Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

LUCKA ROK A 1. ČTVRTLETKA...

pondělí 16. května 2016


...nevím, co děláme jako rodiče jinak než u Báry...geny stejné, prostředí stejné, přístup stejný...jiná je Lucka...první amoková prekérní situace je zaznamenána v jejích 13-ti a půl měsících po cestě z hřiště, se kterou L. důrazně nesouhlasí a medailově to dává najevo...na hřišti u ní jde vůbec o život...Bára skluzavku poprvé splula o týdny později a bylo vidno, že se jí tajil dech...Lucka se dere přes ostatní děti, které ji převyšují o metr, zasedne a jede, až nestíhám od schůdků dobíhat, abych zabránila jejímu závěrečnému vymrštění, což by jí pravděpodobně vůbec nevadilo...soudě podle pádů ze sedátka u vany, zaplutí pod vodu, vynoření se a opětovné návrácení se zpět na proradné sedátko...to vše, jako by nic...

...když si po prvních krůčcích v roce se mnou za ruku začala být svým pohybem jistá (cca 2 procházky), naprosto přestala mou záchrannou paži potřebovat a rázuje si, kam uzná ona za vhodné...při směrování se vzteká...

...miluje lezení po stolech a to ať je kdekoli...s pomocí stolu vyleze až na linku nebo parapet, kde Bára snad nebyla nikdy...stejně přitažlivé jsou schody...před pár dny po nich alespoň vylézala, teď to bere po dvou a přidržuje se zábradlí, jako starší sestra...pořád si říkám, že některé děti ani nechodí a že je to na mě, absolutně nepřipravenou na tak akční dítě, dost hrrr...

...tuhle vylezla ve třetím patře po toaletce až na linku, sedla si do dřezu a pustila vodu...trochu ji odradily mokré punčocháče a důrazně žádala jejich výměnu...než stihnu otřít kápanec od polévky na stole ubrouskem, který mám o deset cm dál, Lucka už ho hbitě rozmazává po stole...

...Bára v kočárku skoro nepotřebovala pásy...Lucka se z nich kroutí tak usilovně, až ji modrá žilka na krku...

Tak tolik k její zarputilosti...kromě své hbitosti oplývá taky ...

...zvídavostí...hodně jí baví kostky, skládačky, lego duplo, houpání téměř do loopingu, horolezectví bez lana...

Miluje hřiště a pobyt venku, když otevřu dveře do chodby, přisouvá mi čepici a svoje boty...vyloženě se těší, až půjdeme pro Báru do školky...

Spí pořád dvakrát denně a vzhledem k tomu, že míváme budíčky i před šestou, tak usíná i v devět dopoledne...

Kojení jsem utla krátce před jejím 14. měsícem a s mojí velkou úlevou to přijala víceméně s větším klidem než já...

Uspáváme mezi 20. a 21. hodinou a momentálně jsme ve fázi urychlení celého procesu...v němž vyniká víc Petr, mně se nedaří vzdálit se, dokud nespí...

V necelých 15. Měsících ji poprvé posazujeme na nočník, zatím jen ráno na velice pravděpodobný „bobek“...o pár dnů později si na něj sedá zásadně oblečená a s plenkou...

Slovní zásoba je omezená na výrazy – hap hap (štěkot psa), není, máma, táta, houpa (houpat), baf, bé, né, pápá....často na všechno dělá různou intonací héééé, hmmm, hááá...Petr se takto dorozumíval prý až do dvou let...hééééé béééé:(

Stále usilovně dudlá...a je to drobek váhově i výškově...

I Báře bylo jednou 15.měsíců...ale to už je tak dávno...



4 komentáře:

  1. Někdy bych ten růst zarazila, bude někdy víc roztomilá?

    OdpovědětVymazat
  2. Pomyslně připíjím na všechny jiné způsoby:)

    OdpovědětVymazat