JAK JSEM PROKÁVOVALA MATEŘSKOU{KAVÁRNA U BULDOKA}...

Prší, a tak s B. vyrážíme do Buldoka Nemůžu se ubránit vlastním posudkům, soudům, kritice a chvále. Do nějaké kavárny se prostě ráda vrátím, do jiné asi nejspíš ne. Tahle patří k těm druhým.

Hned zkraje mě zaráží název. Buldok? Kromě jednoho namalovaného na zdi nenacházím žádnou spojitost mezi kávou a psem. Kdyby měli v placeném dětském koutku (20 korun českých, prý za dezinfekci hraček) jednoho živého, Bára by tam nejspíš chtěla přenocovat.

Objednávám si bylinkový krém na zahřátí. Je z pytlíku, jak mě milá obsluha upozorňuje, a bohužel to není krém, ale řídká voda se spoustou zelených kousíčků. Nicméně glutamát funguje jako umami, takže chuť „to“ má. Škoda, že ne jako odmami.

Těšila jsem se na domácí zákusek, ale mají jen kupovanou marlenku, medovník a štrůdl. V případě palačinek netuším. Nakonec volím velké kapučíno s krásně našlehanou pěnou. Bohužel vlažné a to je pro mě něco jako teplá ledová káva.

Bára se dostatečně vyblbne v koutku, hlavně v plastových kuličkách, ze kterých pořizujeme krásně barevné fotky, a když bere svižným útokem prostory kavárny, zvedáme se k odchodu.
Doporučuju kvůli milé slečně za pultem, velkému koutku a velkému kapučínu...