
už na jeho konci jsou v Brně všichni v tílku a pomalu v žabkách na nohách, které ještě před pár týdny hřály boty s kožíškem… usrkávají ledovou kávu a vychlazené pivo na přeplněných zahrádkách…
mlsně se ohlížím za lízači zmrzlin…
dokud si nedojdu do Mekáče pro tu svoji…
výlohy se předhání, která nabídne lepší kolekci plavek…
zdá se, že se bude nosit všechno pastelové a neonové…zajímavý kontrast…
mám chuť si na Zelňáku koupit jahody (pokud možno ne z dovozu…zjišťuji, že nemožno)…
nakonec to vyhraje špenát (doufám, že tuzemský)…
jako každé jaro se mi chce něco tvořit (nebo amatérsky restaurovat)…
a tak ve Zlevněnce nakupuju staré tácy a chlebník…
(a dokonce glóbus a magnetickou tabuli)…
v Hornbachu pak černou tabulovou barvu…
a věci z 2.ruky přetvářím do (doufám) originálních výtvorů…
důležitě přemýšlím, že bych svůj blog obohatila o DIY, neboli „Do It Yourself“, neboli „udělej si sám“…
něco ve stylu „předtím a potom“, „tvořivé dny“, „relax tvorbou“, „ruční práce všeho druhu“, „Přemek Podlaha“, „Ferda Mravenec“, „tvořivá mateřská“, „kudy z nudy“…atd…
Nanuky
Papírové kornouty
to se dalo čekat…
ze zimy rovnou do léta…počkat! mluvím tu vlastně už o závěru dubna…
už na jeho konci jsou v Brně všichni v tílku a pomalu v žabkách na nohách, které ještě před pár týdny hřály boty s kožíškem… usrkávají ledovou kávu a vychlazené pivo na přeplněných zahrádkách…
mlsně se ohlížím za lízači zmrzlin…
dokud si nedojdu do Mekáče pro tu svoji…
výlohy se předhání, která nabídne lepší kolekci plavek…
zdá se, že se bude nosit všechno pastelové a neonové…zajímavý kontrast…
mám chuť si na Zelňáku koupit jahody (pokud možno ne z dovozu…zjišťuji, že nemožno)…
nakonec to vyhraje špenát (doufám, že tuzemský)…
jako každé jaro se mi chce něco tvořit (nebo amatérsky restaurovat)…
a tak ve Zlevněnce nakupuju staré tácy a chlebník…
(a dokonce glóbus a magnetickou tabuli)…
v Hornbachu pak černou tabulovou barvu…
a věci z 2.ruky přetvářím do (doufám) originálních výtvorů…
důležitě přemýšlím, že bych svůj blog obohatila o DIY, neboli „Do It Yourself“, neboli „udělej si sám“…
něco ve stylu „předtím a potom“, „tvořivé dny“, „relax tvorbou“, „ruční práce všeho druhu“, „Přemek Podlaha“, „Ferda Mravenec“, „tvořivá mateřská“, „kudy z nudy“…atd…
TAK JDE ČAS {10}...
úterý 14. května 2013
Květen v našem kalendáři
Automat Coffee & Co mi vydal takhle hezky malovaný hrnek
Po výletu na kole je třeba se prospat a načerpat síly na další výlet
A taky je hlad…z plyšového slona bohužel nic nepoteče
Od té doby, co mám tabulovou barvu, bych natřela ledacos
Soví kalendář 2013 ke stažení tady
Nové úložiště na chleba
Nové úložiště na srdce
První letošní jahody
Automat Coffee & Co mi vydal takhle hezky malovaný hrnek
Po výletu na kole je třeba se prospat a načerpat síly na další výlet
A taky je hlad…z plyšového slona bohužel nic nepoteče
Od té doby, co mám tabulovou barvu, bych natřela ledacos
Soví kalendář 2013 ke stažení tady
Nové úložiště na chleba
Nové úložiště na srdce
První letošní jahody
MUMS…
středa 8. května 2013
Nemám ráda slovo „máma“ a „matku“ znám jen jako společnici šroubu…někdy zní něco v angličtině prostě líp…
Díky nim bychom nebyli na světě…
Díky nim bychom nebyli rodiče svých dětí a nemohli si uvědomit, jak je výchova těžká…říkají nám to, ale nemáme ani ponětí…
Jsem už taky rodič, a to mě myslím opravňuje tématicky si nazdobit knihovnu, oslavit svůj první den matek (mother´s day je opět lepší) a poděkovat té své za několik důležitých věcí, které pro mě ještě před půl rokem byly tak trochu víc samozřejmé…
Díky nim bychom nebyli na světě…
Díky nim bychom nebyli rodiče svých dětí a nemohli si uvědomit, jak je výchova těžká…říkají nám to, ale nemáme ani ponětí…
Jsem už taky rodič, a to mě myslím opravňuje tématicky si nazdobit knihovnu, oslavit svůj první den matek (mother´s day je opět lepší) a poděkovat té své za několik důležitých věcí, které pro mě ještě před půl rokem byly tak trochu víc samozřejmé…
Díky,
že jsi mě před 29 (a kousek lety) přivedla na svět
že jsi přivedla na svět Toma
za všechny ty probděné noci (a náročné dny)
za všechny úsměvy
za všechny svačiny do školy (a oblíbené obložené talíře k večeři)
že jsi mi ve třetí třídě upletla vestu se stromem a korálky místo jablek, které se mi každý snažil otrhat
že jsi mě brala na zmrzlinový pohár za vysvědčení
že jsi mě kdysi zachránila od pádu pod stavidla a pak mě „nezabila“ za to, že jsem neposlechla a do vody házela klacíky
že jsi měla trpělivost mi neustále brát kameny, které jsem jako malá tak vášnivě ochutnávala
že jsi mi šila oblečky na barbíny (a že jsi mi koupila barbíny…Ken mi chyběl, ale už jsem na to zapomněla:)
že jsi mě zásobila (a zásobíš) těmi nejkrásnějšími knížkami a každý večer mi z nich četla
že jsi odstranila medvědí podložku pod mojí postelí, které jsem se bála
když byl strach ještě větší, že jsi mě nenechala se bát a dovolila mi spávat vedle tebe
že jsi mě utěšovala na prohlídkách u doktora (a že jsi se mnou všechny ty doktory obcházela)
že jsme společně malovaly, četly, vyráběly a snily
že jsi mě nechala být dramatickou o věcech, které se tak dramaticky nejevily
že jsi mě vždycky vyslechla (a poslouchala)
že mě umíš nejlíp povzbudit
že jsme propovídaly tisíce hodin
že mi vždycky nejlíp poradíš
že mě chápeš
že jsi mě naučila hovězí vývar + dalších tisíc receptů (včetně nudlí do polévky)
že mi vždycky připravíš překvapení k Vánocům, svátku, narozeninám, Mikuláši, Valentýnu, Velikonocům (nebo prostě jenom tak)
že jsi tím nejlepším mateřským vzorem pro moje mateřství
že jsi ta nejlepší kamarádka
že jsi ta nejlepší babička
že jsi ta nejlepší mamka
+ díky za tisíc dalších věcí, co jsem tu zapomněla zmínit a vzpomenu si na ně hned, jak uveřejním tenhle článek…
DÍKY
DÍKY
DÍKY
že jsi mě před 29 (a kousek lety) přivedla na svět
že jsi přivedla na svět Toma
za všechny ty probděné noci (a náročné dny)
za všechny úsměvy
za všechny svačiny do školy (a oblíbené obložené talíře k večeři)
že jsi mi ve třetí třídě upletla vestu se stromem a korálky místo jablek, které se mi každý snažil otrhat
že jsi mě brala na zmrzlinový pohár za vysvědčení
že jsi mě kdysi zachránila od pádu pod stavidla a pak mě „nezabila“ za to, že jsem neposlechla a do vody házela klacíky
že jsi měla trpělivost mi neustále brát kameny, které jsem jako malá tak vášnivě ochutnávala
že jsi mi šila oblečky na barbíny (a že jsi mi koupila barbíny…Ken mi chyběl, ale už jsem na to zapomněla:)
že jsi mě zásobila (a zásobíš) těmi nejkrásnějšími knížkami a každý večer mi z nich četla
že jsi odstranila medvědí podložku pod mojí postelí, které jsem se bála
když byl strach ještě větší, že jsi mě nenechala se bát a dovolila mi spávat vedle tebe
že jsi mě utěšovala na prohlídkách u doktora (a že jsi se mnou všechny ty doktory obcházela)
že jsme společně malovaly, četly, vyráběly a snily
že jsi mě nechala být dramatickou o věcech, které se tak dramaticky nejevily
že jsi mě vždycky vyslechla (a poslouchala)
že mě umíš nejlíp povzbudit
že jsme propovídaly tisíce hodin
že mi vždycky nejlíp poradíš
že mě chápeš
že jsi mě naučila hovězí vývar + dalších tisíc receptů (včetně nudlí do polévky)
že mi vždycky připravíš překvapení k Vánocům, svátku, narozeninám, Mikuláši, Valentýnu, Velikonocům (nebo prostě jenom tak)
že jsi tím nejlepším mateřským vzorem pro moje mateřství
že jsi ta nejlepší kamarádka
že jsi ta nejlepší babička
že jsi ta nejlepší mamka
+ díky za tisíc dalších věcí, co jsem tu zapomněla zmínit a vzpomenu si na ně hned, jak uveřejním tenhle článek…
DÍKY
DÍKY
DÍKY
{ŽIVOT V BARVÁCH} JARNÍ SKÁKÁNÍ…
úterý 7. května 2013
Málokdy mě potkáte v černém. Neumím to dokonce ani na pohřbech. Barvy jsou každodenně mojí nedílnou součástí a už ráno většinou vím, jakou mám chuť si obléct. (Mám barvu i na blbou náladu a není to černá!) Jakožto vystudovaná optometristka a totální slepec vlastním navíc asi desatery brýle a ty samozřejmě ladí. SAMOZŘEJMĚ. A Bára začíná taky někdy ladit. SAMOZŘEJMĚ se mnou že?! Tatínkovi necháváme ve výběru tolerantně volnost…:)
Protože na pinterestu narážím na spoustu krásných věcí, rozhodla jsem se, že se s vámi budu BAREVNĚ dělit o fotky, co potěší, o výtvory, které s návodem zvládne každý, o dekorace, které rozveselí každý byt, dům nebo boudu pro psa, o inspirace, které lahodí oku, o recepty, co lahodí chuti…a to všechno barevně sladěné!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)