Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

ZÁPISKY „MOM TO BE“ 3 {KRTEK TO TAKY ZVLÁDL...ODRODIT}...

středa 26. dubna 2017


Znáte ten pocit...

kdy se běžně rozpláčete u animáčů...(a vaše dítě ani slzu...)?

kdy večeříte i na třikrát...a když si po poslední večeři vyčístíte zuby, oloupete si pomeranč, nebo co hůř, otevřete si něco extra slaného, tučného, co vám normálně nechutná a teď děsně moc...?(Petr to s úsměvem nekomentuje, stačí, když to jadrně komentuju já...)

kdy dokážete během minuty vystřídat své psychické stavy v roztodivné škále pocitů šťastného opojení-hysterie- nekontrolovatelného vzteku-odevzdanosti-výbušnosti-marnosti-apatie-nechuti cokoli dělat-chuti dělat naopak naprosto všechno, ideálně hned...?(“ideálně hned“ chci i po dětech a trpělivost se zahrabala pod zem...bublá to ve mně jako v hrnci a ani nemusím říkat „hrnečku vař“...)

kdy usínáte i ve stoje a při hře s dětmi ještě víc...?(drkají do mě, že hra ještě neskončila...za to já jsem u konce už na začátku...)

kdy k obědu spořádáte guláš se sedmi a k večeři deset chlebíčků? (jak se to do mě vejde, nevím, ale potřeba si plnit žaludek je neustálá...hlavně odpoledne)

kdy vás do vrtule roztočí i sebemenší maličkost? (třeba to, že vás naprosto logicky škrtí oblíbené džíny čím dál víc!)

...Ano, ten kdo za to může, se jmenuje První trimestr...jsme v tom...všichni...za jednoho, jeden za všechny...ti blízcí tyhle roztodivné stavy odnášejí nejvíc...tak proto všichni...omlouvám se vám za podrážděnou a zároveň super happy mámu...nosím dalšího člena domácnosti...a jsem za to neskutečně vděčná, šťastná a vůbec nechápu, že se mi to už potřetí takhle zázračně děje...začátkem září nás tu bude pět a představy jsou nadšeně idylické a v druhém momentu zcela nesebevědomě ustrašené...a o tom to je, jako na houpačce...devět měsíců a tím to nekončí...naopak...rozhodně to bude třetí premiéra...a derniéra zároveň :)

Z prvních třech měsíců mám běžné fotky a jen jedinou zacílenou na břicho. Díky šatovce není ale vidět vlastně vůbec nic, i když pocit „vydutí“ se dostavil už po sedmi týdnech. Lucka s růžovým prasátkem,pletenou kočkou a vyplazeným jazykem naštěstí foto přišla zachránit...tolik pocitů z první čtvrtletky roku 2017...

Krtek a maminka je nejoblíbenější knížka naší Lucky...podezřívám jí, že ji sama napsala a zilustrovala, zná totiž každý detail...pevně doufám, že po mně po návratu z porodnice nebude chtít tři malé zajíce a nebude se mě ptát, jestli byl krtek taky u porodu...

4 komentáře:

  1. Veru, ty jsi hrdinka! Už třetí?! :) Gratuluji moc, moc, moc! Mě to teď čeká poprvé a nedovedu si představit, že 3! :) Držím pěsti. Radka (bývalá Tůmová z SA) :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Rady gratuluju taky moc, moc, moc! O třetím je lepší vůbec nepřemýšlet a jít do toho po hlavě...doufám, že z toho nebudu "na hlavu":)

      Smazat
  2. Veru ty to vždycky tak pěkně shrneš, mluvíš mi z duše :) tu knížku neznám a chci! pořídím ji Aničce, začneme s instruktáží :)

    OdpovědětSmazat
  3. Je zvláštní, jak ti zajíci se smíchem vytlačí hned tři malé po sobě...my dvě se jim dost přibližujem, myslím...každopádně respekt!:)

    OdpovědětSmazat