Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

4HOME – {LOŽNICE}...

neděle 29. března 2015


Chtěla jsem místo, kde se bude krásně probouzet a usínat, chtěla jsem použít barvy, které jsou tlumené, které se doplňují a aspoň trochu prolínají s vedlejším dětským pokojem...chtěla jsem trochu romantiky a chtěla jsem neotřelé nápady, které mě budou inspirovat od prvního pootevření očí...

Naše ložnice je malinká a ne, že by nestačila, jenže i když je rám postele hodně úsporný, není pomalu místo na dětskou postýlku. Hlavu ukládáme na západ, což je podle Feng Šuej se severem prý ta nejlepší poloha...no nevím, usnula bych po tolika měsících přerušovaného spacího cyklu na mateřské asi hlavou kdekoli...


První, co jsme v téhle místnosti řešili, byla skříň. Po pár týdnech po nastěhování jsem totiž v odpadkových pytlích nenašla už ani ponožky a bylo třeba jednat. Stížily nám to nestandartní rozměry výklenku a fakt, že se nám ani jednomu nechtěly vyhazovat peníze na vestavěnou skříň na míru. Využili jsme jedno odpoledne, kdy B. spala a přijeli nám P. rodiče, a během necelé hodiny a půl jsme stihly dojet do a odjet z Ikey, vybrat tady skříň, naložit ji a vyložit s mírným zapocením do a z auta.


Sestavování pak zabralo víc než dva dny, zjistili jsme, že zdi jsou „lehce“ křivé a obložky na zemi „lehce“ překáží, takže si Petr „lehce“ pozvedl adrenalin. Myslím ale, že to zvládl na jedničku i s pozdějším zabudováním rohových polic, do kterých jsem umístila boxy na všechno možné...S konečnou tečkou se pak čekalo jen na mě. Moje vysněné zlato-bílé-schválně-odřené úchytky jsem na prodejně sehnala jen ve dvou kusech a ani po několika měsících usilovného čekání nedostali ty samé, i když zaručeně potvrzovali budoucí dodávku. Nakonec jsem vybrala trojici hodně podobných, ale trvalo to dlouho.

Dlouho jsem taky nevěděla, co provést s dekorem obyčejné bílé skříně...(někdy si říkám, nestačí to tak,  jak to je? proč mám tendenci všechno dodekorovávat? konec zamyšlení) Prvním pokusem byly ilustrace zvěrokruhu přilepené na skříň pomocí hvězdiček ze samolepící fólie. Po týdnu jsem ale věděla, že to byl umělecký omyl a místo zdlouhavých úvah jsem se rozhodla začít obrazovou galerií na stěně, od které jsem se kreativně „odpíchla“ do zbytku prostoru, včetně skříně.

Během několika měsíců jsem postupně nastřádala bílé, černé a zlaté rámečky. Některé jsou nové, jiné z bazarů, několik z nich jsem musela přetřít, spoustu z nich doslova přesklít... S vytahováním stoletých hřebíků na zadních stranách mi naštěstí pomáhal Petr. Ilustrace jsem vybírala kupodivu trpělivě, ale stejně zadumaně a nerozhodně, jako při výběru obrázků do Báry pokoje. Nakonec jsem se rozhodla pro kombinaci srdcí s francouzskými nápisy, několika psaných citátů a nepostradatelných motivů šípů a jelenů s parožím. Slova dear/deer (drahý/ jelen) zní v angličtině stejně a motiv paroží, jelenů a srnek se v anglo-amerických ložnicích objevuje neustále... to je ten důvod, i když v českém pojetí by si asi jen tak někdo „paroháče“ do pokoje nepověsil...pro mě to má milé „písmenkové“ kouzlo a doufám, že Petr promine, pochopí a bude tolerovat:) Pro amory jsem pak vyrobila šípy z tvrdého zlatého papíru a opěrných tyček na rajčata, které stačily jen přetřít zlatou barvou. Otázka několika minut, když nepočítám schnutí. Barevně vše doplňují retro zelenkavé hodiny.

Všechny obrázky jsou v kombinaci zlaté, černé, trošku „lososové“ a tzv. mint barvy. I když v překladu - mátově zelená vypadá jinak, zelenkavě tyrkysová barva se prostě řekne anglicky mint a pod tímhle slovem se dá taky na Pinterestu najít.


Zrcadlo v obyčejném dřevěném rámu jsem natřela na bílo a připevnila na pružinu ze staré postele, kterou jsme recyklovali ještě v našem starém bytě. Nahoru jsem připevnila „mint“ praporky, protože kreativity není nikdy dost.

Na internetu jsem objednala pár samolepících washi pásek a vybrala několik barevně tematických ilustrací, které se mi hodily na rozveselení skříně a během hodiny jsem intuitivně dolepila výsledek...

Druhý den jsem v Tigerovi objevila zelenou stuhu za pár korun a obveselila černé úložné boxy v rohových policích.

Stejně jako proužkaté papírové krabice z Lidlu na všechno možné (i nemožné).


Na jedné z bočních zdí visí dvě dřevěné úchytky, které někdo prodal do Zlevněnky, když z nich pravděpodobně vypreparoval kabelku. Přestříkala jsem je a jednu z nich použila na držení ilustrace, druhou pak na kalendář. Já jsem si jen původní barevnost upravila, jak jinak než na „mint“. Poslední větší fotografie visí vedle dveří.

Dlouho jsem si lámala hlavu, co by se hodilo nad čelo postele a nakonec jsem si to vyrobila. Zrcadlo ...a na něm strom...a na něm několik fotek...a...

...tak dobré ráno...a dobrou noc...


2 komentáře: