Menu

Domu Inspirace Rodina Recepty O mně Menu

5.MĚSÍC V+P+B

pondělí 29. dubna 2013



Páni, už 5 měsíců! Zatím jsme 1000% změnu našeho života zvládli, obávám se ale, že ne všechny situace se povedly ukočírovat na 1000%…udrželi jsme ale Báru naživu a to se cení.:)

Na začátku 5. měsíce má 6820kg a 67cm a takhle malý stvoření začíná mít svojí vlastní velkou osobnost…nebude to žádný kliďas…ale zřejmě nekliďas po mně…

B. si myslí, že já a její tatínek jsme nejsrandovnější bytosti na zemi…nebude to bohužel asi trvat dlouho, protože my dozajista nejsme zas tak moc srandovní…

Nechá se chovat od kohokoli a zdá se, že ji zatím nedochází, že to není ani jeden z nás. Přesto nás očima vyhledává…

Ráda si sedá a cumlá palce u nohy, což ji, zdá se podle jejího výrazu, naprosto naplňuje.

Ve vaničce při koupeli soustředěně kope a cáká tak moc, že ani pomalu nepotřebujeme sprchu!

Hmmm, spánek. Tady je zatím co zlepšovat. Začala se znovu budit několikrát za noc a brouká tak hlasitě, že to nejde zaspat ani jí, ani mně, jak se předtím občas podařilo. Přes den si často dává půlhodinové odpočinky, což nestačí pro změnu mojí regeneraci…Uspáváme s naší hlavou u jejího ucha, plyšovým medvědem zabořeným do obličeje, hlazením po vlasech a šeptáním vět typu: spinkej…medvídek už taky spí…pššššttt…zavři oči…zvířátka jsou tu s tebou…maminka s tatínkem taky…a nikam neodejdeme…prospinkej se…pšššttt…a to celé dokola…až se zadaří, bereme roha a odcházíme…napadá mě, že těm dětem se neustále milosrdně lže!

Bára s dudlíkem mi každodenně nesčetněkrát připomíná Maggie ze Simpsonů…

Rozšířila svůj arzenál roztodivných zvuků (momentálně piští) a směje se na celé kolo (a my pak na dvě kola)…jo a taky prská…

Mimo jiné na svoji první vyjížďku na kole B. vyráží 15.4…a předposlední víkend v Dubnu je s námi na prodlouženém víkendu v Lipnici nad Sázavou…

B. bolestivě zjistila, že má na hlavě vlasy. Tahá za ně, dokud ji její vyděšený a překvapený pohled nedonutí přestat a uvolnit sevření…

Hrajeme hru na schovku s pomocí pleny a šátku a nejkrásnější momenty zažíváme, když se na nás při tom směje.

Na zádech začíná být asi nuda, protože se z nich otáčí na břicho a dělá letadlo. Říkáme si, kdy nastane moment, že si pomůže ke zdvihu víc rukama.

Na závěr malá letecká ukázka…

VŠEMI SMYSLY (I NE-SMYSLY) {5}...

pátek 26. dubna 2013

Ne, že bych nákupní řetězec Albert nějak upřednostňovala, osobně dávám víc přednost Lidlu…Jeho italské týdny mě nutí spořádat o něco víc těstovin než „normálně“, o amerických se zásobím burákovým máslem, o britských mlsám, ty francouzské mě nutí obědvat oblíbené krémové polévky, řecké týdny mám spojené s levnějším balkánským sýrem, ty mexické pak s tortillou, chilli con carne, tacos, nachos a jinými „os“, o asijských mě pálí týden pusa…Zrádné se zdají být týdny XXL. To si člověk (jako já např.) koupí pytlík (pardon pytel) 400g kokosovo-mléčných čokolád v domnění, že ušetřil a čtvrt roku nebude další zásobu potřebovat, a nakonec ujídá takovým tempem, dokud se z původně XXL balení nestane S. Dost ale, tenhle článek čekáme na Alberta, ne na Lidla…

Každý měsíc vychází nové číslo magazínu Albert v kuchyni a já se vždycky nemůžu dočkat, až se budu zase rozplývat nad jeho krásným zpracováním, fotkami, nápady, recepty…a pak se rozplynu ještě jednou při konzumaci všech těch dobrot…
Jakou radost mi dělá možnost stáhnout si Alberta i v pdf  nebo si jednotlivé recepty „napinovat“ do pinterestu
Magazín vede Dita Pecháčková, jejíž kuchařka by se mi dozajista taky hodila…



Poslední dobou…

jsem se (s radostí) dívala: na suché cesty, rozkvetlé stromy, plné zahrádky, zmrzlinové stánky…
…………………………………………………

jsem ochutnala: prvního Radlera téhle sezóny (pomerančovo-zázvorový ji zahajuje)…a následuje švestkový a višňový Bernard + další pivní limonády plné éček
…………………………………………………

poslouchám: Debbi a její nové CD Love, Logic & Will
…………………………………………………

mi chybí: náš obývák a kuchyň, kde jsme s B. přes den nejvíc, otočené na slunečnou stranu domu…a není v mé moci si k tomu dopomoci…ani svépomocí…zůstane to tak ve dne v noci…a není pomoci
…………………………………………………

čtu: dalším dechem knížku Láska nebeská od Mariusze Szczygieła
…………………………………………………

nemám ráda: svoji závislost na nadměrné spotřebě zmrzliny (v Lidlu se po zimě objevil 2,5litrový „kyblík“ mojí oblíbené vanilkové…a z XXL to zase vypadá na rychlé S)
…………………………………………………

mám ráda: plný mrazák zmrzliny….

A taky náš společný prodloužený víkend v Lipnici nad Sázavou s degustační večeří, saunou, masáží a spoustou nefiltrovaných kvasnicových 12-ek:) Tenhle dárek k výročí neměl chybu!
…………………………………………………

RODIČOVSKÉ DOZNÁNÍ {4}...

středa 24. dubna 2013


B. brečí dva dny v kuse a já po večerech s ní. Příčina neznámá, pravděpodobně břišní. Po vyloučení (asi) všeho, tedy po nakrmení, odříhnutí, přebalení, namasírování, nabízení hračky, pohoupání, trubičkování, vykoupání, namazání, podrbání, vystřídání všech poloh a míst k ležení, znovu nakrmení, pohlazení, zpívání…atd…B. stále brečí. Podezřívám rostoucí zuby nebo řasu v oku, dále chlup v puse, nedostatečnou hustotu mléka, odpolední kapučíno, příliš mnoho snědených jablek toho dne, málo zábavy, její chuť prostě JEN brečet a…a jsem bezradná…po P. příchodu z práce jsme bezradní už dva…dokonce mě z B. pláče začíná bolet jizva po císaři! Tomu říkám propojení!

Trávíme týden v Krkonoších, v chalupě s dalšími 17-ti dětmi. B. obě cesty rolbou prospí a zdá se, že si užívá každou změnu z našeho domácího stereotypu. Přemýšlím, zda jde pro rodiče (na mateřské dovolené) o opravdu odpočinkovou dovolenou na horách nebo spíše o testování  psychické (a někdy i fyzické) odolnosti. Přece jen se od opatrovníků očekává výuka lyžování svých šprajcujících se ratolestí, tahání sáněk v právě napadlém prašanu, korigování nepřetržitého pobíhání a jekotu dětí po chalupě a prevence jejich pádů a možných úrazů a jejich dlooouuuuhééé uspávání v důsledku předchozího herního vybuzení. Taková „dovolená“ dá určitě zabrat obzvlášť, když se rodiče každý večer posilují pálenkou!
 
Bára se rozhodla, že po několika týdnech bude vstávat opět ve dvě ráno…a následně ve čtyři…nestačí se mi tudíž dozdát živé sny v hlubokém spánku a ráno mám kruhy pod očima a jsem notně zpomalená. Předchozí režim se mi líbil víc…nic netrvá věčně…

B. naše pilná „bee“ toho přes den moc nenaspí, vyžaduje čím dál víc pozornosti a mně dochází inspirace na bavící témata a hry, rozesmáté obličeje, polohy, povídačky atd…spoustu rodičů by mě asi vyvedla z omylu, že až začne lézt a chodit, bude to lepší a zábavu si přece jen najde na víc než 5 minut v kuse…nechte mě v sladké naivitě prosíííím…

Po první dávce očkování B. stoupne teplota, zčervenají líčka a zdá se, že ke zklidnění její rozmrzelosti nepomáhá naprosto nic, ani zaručené „vychytávky“ jako je houpání, nošení, hlazení po hlavě a dokonce krmení!

Celý den jsem s B., u B., bavím B., přebaluju B., krmím B., „venčím“ B.,  navazuju oční kontakty a pak přijde domů tatínek a já na chvíli neexistuju a všechny její úsměvy patří jemu! Taková nespravedlnost!

Nemůžu se ubránit „nenápadnému“ a hlasitému udílení příkazů ostatním při rozmluvě ne s dotyčným, ale s B. v domnění, že mě „ten někdo“ vyslyší. Např: „Tak a teď tě tatínek vykoupe a přebalí“ nebo „Teď budeme krmit“, přičemž ostatní jako na povel odchází…“Taťka nám podá dudlík a půjdeme si lehnout jo?“ „Baru, maminka půjde něco uvařit a tatínek bude zatím hlídat“ „No a až tatínek umyje to nádobí, tak půjdeme ven“ (tahle bohužel moc nefunguje). A už je to tady, používám 3. osobu místo 1!

TAK JDE ČAS {9}...

čtvrtek 18. dubna 2013


I v Brně si někdy můžu připadat jako v Londýně…a stačí k tomu tahle výloha kavárny
Krásná výloha firmy Tezenis mi pro změnu udělala chuť na cupcake
Mám Ikea soba z druhé ruky (díky moc Blanko ze Sloupu:)
Bára a Budhova lampička
Bára a rozvička na míči
Petr a rozcvička na kole
„Hm, tati dej mi ochutnat aspoň pěnu“
Nešlo nevyfotit…
Taktéž nešlo nevyfotit…

DRAHÝ DUBNE...

sobota 13. dubna 2013

...a drahé jaroooooooooooo!

Slyším zpěv ptáků od pěti od rána…
díky změně času vlastně už od čtyř…
To je ale tak všechno...
Letos se dost zdráháš...

Takže nezbývá než si představovat to, co k tobě patří…
Jsi pro mě první pavouk, kterého po dlouhých měsících chytám do skleničky a vyhazuju ven (ano a také někdy splachuju do záchodu) …
Jsi barevnými křídami na chodnících…
Jsi reklama na první letní zájezdy…
Jsi zelená rašící tráva (skoro ji slyším růst) …
Jsi hřejivé slunce, které nezapadá v pět odpoledne…
Jsi moje chuť schovat všechny kozačky, kabáty a zazimovat lyže…
Jsi rašící řeřicha...
Jsi počátek cestování a dovolených…
Jsi bíle a růžově rozkvetlé…


Tak kde JSI???

NAPLŇTE CROISSANT...

pátek 12. dubna 2013



Rozhodla jsem se, že když už nemůžu strávit další jarní víkend v Paříži, udělám si pařížské jaro u nás doma a budu vzpomínat na to, jak jsme v roce 2011 třikrát posnídali křupavý croissant, briošku a čerstvě vymačkanou pomerančovou šťávu, prošli několik desítek? kilometrů ulic, popíjeli francouzská vína přímo z láhví na trávníku pod Eiffelovkou a bazilikou Sacre Coeur, v noci si přáli, aby divoké štěnice neútočily a ráno si následně zklamaně škrábali štípance po celém těle.
Nebýt ale hmyzího incidentu a holubího exkrementu, který na mé hlavě poslední den přistál, zážitky by jistě nebyly tak barvité a ryzí.

Několik našich fotek z  magnifique víkendu...



Croissant k Francii patří, stejně jako k Česku neodmyslitelně svíčková se šesti. Na chuť jsem mu ale přišla paradoxně až v Kanadě a to díky receptu od našich pekařů, kteří ho prostě naplnili ořechovou směsí s kapkou brandy. V tu chvíli u mě povýšil minimálně na úroveň svíčkové.



Plněný croissant:

Náplň na zhruba 6 croissantů:
100 g másla
100 g cukru krupice
100 g mletých mandlí
4 lžíce brandy (nebo amareta)
1 vejce (nemusí být)
4 lžíce mléka
špetka soli


Postup:
Croissanty nakoupíme (trpěliví, hraví a poctiví pekaři upečou vlastní), na- popřípadě pod-řízneme skoro napůl a plníme ořechovou směsí. Přiklopíme půlky na sebe a vršek croissantů ještě potřeme a bohatě zasypeme plátky mandlí.


VÍC NEŽ TISÍC SLOV {2}...

sobota 6. dubna 2013

Zvědavá Bára…
u dědy v náručí…
v domku ve Vícemilech…
upřeně pozoruje a poslouchá…nevím už co…
piju mátový čaj a dívám se na ně…
venku sněží
a kočky jsou zalezlé a spí…
zívám…


potřebuju taky tak velké ruce…

TAK JDE ČAS {8}...

úterý 2. dubna 2013


Duben v našem kalendáři
Venku je fakt zima
Báry první diplomy
Velikonoční barvení a lepení motýlů
Makový cupcake
„Dejte mi nějaký vajíčko na hraní“
Denní doporučená dávka čokolády, kterou denně překračuju
S tetou a strejdou (a jejich psím mazlem)
Tiramisu do skleničky pro dobrou náladu