ZÁPISKY „MOM TO BE“ 3 {39. TÝDEN}...

Krize z minulého týdne pominula, ale ve Vyškově se při první vstupní prohlídce rosím...monitor mi točí hodinu, protože při prvním pokusu došel papír, podepisuju štos informačních papírů a svolení s něčím, co bych měla nejspíš svolit až v průběhu porodu a zcela uvědoměle si uvědomuju, že těhotná nebudu navěky věků...Petrova maminka mě utěšuje, že porod mého muže, jakožto třetího v pořádí, trval deset minut...obávám se, že ji bohužel nebudu moct zkopírovat...

Chtěla bych si ještě užít poslední dva dny bez dětí, které odjíždějí na tatínkovskou apaluchu, poslední stříhání kadeřnicí „do domu“, poslední masáž zatuhlých zad, poslední pedikúru, poslední procházku městem jen tak pro nic za nic...

Červenou fixou na textil jsme s holkama každá abstraktně pomalovala jedno bílé bodýčko pro Davida...teď už se snad vážně může narodit...až po těch pár „posledních“ bych prosila...