Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

BLÍŽENECKÉ OBDOBÍ...

pátek 22. prosince 2017


I když jsem lvice typická, mám pocit, že se ve mně teď hádaj dvě bytosti...jedna pláče, druhá je punkově nad věcí...

Nevím, jestli se mi líbí pohled na seniorku s bosými chodidly v sandálech, když je venku na nule, zato s perfektně modře nalakovanými nehty...

Vyprodali mi hrnečky s ilustracemi Venduly Chalánkové... a když je konečně v závěru vánočních trhů naskladnili, do toho davového šílenctví mě na Svoboďák už nikdo nedostal...ulovila jsem alespoň tři magnetky se slavnými moraváky...

Došel mi vanilkový cukr do vánočky a i když je to blbost, naštvalo mě to...liju tam extrakt...

Lucka donesla k Ježíšku taky dárek..další virózu v řadě...

Balím dárky na podlední chvíli...a chtěla bych přijít na fígl, jak si izolepou neolepit všechny prsty a nůžky a jak najít vždycky rychle její konec...

Jsem nevyspalá...náš benjamín si totiž usmyslel, že po tom, co jsem dala pokyn k naočkování první hexy, mě vytrestá, že nebude v noci spát!!! Já nevyspalá = Já podrážděná...u doktorky se při větě..“no když on mi do pěti dnů po očkování prostě v noci nespí“ rozpláču... traumatizuje mě až moc velká podobnost s tím, jak se mi Lucka půl roku v kuse budila sedmkrát za noc...

Mám čím dál větší chuť rozložit si gauč, pustit si pohádku a ládovat se vanilkovýma rohlíčkama....

Dva dny před Vánoci běžím na kontrolu kyčlí, abych na evidenci zjistila, že ji lékaři před svátky prostě zrušili...

Dva dny před Vánoci běžím na poštu s lístkem, na který jsem si dvě zásilky vyzvedla už včera...pošťačka mi celou záležitost vysvětluje s tím, že oni-to-dávají-do-schránky-nazpátek....já jsem taky nazpátek asi...

Dala jsem popelářům, ze kterých byl cítit alkohol a kteří zazvonili jako každý rok s prohlášením, že jdou přát k Novému roku, 50Korun, i když bych jim nejradši nedala nic...a nebo jo, kdyby to z nich tolik netáhlo...

Štvou mě i holubi, kteří sýkorkám vyzobávají semínka v krmítku...

Při objednávce dětského atlasu Houbeles, jsem si nevšimla, že je ve Slovenštině...a nie každá huba sa slovensky povie rovnako...

Jím až moc mascarpone, čokoládových figurek a mandlí v polevě, co se tváří jako jogurt...

Uskřinula jsem si před svátky asi nerv u pravé lopatky a permanentně rozjeté esíčko a kyčel mi skříply cosi, co vede do levé nohy...

David má skoro 8 kilo a tak nosí věci na devítiměsíční dítě pomalu...i to mi je líto...kam se podělo moje malé miminko?!?!?!

Neměla jsem nějak sílu ani čas na další várku perníčků po tom, co jsme tu předchozí lehce připekla...

Jinak nám to doma kvete, Barborky, Brambořík...stromek ve stojánku teda solidně usychá...obrázků je, že se na lednici nevejdou...

Přeju si k Ježíšku, abychom byli zdraví dýl, jak týden, a aby ve mně převážila ta punková bytost, co „to“ má na háku...

...možná v Novém roce???

...tak to teda určitě...

2 komentáře:

  1. U vás to teda žije:))) Myslím, že to punkové období už máte:)))zvládáte vše s přehledem.
    Krásné Vánoce !!!!!Eva

    OdpovědětVymazat
  2. Díky Evi:)Ještě si to musím víc uvědomit:) Krásný závěr roku a nejen ten!

    OdpovědětVymazat