Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

DÝŇOVÁ SLAVNOST V OTEVŘENÉ ZAHRADĚ...

pondělí 30. října 2017


Snažíme se nevynechat jediný rok...jako třeba tenhle a tenhle vloni. Tentokrát s námi poprvé vyrazil i Petr, který davovky celkově nemusí...tady ale nastal příjemný rozptyl po celém areálu zahrady, takže nedošlo k obávanému klaustrofobickému pocitu...holky obešly skoro všechny tvořívé koutky...vyrobily si šneky z modelíny a kaštanů a kaštan na šňůrce...celkově byly ale nejvíc nadšené z cibulového zápichu s párátky a jeřabinami...

...jakmile jsme došli až k vodní kaskádě, Lucka se odtud nehla asi hodinu, pojala zábavu velmi punkově...roztrhla a zválela si své smetanové punčošky, zašpinila černé semiškové kozačky, namočila si rukávy, kradla kačenky ze Sika a pak je nechtěla vrátit nešťastnému malému majiteli...aspoň že Bára už má rozum (někdy) a dala přednost sofistikované ochutnávce dýňové polévky...

...stihla jsem se na chvíli vytratit, abych si prohlédla stánek Maryny , jejíž vláčné loupáčky holky sluply raz2 a já se těším, až si prohlédnu její obchůdek v Brně na Slovákové 8...

Tentokrát sem zavítalo i zatím „kočovné“ dětské knihkupectví Dlouhá punčocha, jejichž knížky jsou s citem a vkusem vybírané a já se u nich vždycky totálně zaseknu vším tím prohlížením...

...a zase bylo modré nebe a zahřívalo nás babí léto...

4HOME – {PROMĚNA POKOJE PRO HOSTY}...

pátek 27. října 2017


Měla jsem chuť na změnu hostovského pokoje (ten původní tady) a zapříčinil to krajkový potah na francouzskou deku, co mi darovala Petrova maminka. Nejdřív jsem přemýšlela, že ho rozstříhám a použiju na polštářové potahy nebo povlečení pro Davida do postýlky, jenže přišlo mi skoro nemorální tuhle babičkovskou nádheru rozdělit, a tak jsem jen koupila výplň peřiny 2 na 2 metry a přehoz použila na překrytí naší paletové postele.

Asi tak před rokem mi volal brácha, že mi zachránil pár starých postelových čel...nechal mi je u sebe vedle garáže na dešti, pak se přestěhovaly naštěstí pod plachtu k mamce na zahradu a až za několik měsíců jsem se dostala k jejich roztřídění. Dvě jsem si odvezla do Brna po lehčím přemlouvání Petra, který hrozil, že jak s nimi do pár týdnů nic neprovedu, půjdou z domu. Podobně jako stoletý starý okenní rám, který ve sklepě zavazel asi dva roky, než jsem naznala, že je tak zničený, že se s ním už nedá nic kloudného dělat...
Na jaře mi čela ale s elánem obrousil a já je naimpregnovala a přetřela bezbarvou lazurou. Jedno čelo plní původní funkci a stalo se pomyslnou součástí paletové postele, na to druhé jsem sehnala v bazaru čtyři stylové háčky a slouží jako taková menší věšáková stěna.

Pro dokonalý babičkovský vzhled jsem pořídila z bazaru i květované vintage povlečení. Teď ještě najít ty pravé retro lampičky...

VÍC NEŽ TISÍC SLOV {89}...

pondělí 23. října 2017


Na dýňové slavnosti a drakiádě na jižanském biotopu...

...vypouštíme našeho „krtčího“ draka do vzduchu...

Lucka ho nechce půjčit Báře a tak po menším stresu vyrážíme obhlídnout vydlabané soutěžní dýně...

...vyrobit motýla z listí a kaštanu...

...namalovat a polepit draka...

...holky dostanou dýňové muffiny za účast...

...a slušně vymrzlí vyrážíme domů...

...David to i s liškama kompletně prospí a nevzbudí ho asni přenos z kočárku do autosedačky...

TAK JDE ČAS {51}...

pátek 20. října 2017


Jedna originální schránka...

Bára dostala šaty z Nextu...a já si je pověsila do dřevěného rámu v ložnici...

Čoko dort pro babičku k narozeninám

„Naked“ dort od neteře k mým narozeninám

Další čoko nálož pro dědu a babičku k svátku s perníčky, co vykrajovaly holky jedno deštivé odpoledne...

Originální a překrásně ilustrovaná hra pro prarodiče „Komečně doma“

Dáreček v krabici...

...Lucka ho musela zvěčnit...

...taky pěkný dáreček...

ZAMILOVANÍ...

úterý 17. října 2017


Občas se mě někdo zeptá, jestli vnímám narození syna jinak, než u holek...

Přijde mi to stejné, do všech dětí jsem se zamilovala ihned a nebojovala ani tak s odlišnými prožitky ohledně dětí jako spíš sama se sebou, ovlivněnou hormony, únavou a pocity občasné ztracenosti...

...miminkovský počátek je prostě stejný kolotoč ať jde o kluka nebo holku...

...jsem v setrvačnosti a reaguju na denní a noční rytmy, kterým se snažím přizpůsobit...

Holky jsou dvě a tak vzaly Davida ve vnímané přesilovce ukázkově a s nadhledem...

Bára by ho pořád ukazovala, chovala, hladila a vadí jí, jen když jí křikem přerušuje pohádky...

Lucka kojí a přebaluje své panenky, svou malou kolíbku vsunula pod tu Davidovu, občas ji spatřím s panenčiným plastovým dudlíkem v puse a nedávno seděla v dětském vajíčku do auta...když David pláče, sedí opodál a se zájmem ho pozoruje...vnímám, že se učí být trpělivější, když něco hned nemůžu podat a když s ní o tom mluvím, docela to i chápe a přijímá...

Petr zvládá na jedničku holky a má svůj systém, který zafunguje kdykoli můj selže...

Já někdy naopak nezvládám vůbec a na noční směny si snad nezvyknu nikdy...

Ale pomalu si to sedá a snad se i ta energie dokáže rozprostřít na několik dalších týdnů a měsíců snahy obstát i se třetím potomkem...

DAVID {1.MĚSÍC}...

sobota 14. října 2017


Prvních 14 dní trávíme v porodnici, kde nejdřív ubereš 100 g a následně 700g přibíráš! Při měšíční kontrole vážíš 4300g...

Stejně jako tvé sestry se doma učíš zakřičet, když něco chceš. Je kolem tebe pohyb, ruch a hluk, ale na to sis myslím zvykl už v břiše...

Dopoledne spíš tak po půl hodinách a tak mám pocit, že jen dokola uspávám, kojím a přebaluju...odpoledne už je to lepší až do šesti, kdy máš oči jako baterky a vydržíš i tři, čtyři hodiny nespat vůbec...

Kojím, ale s počátečním dokrmem hlavně v několikahodinových nonstop nespacích částech dne...

V noci máš tendenci i dvě hodinky nespat, ale nestává se tak (naštěstí) každý večer...

Zvykám si na přebalování kluka a občas uhýbám proudům obloukem...

Máš rád koupání...

Na břiše na konci měsíce zvedáš hlavu...preferuješ pohled doprava...

Dudlík vezmeš ochotně hned napoprvé...

Všechny naše děti v prvním měsíci postupně od čela plešatí...ty nejsi vyjímkou...

A měsíc s tebou utekl daleko rychleji než s holkama...

SOUROZENECKÁ - {SHERWOOD A HOUBY}...

středa 11. října 2017


Dopolední výlet na bedly a klouzky...

Odpolední do lesoparku Akátky a výletní restaurace Sherwood...

Holky volaly heslo hranolky-s-kečupem pro jistotu patnáct minut předem...

A dočkaly se...

Náš racio přístup ke stravě na výletech jako vždy selhává...

Zpátky nejedeme s prázdnou...

Na kočárku se vezou kaštany, listy, chmelové šišky, prašivky, hlemýždí ulity a nejrůznější květena...

A když narazíme na keře s bílými praskacími kuličkami, je o další zábavu taky postaráno...

PROMĚNA PRO MĚ (N) – {PŘÍDATNÁ POSTÝLKA A KOLOTOČ PRO PRINCE S LIŠKOU}...

neděle 8. října 2017


Předávka postýlky proběhla u Brněnské Olympie...manžel paní, která postýlku prodávala, kroutil hlavou, zda ji náhodou na druhého potenciálního potomka zase nebou shánět nazpátek...paní rezolutně potvrdila, že nebudou...a tak už ji nesháním ani já...vejde se akorát do nevelkého prostoru mezi zeď a naší postel a já věřím, že uleví mým zádům a zamezí alespoň na pár měsíců nočnímu zvedání Davida přes pelest...

...nad postýlku jsem připevnila hrací otočný kolotoč (z Ebay pod odkazem „Bed Cradle Musical Carousel“) a na něj zavěsila látkové šedobílé hvězdičky od „Cáklé kačeny“. Uprostřed se pohupuje mládě lišky z Ikey, které mi Lucka nechtěla zapůjčit...kvůli bráchovi se ale přemohla...

PROMĚNA PRO MĚ (N) – {VALAŠSKÁ KOLÍBKA PRO DAVIDA}...

čtvrtek 5. října 2017


Tuhle krásně zdobenou valašskou kolíbku máme do Petrových rodičů a už se v ní pohupovalo hodně dětí...včetně našich dvou holek...teď to samé čeká Davida a možná i děti našich dětí. Na hrací kolotoč jsem nechala ušít barevné ovečky z internetového obchodu Cáklá kačena. Paní moc díky i touhle formou za to, že šila, i když sotva seděla, vzhledem k velkým problémům s páteří. Bílá kostra hracího kolotoče je z Ebay (pod odkazem „Bed Cradle Musical Carousel“).

V retro peřinkách spala Bára i Lucka a tak do třetice všeho malého...

PRSTÝNKY ZA POROD A ANDĚLKY OD DAVIDA...

pondělí 2. října 2017


Říkala jsem si, že když už rodím naposledy, mohla bych si od Petra za tu dřinu něco přát...a tak jsem si řekla o prstýnky se jmény od prodávajícího Aufleer. Zvolila jsem stříbro s černě vyraženými jmény, připomínající strojové písmo a myslím, že lepší poporodní dárek jsem si (kromě Davida) nemohla přát...
...pro holky jsem nechala ušít dvě stejné andělky, které se liší jen umístěním květované látky...to aby si je poznaly...řekla jsem jim, že je to dárek od Davida...
...a Petr? Ten si nic nepřál..možná, abych nemusela tak dlouho zůstávat v porodnici...fakt, že se nám povedl kluk je pro něj dárek nad dárky...
...a David? Ten dostal nás všechny...a někteří jsme opravdoví dárečci:)