Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

PROMĚNA PRO MĚ (N) – {POKLOPY Z PLECHOVÝCH DÓZ}...

pátek 28. února 2014

Jednou takhle v únoru jsem si vzpomněla na zapomenuté zázvorové perníčky v bílostříbrné plechové dóze z Ikey. Kupuju je už druhé Vánoce po sobě a vyrábím z nich tiramisu do skleniček nebo si je jen tak máčím do čaje. Plechové krabice po jejich spotřebě uschovám a čekám, až na mě přijde nápad. Tentokrát se zjevil hned, jak jsem Báře podala první perníček.

Stačilo polepit jen dno dózy samolepící stříbrnou fólií, koupit dvě úchytky, provrtat otvor ze spodní strany, zašroubovat a používat na zakrývání...čeho chcete:)


ROK + 1.ČTVRTLETKA...

středa 26. února 2014

Nevím, kde začít. Tři další měsíce v životě dítěte je dlouhá doba a všechno, co se B. naučí, beru rychle jako normál, který snad uměla odjakživa.

Chodí už s naprostou jistotou a to i do (a ze) schodů, kde si je nebezpečně JISTÁ tak moc, že mi bez držení skočí do náruče. Pokud v blízkosti nejsem, většinou dolů zmanévruje po zadku. Naštěstí. Když chce, dokáže vyvinout i rychlost běhu, obzvlášt pokud je v blízkosti pes nebo kočka. To pak uhání za neustálého opakování slov pepepe nebo čičiči, popř. mňá mňá mňá...za ruku stále chodit nechce, to jen když potřebuje slézt ze schodu nebo se rychle dostat, kam chce...

Panenek má už 6! A různých velikostí. Já jsem měla 4 za celé dětství! Chová se k nim jako starostlivá máma, jen občas dostanou po hlavě. Buď je Baru pustí z postele, nebo je nese za nohy tak, že hlavu panenky táhne po zemi. Každopádně v další minutě jim dá pusu, dudlík, napít, přikryje je, přebalí a pohladí. Jak říkám, ideální máma:)

Od ledna přes den nekojím, jen večer před spaním, ale zato vydatně. Z obloženého talíře si B. prakticky najisto vybírá plátky okurek, papriku, rajčata a vysočinu! Kyselé okurky a naložený hrášek by mohla jíst od rána do večera!

Spí jen jednou denně jednu až tři hodiny a odpadlo zdlouhavé uspávání, alespoň večer. Někdy se to neobejde bez ukolébavky – české hymny.

Stále má ráda youtube a tancuje na písničky, pentle a šátky si omotává kolem krku, schovává se za dlaně a pak nenápadně vykukuje, když chce jít ven, předskládá přede mě na zem čepici, bundu a boty a ukazuje na dveře, v každé z knížek se jí líbí určitý obrázek, který hledá a napodobuje dopředu zvukem, umí ukazovat některé části těla, když řeknu „ukaž pusu“, tak mi jí místo toho dá,  staví na sebe kostky, ale radši je bourá, naučila se říkat banán (bann), ráda mě tahá za vlasy a dostavá za to přes ruce, protože si nedá říct, miluje veškeré znělky v televizi, chápe slovo „ano“ a přikyvuje...

Čím dál víc lidí říká, že je celá táta.


PROMĚNA PRO MĚ (N) – {LA LA LA LOVE YOU}...

pondělí 24. února 2014

Valentýnská nálada by nám měla ideálně vydržet co nejdéle...minimálně do příštího Valentýna! Připomíná mi to váza na řezané květiny s nápisem LOVE YOU, která je vždy připravená na čerstvou várku. Momentálně v ní přebývá svíčka, protože na tu várku čerstvosti si zřejmě budu muset počkat.

Tahle proměna zabrala asi tak deset minut. Stačilo jen najít skleněnou nádobu. V té mé přebýval několik let písek, který jsem si dovezla z nějaké exotiky...a protože jsem po těch letech zapomněla, jestli byl z Kalifornie, Havaje, Evropy, Thajska nebo z Bali, rozhodla jsem se ho radikálně vyhodit a vázu na(z)dekorovat:)

Inspiraci jsem našla tady, ale místo efektu zamrzlého vzhledu jsem vázu jen polepila samolepícími písmeny a hvězdičkami.


ZAPEČENÁ VÁNOČKA SE ŠVESTKAMI...

středa 19. února 2014

Kuchařka Deník Dity P. nebyla jedinou, kterou mi ježíšek naježil. Další radost mi udělala kuchařka Albert v kuchyni od jara do zimy, kterou dopodrobna zkoumá Lucka z Delicious blogu a ze které jsem pekla „albertovskou vánočku“ a Ráj v kuchyni od Gordona Ramsaye , kde jsem RÁJ našla v podobě  žemlovky se švestkami.

Oproti původnímu receptu jsem místo panettone použila naší klasickou vánočku, místo whisky/Baileys jsem použila vaječný likér a vynechala závěrečnou koupel v meruňkovém džemu, a to mám domácí!

Je to dobré studené - třeba k snídani i teplé - polité třeba pudinkem.


Zapečená vánočka se švestkami

Těstíčko:
50 g změklého másla
150 g panettone nebo vánočky
60 g rozpůlených sušených švestek bez pecek
2 žloutky
2 celá vejce
40 g cukru krupice
300 smetany
300 ml mléka
4 lžíce whisky nebo Baileys nebo čehokoli silného krémového
cukr na posypání
3 lžíce meruňkového džemu


Postup:
Zapékací mísu vytřete máslem. Vánočku nakrájejte na větší kostičky, přidejte polovinu švestek.

Žloutky a vejce s cukrem utřete, přidejte smetanu, mléko, krémový likér a tuto směs nalijte na vánočku a rukama propojte dohromady.

Nechte asi 20 minut stát, aby do sebe vánočka vstřebala krém.

Hmotu upravte do zapékací mísy a navrch dejte zbylé sušené švestky a posypte cukrem.

Pečte dozlatova 40-50 minut při 180 stupních. Kdo chce přisladit, může žemlovku potřít rozehřátým meruňkovým džemem.


KDYŽ PRŠÍ LÁSKA...

neděle 16. února 2014

Naše loňská valentinka byla růžová a nechyběly v ní srdíčka. Ta letošní je na tom podobně a jsme na ní tentokrát všichni tři.

A prší nám láska! I skrz deštník!!!
Valentýnskou inspiraci jsem uviděla tady a protože jeden nevyužitý puntíkatý deštník ležel smutně v koutě, rozhodla jsem se ho trochu vy(zne)užít. Srdíčka jsou vystříhaná z gumového ubrusu a zavěšená na silonu.

PROMĚNA PRO MĚ (N) – { OH MY DEAR DEER}...

pátek 14. února 2014

Vycpané zvířecí hlavy visící ze stěn mě vždycky děsily. Měla jsem navíc to (ne)štěstí, že oba moji bývalí američtí zaměstnavatelé měli trezory se zbraněmi, kterými aktivně lovili, a ten druhý si své trofeje navíc nechával profesionálně vycpávat a zkrášloval jimi stěny ve svém suterénu, kde s námi po večerech hrál poker.

Můj vztah k paroží se ale změnil ve spojitosti s neobvyklým ztvárněním jako třeba tady nebo tady nebo i tady.

Myslím, že neumět anglicky, asi by mě v životě nenapadla spojitost Valentýna s jelenem. Jenže „my dear“ můj drahý se liší od  „my deer“  můj jelen jen o jedno písmenko. Když jsem pak uviděla obrázky několika zlatých jelenů na tomhle blogu bylo rozhodnuto, že jelen se u nás na Valentýna objeví! A ve zlatě!


Silueta jelena k vytisknutí

PROMĚNA PRO MĚ (N) – { KARTONOVÉ LOVE}...

středa 12. února 2014

Nevím, co na té zlaté barvě je, ale asi mi navozuje pocit tepla, který začínám čím dál tím víc postrádat. Další z valentýnské dekorace je nápis „love“, a protože jsem si v nějaké prozíravosti (nebo jen z „kramářské křečkovací povahy“) uschovala velký tlustý karton, je LOVE opravdu BIG!

Realizace šla ztuha a to i přesto, že jsem se vybavila ostrými řezacími nástroji. Do dneška se divím, že mám ještě všechny prsty na rukou! Nápis jsem dvakrát přestříkala zlatou barvou se třpytkami a nechala na vzduchu řádně provětrat. Pak už stačilo zavěsit a kochat se:)


PROMĚNA PRO MĚ (N) – { PLASTOVÁ ZVÍŘÁTKA}...

pondělí 10. února 2014

Původně jsem viděla tenhle adventní kalendář a kdyby tenkrát nebyl týden po Vánocích, asi bych sháněla malé krabičky s čísly do 24 a v zimě natírala zvířata a na nosy jim lepila bambulky...pak jsem ale na stejném blogu uviděla zlato-bílou proměnu a rozhodla se, že když zoo nebyla vánoční, bude valentýnská.

Africká zvířátka jsem obstarala ve výprodeji a růžová prasátka z Bářiné narozeninové oslavy jsem pozlatila permanentní fixou značky Sharpie. Nic jsem nenatírala, jen nastříkla dvakrát bílou barvou ve spreji a nechala před samotným „zlacením“ pár dní zaschnout.

Držím se, abych Báře neznárodnila další plastové zvířectvo na hraní a pro jistotu si na další tvoření zakoupila sadu několika malých plastových dinosaurů.


POZLACENÝ VALENTÝN...

sobota 8. února 2014

Valentýn je něco jako náš 1. Máj a já si u obojího vždycky vybavím slova písničky Kráva od Báry Polákové, kterou naše Bára dlouho vyžadovala sledovat při jezení a pak si půl dne notovala místo Kráááá-va...Báááá-ba s důrazem na „ba“, protože slabiku „krá“ ještě neumí.

Nedals mi kytku na Valentýna,
Sedím tu s tvou ségrou a s litrem vína,
Každej lok prokládám mléčnou Milkou,
Brambůrky došly před malou chvilkou.

Nedals mi kytku na Valentýna,
Čekám, že mě pozveš aspoň do kína.
Ty se někde couráš,
Ani jedna zpráva,
Úplně mě bouráš,
Bože já jsem krááá va va va

Vdyť já vím, že Valentýn je jen reklamní bublina,
Jak se ale bránit můžu? Jsem cílová skupina.
(Ja myslím že Valentýn je len komerčný sviatok,
to mi príde logičtějši sviatok na deň matok)


Ať chceme, nebo ne, koncem ledna je nám vizuálně připomínáno, že období srdcí, květin, bonboniér, růžové a červené se blíží a mně to...teda vůbec...nevadí, protože bonboniér není nikdy dost! A navíc, moje stále ještě vánočně vyzdobená komoda potřebuje nutně LÁSKY-PLNOU změnu. Tentokrát ale zlatou!


Drobné (zlaté) proměny pro mě(n) uveřejním v dalších valentýnských příspěvcích.

PROMĚNA PRO MĚ (N) – { PRVOREPUBLIKOVÉ TÁCY}...

středa 5. února 2014


Po čase jsem zase zašla na obhlídku do dobročinného hospicového bazaru a tentokrát jim věnovala své staré, ještě vysokoškolské hrnky, které mi nepoužívané ležely v krabici od...od školy, a to znamená hodně dlouho. Jako tradičně jsem neodešla s prázdnou a těšila se ze dvou pásků, dohromady za 50 Korun, a starého tácu s odřeným zrcadlem, který se v anticích prodává i za částky 7krát vyšší. Prý je z 1. republiky! I kdyby nebyl. Je nostalgický, trochu retro a dá se z něj kouzlit.

Zdcadlo jsem zakryla samolepící šedou puntíkatou fólií a stříbrnou permanentní fixou završila výsledný vzhled. U druhého bazarového tácu, který s námi bydlí o pár týdnů déle, bylo zrcadlo ještě zachované, tak jsem z fólie vystříhala jen písmena pro stejný text a nalepila. Oba podnosy, teď spíš s funkcí obrazů, se bez sebe nejspíš nehnou na krok:) A já od nich.